Režie:
Jiří AdamecScénář:
Markéta ZinnerováKamera:
Antonín KovácsHudba:
Martin KratochvílHrají:
Jarmila Švehlová, Petr Svoboda, Taťjana Medvecká, Ivan Luťanský, Marcel Vašinka, Luděk Munzar, Blanka Bohdanová, Jaroslava Adamová, Jan Přeučil, Milena Dvorská, Světlana Nálepková, Jana Leichtová (více)Obsahy(1)
Pohádka o tom, jak proplout moře a překonat hoře... Televizní adaptace jedné z půvabných pohádek básníka Františka Hrubína. Princezna Růžička (J. Švehlová) si natolik zamiluje páva, až se rodiče obávají o její zdraví a páva z královské zahrady vyženou. Nikdo však netuší, že je to zakletý mladík. Pak se princezně ve snu zjeví jako Paví král (P. Svoboda) a prozradí jí, že se mohou setkat, když propluje moře a přetrpí hoře. Růžička ani chvíli neváhá. Těžké zkoušky na ni čekají, ale nakonec v nich dobře obstojí a stává se ženou Pavího krále. (Česká televize)
(více)Recenze (32)
Slušela by delší stopáž. Takhle se na malém prostoru odehrávají události na jednu další pohádku. Intrikánka Hněvka byla zrovna postavou naprosto zbytečnou, jejíž pokus o získání Pavího krále byl ryze amatérský. Kletba matky a sester Pavího krále se objeví a vysvětlí v tu samou minutu, aniž by to nějak výrazně dávalo smysl. A hlavně samotná láska princezny Růžičky k pávovi byla na pováženou a ze začátku jsem nemohla věřit vlastním očím jak neuvěřitelně nepříjemné to bylo sledovat. Oproti všem těm jiným zakletým princům v opeřence totiž chybělo návázání kontaktu jinak než přes pávův smutný pohled a dvě věty. Být rodiči a bratry, taky bych měla obavy o princeznino duševní zdraví. Bizarní je i plavba po moři na posteli a dialogy mezi královskou rodinou, kdy na sebe mnohdy halekají nenavazující věty. Za mě tedy jedna ze slabších pohádek (což zamrzí, když jde o scénář Markéty Zinnerové), která má jen velmi dobré obsazení. ()
Jako dítě mě rozechvívaly verše, které jen naznačovaly, co prince a princeznu čeká... "Až přepluju moře, až přetrpím hoře, cestičkou z oblázků půjdu si pro lásku." Pohádka pro mě měla fantastickou atmosféru. Když se na ni koukám dneska, trochu nad tím kroutím hlavou. Bavím se spíš záporáky, unylá princezna je mi protivná, princ úplně stejně, aspoň že tam jsou sympatičtí bratři a báječní jsou ale hlavně Přeučil a Medvecká, o tolik hezčí než princezna. ()
Na této pohádce mě okouzlily především verše Františka Hrubína a pávi :-) Výprava poněkud zvláštní, herecké výkony nevyrovnané (líbili se mi hlavně herci a herečky ve vedlejších rolích), ale pěkné kostýmy. Navíc zůstává určitá poetika. A páv, který je začarovaným princem? Jenom ta pravá dokáže rozpoznat to, co je očím neviditelné... ()
Vím, že televizní pohádky neoplývají velkou výpravou, ale nechápu, proč sem cpou nějaké záběry na koráb (úplně z jiného filmu). Vždyť je to pohádka, děti jsou schopny přijmout nadsázku a stylizaci....i kreslenej by ten koráb tam pasoval líp. Ale jsou tu super herci a bylo fajn vidět mladičkého Petra Olivu. ()
Další z řady TV pohádek, tentokrát trochu známější, než mnohé jiné. Režisér nejspíš pospíchal na oběd, nebo to chtěl mít co nejrychleji za sebou, protože tak rychle odbytý příběh jsem dlouho neviděl. I když je pohádka zapamatovatelná svou exotičností, herci nikdy neopustili studia a procházka po pláži, postel plující na moři a další byla spíš ve stylu "co to ku*va je za efekty ?!" Hudba taky kapitola sama pro sebe, jakoby místy hledali inspiraci v horroru Cannibal holocaust. No vzhledem k tomu, že ta vznikla o 2 roky později, tak se můžeme jen domnívat, že skladatel pro C.H. se inspiroval spíše zde :D ()
Galerie (6)
Photo © Česká televize / Matějková
Zajímavosti (1)
- Podle stejného scénáře vznikla v roce 1980 v režii Jana Bergera i rozhlasová pohádka „Růžička a duhový princ". (Miggi90)
Reklama