Temple Grandinová

Byla jednou jedna Temple Grandinová... A já se vás ptám - víte, kdo to byl? Ne? Nejste sami, také jsem nevěděl. Naštěstí tu ale je právě tento film, abychom byli náležitě poučeni. Ve výsledku tu máme typické americké drama s líbivou hudbou a patřičnou dávkou sentimentu, které ale není vtíravé a příjemně se sleduje. Co je na něm ale tolik odlišného? Dvě zásadní věci. Za prvé jde o snímek televizní produkce - s klidem ovšem mohu říci, že tento film by mohl být promítán v kinech a šlo by o rovnocennou podívanou. Za druhé tu je Claire Danes, která je tak skvělá, že na to ani slova nestačí - zahrát jakkoliv postiženou osobu je vždy těžké a Claire se toho zhostila výborně. Co považuji za hříšné je pak ale srovnávat Temple Grandinovou s Rain Manem jen proto, že hlavními hrdiny jsou autisté. Nezapomínejme, že Temple je skutečná, takže výpovědní hodnota filmu je na zcela jiné úrovni než u Raymonda, který je čirou fikcí. (09.12.2011)

Ach ne, další film, který si schválně pohrává s Vašimi city, každou minutou se snaží zapojit Vaše emoce a věří, že slzy diváků v poslední scéně mu přidají v ratinzích. A ono to sakra funguje, Vy se tomu příběhu prostě radostně oddáte, trpíte a skáčete radostí společně s Temple i jejími blízkými. Přitom na autismus už sázelo tolik snímků, nejen Rain Man a Forrest Gump. U pojetí Micka Jacksona oceňuji hlavně ten pohled na pocity rodiny postiženého člověka, na jejich zmatek, bezmeznou snahu pomoci, jež zůstává často bez odezvy, bez pochopení. Absolutně nezapomenutelné zůstanou i herecké výkony snad všech účinkujících i skvělé animace přibližující myšlenky Temple. Jen desetinu hvězdičky bych strhla za to, že se příběh zdaleka vyhýbá faktu, že většina autistických dětí bohužel takhle dobře nedopadá. Ovšem to už je třeba výzva pro jiný snímek... (25.08.2011)

Ze začátku jsem měl velký problém si zvyknout na výkon Claire Danes. Už mi poslední dobou leze krkem, jak si každý herec musí alespoň jednou za život zahrát autistu či jiného mentála. Ale po půlhodině už jsem na Danes ani nepomyslel, prostě tam pobíhala hodně svérázná Temple. Film je podobně prvoplánově líbivý jako Forrest Gump, ale jak naznačuje moje topka, kde se na úplném vrcholu hřeje právě alabamský běžec následovaný Amélií z Montmártru a z nevelké vzdálenosti pozorovaný nejrychlejším Indiánem, já na takové podbízení slyším. A Temple jako taková je v tomto ohledu po pomalejším rozjezdu kus vskutku ideální. (15.11.2011)

Říkejte mi cynik, ale obyčejně na mě filmy, které se diváka snaží "vydírat" zas tak moc nepůsobí. Nemůže za to ani tak stav hlavního hrdiny, ale většinou scénář a režisér, kteří často derivují filmový jazyk jen na ono postížení. Tentokrát ale tleskám HBO a tleskám Claire Danes, protože k postavě Temple Grandin přistoupili citlivě, bez přílišné glorifikace a snažili se rozvést a ukázat chování autismu bez toho, aby byl divák tlačen k jakýmkoli soudům. Teda určitě ne tak okatě jak to mnohdy dopadá. Film tedy dostal jakousi "lehkost", a věnoval se tomu, co bych od takovéhoto typu autobiografie čekal. No a výkon Claire Danes, o tom je zbytečné cokoli psát, protože je prostě vážně skvělý. Kéž by televize točili více takových filmů. Možná bych se pak na ni i občas podíval. Nature is cruel, but we don't have to be. (05.03.2011)

Z počátku mě to rozčilovalo, jelikož se jaksi necítím dobře když vidím autisty i když chápu, že to pro ně musí být těžké.. Dala jsem si za cíl podívat se na film až do konce a pak mi všechno najednou dávalo smysl. Většinou mají životopisné filmy něco do sebe, protože jsou to jako otevřené dveře do hloubi něčí duše, které čekají na to až je někdo otevře. Obdivuji matku Temple, která i přes všechny problémy dokázala vychovat autistku k tomu aby svůj "handicap" brala jako něco co je součástí jí samé - naučila ji mluvit, přihlásila ji na školu, podporovala ji, přivedla ji k lásce ke zvířatům... Pomocí žvířat, kterým rozumněla, protože nejsou tak matoucí jako lidi a jejich pohyby naznačují mnohé se snažila rozumnět i lidem. Mockrát byla odmítnuta a ponížena, ale vytrvala. Všechny své problémy brala jako výzvy a chtěla něčeho dosáhnout. Odnesla jsem si z tohoto filmu perfektní větu - "Příroda je krutá, ale my lidé být krutí nemusíme!". Části filmu kde bylo ukázáno jak Temple myslí byla perfektní, líbilo se mi to zobrazení, které člověka přinutí se do příběhu více ponořit..A musím říct, že Claire Danes je perfektní herečka. (28.10.2012)