foto

František Hrubín

  • nar. 17.9.1910
    Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 1.3.1971 (60 let)
    České Budějovice, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Narodil se v Praze v rodině zednického mistra. Po odchodu otce na bojiště 1. sv. války se s mladším bratrem stěhuje do matčina rodiště – vsi Lešany na Benešovsku. Po absolvování pěti tříd obecné školy odchází studovat na reálné gymnázium do Prahy – kvůli nízkým rodinným příjmům nemusí platit školné. Postupem doby však u F. Hrubína vítězí nad studiem zájem o poezii. V osmnácti letech poprvé veřejně publikuje verše ve studentském časopise. Navazuje přátelství s o desetiletí staršími básníky – především s F. Halasem, J. Horou a J. Seifertem. Nezkoumá s nimi ovšem jen taje poezie, ale také pražské hostince, což vede k zanedbávání školní docházky. Nakonec své středoškolské studium přece jen zakončuje maturitou ve svých 22 letech. O rok později slaví F. Hrubín velký úspěch se svou první básnickou sbírkou ZPÍVÁNO ZDÁLKY. Ještě chvíli koketuje s myšlenkou vysokoškolského studia - krátce navštěvuje abiturientský kurz při obchodní akademii, právnickou fakultu a poté filozofickou fakultu. Jeho neutěšené finanční situaci a neuspořádanému životu už nehodlá přihlížet J. Hora, který mu v r. 1934 opatřuje místo knihovníka v Ústřední městské knihovně hl. m. Prahy. Zde konečně dostane Hrubínův život po letech řád - v r. 1939 se žení se spolupracovnicí Jarmilou Holou, se kterou má dvě děti: dceru Jitku provdanou Minaříkovou, později překladatelku z angličtiny a italštiny (*1940) a syna Víta, později televizního režiséra (1945 – 95).

Narození dětí znamená pro F. Hrubína nejen začátek další životní kapitoly, ale také novou etapu literární tvorby. V r. 1943 vychází první z jeho děl pro děti - kniha veršů ŘÍKEJTE SI SE MNOU s ilustracemi J. Trnky. Trnkovým prostřednictvím se F. Hrubín posléze dostává k animovanému filmu. Zatímco sám J. Trnka nikdy ve svých filmech Hrubínovy verše nevyužil (i v jeho druhém kresleném snímku ZVÍŘÁTKA A PETROVŠTÍ zazní jen prozaický komentář, až později vyjde na motivy filmu kniha s verši F. Hrubína), jeho další kolegové z nově založeného studia kresleného filmu Bratři v triku s Hrubínem spolupracují - píše veršované komentáře pro krátkometrážní filmy H. Týrlové DEVĚT KUŘÁTEK (1949) a VLÁČEK KOLEJÁČEK (1959) i pro krátkometrážní poněkud agitační pohádku Z. Milera KDO JE NEJMOCNĚJŠÍ (1951). Nejvýznamnější je však jeho podíl na tvorbě K. Zemana. V r. 1952 vytváří veršovaný komentář k režisérovu prvnímu celovečernímu snímku POKLAD PTAČÍHO OSTROVA - loutkový film s poněkud budovatelským nádechem v kinech zhlédlo přes milion diváků. Vrcholem jejich spolupráce je ale první Zemanova adaptace prózy J. Verna VYNÁLEZ ZKÁZY (1958). Velkým milovník „verneovek" F. Hrubín napsal společně s režisérem scénář (dialogy vytvořili M. Vácha a J. Brdečka). Film měl obrovský úspěch u diváků i kritiky (Cena francouzských filmových kritiků, Křišťálová cena francouzské filmové akademie, Velká cena EXPO 1958,...) a stal se nejprodávanějším čs. filmem natočeným po 2. sv. válce. K další spolupráci K. Zemana a F. Hrubína ale bohužel nedošlo.

Díky úspěchu svých dětských knih se F. Hrubín v r. 1946 stává spisovatelem z povolání. Kromě psaní také překládá (především francouzské autory) a publikuje v různých časopisech – v r. 1946 sám zakládá dodnes oblíbený dětský časopis Mateřídouška. Konec 40. let a 50. léta ale pro něj znamenají hlavně vyrovnání se s nastupujícím režimem. Ač sympatizuje s myšlenkami socialismu, zůstává bezpartijní; jeho asi nejlepší básnická sbírka HIROŠIMA (1948) vzbudí nelibost stalinistické kritiky. Vzápětí je postižen omezeným zákazem tvorby - může dál psát pro děti a překládat. Jako oblíbený autor dětských knih je tedy i nadále protěžován, o čemž svědčí řada státních ocenění - Státní cena (1954), Státní cena Klementa Gottwalda (1958, 1968), titul Zasloužilý umělec (1960),... V r. 1956 se na Sjezdu čs. spisovatelů v obsáhlém projevu zastane autorů, kteří jsou kvůli svému hledání pravdy režimem perzekvováni. Vzbudí tak pochopitelně nelibost KSČ – je sledován Státní bezpečností a o rok později na dalším sjezdu spisovatelů donucen pronést omluvný projev. Svým úzkostem se snaží uniknout stále více prostřednictvím alkoholu, v první polovině 50. let podstupuje léčbu v protialkoholní léčebně Apolinář. Podle vlastních slov pak téměř deset let abstinuje, než se stává tzv. kvartálním alkoholikem.

Od konce 50. let se F. Hrubín začíná odklánět od poezie k próze a dramatu – v té chvíli ho objevuje i hraný film, který ho dosud „využíval" pouze jako autora textů filmových písní pro snímky NEZBEDNÝ BAKALÁŘ (1946), ŠTIKA V RYBNÍCE (1951), HAŠKOVY POVÍDKY ZE STARÉHO MOCNÁŘSTVÍ (1952), ČERVENÉ TULIPÁNY (1952, kr. film FAMU), PYŠNÁ PRINCEZNA (1952) a POCHODNĚ (1960). Po velkém úspěchu jeho první divadelní hry SRPNOVÁ NEDĚLE s ním v r. 1960 navazuje spolupráci režisér O. Vávra – společně s režisérem div. inscenace O. Krejčou pak všichni tři vytvářejí scénář k stejnojmennému filmu. Snímek je natáčen v Chlumu u Třeboně, kde F. Hrubín od 50. let často s rodinou pobývá na chalupě. Filmu se bohužel nepodařilo dosáhnout kvalit předlohy, ale spolupráce O. Vávry s F. Hrubínem pokračovala – v r. 1965 spolu podle Hrubínovy lyrizované prózy ZLATÁ RENETA píší scénář k stejnojmennému úspěšnému filmu (tři ocenění včetně první ceny Zlatá mušle na MFF v San Sebastianu). Jejich vrcholné dílo přichází ovšem až o rok později v podobě zfilmované Hrubínovy autobiografické básně ROMANCE PRO KŘÍDLOVKU, která je považována za syntézu všech hlavních motivů básníkovy tvorby. O. Vávrovi, letícímu na křídlech tehdejší „Nové vlny", se podařilo zachytit křehkou krásu předlohy a vytvořil tak jeden ze svých svůj nejlepší filmů (exteriéry obou posledně jmenovaných snímků jsou natáčeny i v „Hrubínových" Lešanech). Sám F. Hrubín (společně s O. Vávrou) za něj získává cenu Trilobit 1966 od Svazu čs. filmových a televizních umělců FITES za mimořádné tvůrčí činy v audiovizi. V r. 1974 se snímek dokonce dočkal indického remaku US-PAAR (rež. B. Chatterjee). Naposledy se F. Hrubín a O. Vávra setkávají při práci na scénáři podle básníkovy divadelní hry OLDŘICH A BOŽENA. Samotný film byl však realizován až dlouho po Hrubínově smrti - v r. 1984 - protože scénář byl (stejně jako hra) pro svůj alegorický přesah pro režim po „Pražském jaru" 1968 nepřijatelný.

Zfilmovány byly i poslední dvě Hrubínovy divadelní hry. Podle hry KŘIŠŤÁLOVÁ NOC vznikl v r. 1966 stejnojmenný tv. film, na jehož scénáři F. Hrubín pracoval s režisérkou E. Sadkovou. Také poslední divadelní pohádková hra KRÁSKA A ZVÍŘE se v r. 1971 dočkala televizní adaptace – scénář F. Hrubína a O. Hofmana režíroval A. Moskalyk. O sedm let později tento scénář pod názvem PANNA A NETVOR převedl do nezapomenutelné filmové podoby režisér J. Herz (MFF Cádiz - 1. Cena za nejlepší celovečerní film, MF sci-fi filmů Paříž - Velká cena diváků, MF fantastických filmů a hororů Sitges - Velká cena Zlatý karafiát nejlepšímu režisérovi). Je zajímavé, že Hrubínovy variace klasických pohádek ze souborů pro děti ŠPALÍČEK POHÁDEK a POHÁDKY Z TISÍCE A JEDNÉ NOCI se zatím nedočkaly filmové podoby. O to víc si jich však všímala televize – osm adaptací ovšem nikterak výrazně nevybočuje z televizního průměru. Nepříliš nápaditý tv. film vznikl také v r. 1983 adaptací vánoční balady LEŠANSKÉ JESLIČKY, která byla Hrubínovým posledním básnickým dílem. V r. 1970 totiž u F. Hrubína propuká zhoubné onemocnění - patrně pod vlivem událostí po srpnu 1968, kdy si nová vláda básníka vybírá jako jednu z osobností, která jí má pomoci v jejím „normalizačním" úsilí. Chorobě předčasně podléhá v březnu roku 1971, ve svých 60 letech.

Juvelino "juvelinokivi" Kivi

Scenáristická filmografie

1984 Oldřich a Božena - scénář, divadelní hra
1978 Panna a netvor - divadelní hra
1971 Kráska a zvíře (TV film) - divadelní hra
1966 Křišťálová noc (TV film) - divadelní hra
Romance pro křídlovku
1965 Zlatá reneta
1960 Srpnová neděle - scénář, divadelní hra
1959 Vláček Kolejáček (TV film)
1958 Vynález zkázy

Spisovatelská filmografie

1993 Květuška a její zahrádka (TV film) - kniha
1987 Koník z ebenu (TV film) - kniha
Strom pohádek: O bílé laňce (TV film) - kniha
1985 O Rozárce a zakletém králi (TV film) - kniha
Putování za měsíční nitkou (TV film) - kniha
1983 Lešanské jesličky (TV film) - kniha
O velkém nosu (TV film) - kniha
1979 O zakleté princezně (TV film) - kniha
1978 Paví král (TV film) - kniha
Perly (TV seriál) - kniha
Pohádka o ebenovém koni (TV film) - kniha
1977 Povídám, povídám pohádku (TV seriál) - kniha
1976 O Všudybylovi (TV film) - kniha
1966 Romance pro křídlovku - kniha
1965 Zlatá reneta - kniha

Herecká filmografie

Dokumentární

2002 Předčasná úmrtí: Je samo tělo tvé a kolem zem (TV film) - a.z.

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace