Den trifidů

Jo, člověk občas byl jak na trní, když čekal, jestli bod dostane trifid nebo člověk, ale jinak nic moc. Přišlo mi to jako kombinace filmu Mlha (podle námětu Stephena Kinga), filmu Stalo se a Války světů. Tyhle tři jmenované filmy jsou sice skvělé, ale daleko raději mám neviditelnou ničivou moc rostlin (viz Stalo se) než pochodující a mluvící fialové kytky. Předloha může být sice skvělá, ale v téhle verzi.... (07.06.2011)

Je fajn, keď sa Dougray Scott občas upíše britským televíznym filmom (DIPLOMAT). Lenže sfilmovanie SF klasiky dopadlo rozporuplne. Ako dvojfilm to nefunguje. Buď to mali preškrtať na klasický film, alebo rozpracovať vedľajšími zápletkami na klasický seriál. Začína to zaujímavo, ale postupne je to trochu až otravné, k záveru to opäť naberie na obrátkach, ale tvorcovia dosť málo vysvetlia a finále vyznieva vlastne wtf (jed trifidov). Tému hromadnej slepoty lepšie spracovala BIELA TMA (Slepota), tému invázie napríklad INVÁZIA (film z roku 2005 alebo seriál z roku 2007) alebo INVAZE ZLODEJU TEL... Technické spracovanie slušné, ale príliš z toho cítiť románovosť predlohy... (31.08.2012)

A tak skončily dny lidstva a začal DEN TRIFFIDŮ..... Nejlepší bude, když k seriálu přistoupíte tak, jako by neexistovala románová předloha. Vyplatí se to, stejně jako u Kmenu Andromeda. Dále je třeba si uvědomit, že se jedná o film pro televizi, čemuž odpovídá triková stránka – tedy investice. Příběh není špatnej, něco je zbytečně uměle natahovaný, ale přidávám se na stranu pozitivních ohlasů, které toto zpracování, jenž jde svoji vlastní cestou, chválí. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** Víte že? Pod scénářem je podepsán Patrick Harbinson, mmj. tvůrce …... (25.01.2010)

Kniha Johna Wyndhama je opravdu skvělá(vřele doporučuji) a patří určitě do zlatého fondu sci-fi.Tohle televizní zpracování se do zlatého fondu asi nedostane a jeho"koukatelnost"záleží na několika faktorech.Předně jde o velmi volné zpracování knihy a tudíž,kdo jí četl,moc nadšen nebude,proto doporučuji knihu přečíst až po shlédnutí,nebo na ní na chvíli zapomenout(což je opravdu těžké).Osobně si myslím,že filmy podle předlohy,se mají,aspoň v hrubých rysech předlohy držet a respektovat jí.Dále jde o dvoudílný televizní film,který je místy dost(zbytečně,ale pochopitelně)natahovaný.A je taky nutné si uvědomit,že jde o televizní zpracování a tomu odpovídá i vizuální stránka(slušná,ale na televizní úrovni-nic bombastického a extra výpravného).Na druhou stranu je atmosféra poměrně temná,ponurá a správně postapokalyptická.Herci se taky snaží a zejména trio Cox,Richardson a Priestley(který mě opravdu příjemně překvapil)působí živě a uvěřitelně.Trifidi jsou udělaní velmi slušně,jen mi trochu vadilo lovení lidí šlahouny,což mají být zřejmě kořeny,které mají mít rostliny ovšem v zemi,což tvůrcům asi uniklo.Chápu,že tak chtěli zvýšit strach a napětí z pohybu trifidů,ale na mě to působilo divně a místy směšně.Takže kolem a kolem vzato-pokud na chvíli zapomenu na knihu,přivřu obě oči a uvědomím si,že jde o televizní film-vidím to na slabších 60%.Pokud oči otevřu a připomenu si knihu,bude to slabých 40% a jen tak tak.Každý si může vybrat.P.S.Anglický seriál (šestidílný)z roku 1981 se knihy držel mnohem víc,není tak vizuálně na výši,ale celková atmosféra ii vyznění je určitě lepší i když do kvality a geniality knihy má také daleko. (06.06.2011)

Zcela zbytečný dvoudílný (!) seriál. 1) Mají se filmaři věrně držet knižní předlohy? Někdy to jde, jindy ne. Jednou vznikne ilustrace ke knížce, jindy knižní inspiraci ani s největší fantasií neurčíte. V tomto případě je předloha jasná, ale čtenář nad výsledkem zapláče._____ 2) Knížka z roku 1951 se parádně čte. Svěží styl a děj prokládá lehce filosofujícími úvahami o všem možném, aniž by to ubíralo na čtivosti. Barvotiskovou love story jsem autorovi, stejně jako milióny dalších čtenářů, odpustil hned při prvním čtení. Spolu s plukovníkem Beadleym jsem vytvářel smělé obrazy života budoucí společnosti. Intelektuála Cokera jsem měl rád pro jeho schopnost mluvit k lidem z různých sociálních vrstev i pro jeho názorový vývoj. Zoufal jsem nad zaslepeností slečny Durrantové i nad neofeudálními sinekurami pistolníka Torrence. Spolu s Billem jsem hledal (neúspěšně) odpovědi na otázky o příčině katastrofy, o roli trifidů i o povaze lidské společnosti. Knihu jsem četl mnohokrát a vždy jsem s ní strávil krásné chvíle._____ 3) Empatický čtenář tohoto komentáře jistě tuší, s jakým zděšením jsem zjistil, že ve filmu plukovník Beadley vůbec nevystupuje.. Z dobrodruha Cokera se stal major americké (!) armády, ze slečny Durrantové masová vražedkyně a z Torrence lehce transvestitní šéf zločinecké bandy. Aby diváka tvůrci neuvedli do pokušení přemýšlet, určili jako příčinu katastrofy sluneční erupci a důsledně vyškrtali z děje jakékoli náznaky duševní činnosti._____ 4) Z příběhu o přežití v postapokalyptickém světě, z příběhu o tom, jakého druhu bude muset být nová společnost a jakými pravidly se bude muset řídit, z příběhu, který lehce nadhazoval zásadní otázky lidské existence, se stal prvoplánový akční thriller (na pomezí jedné hvězdičky a odpadu) o boji se zmutovanými rostlinami a se zdivočelou zločineckou bandou, thriller sestávající výhradně z klišé, kde nemá místo jediný okamžik, který bychom už neviděli alespoň ve stovce jiných daleko lepších filmů. (10.06.2011)