Chata v horách

Nevěděla jsem do čeho jdu a po celou stopáž jsem byla na rozpacích, jestli se mám bát, smát, nebo brečet. Nakonec jsem zvolila jako nejvhodnější reakci smích: bát se nebylo čeho a úplně k pláči to zas nebylo. Ale ke spokojenosti to chtělo přitlačit na pilu humoru a úchylnosti přece jen s větší silou a vervou, takhle ten podivný žánrový guláš zůstal nedochucený a poněkud vlažný. Když pominu nelogičnost celé té apokalyptickégrotesky, pořád mi není jasné, jak vlastně přežil ten, co byl považován za mrtvého? Možná mi v těch temných zombi scénách něco podstatného uniklo, protože při nich bylo hovno vidět. Taky bych byla radši, kdyby si vylosovali vodního muže a ne ty nudné zombíky! Trocha smíchu, hodně zmatku, mírné zklamání = 55%, ta třetí hvězdička je čistě za nahláškovaný realizační tým, zvláště za pána "Nasrat! Nasratnasratnasrat!". (24.06.2013)

Když ponecháme stranou hrstku kreativních a nápaditých titulů určených vytříbenému a poučenému publiku, jako jsou "The House of the Devil", "The Innkeepers" či "The Woman") a ojedinělé výjimky jako bravurní "Piraňu 3D" upadl v posledním desetiletí americký mainstreamový horor do zdánlivě nekonečné spirály sérií postavených na prvoplánových lekačkách a sadistických obrazech agónie. Do tohoto kontextu vstupuje "The Cabin in the Woods" jako ryzí zjevení. Jednak představuje film, který osloví obyčejné diváky i protřelé fanoušky, ale především navrací hororu zábavnost a humor, tedy elementy charakteristické pro žánrové klasiky osmdesátých a devadesátých let. Klasická a prazákladní schémata žánru jsou ve skvostném vyprávění jednak odhalována a zesměšňována, ale současně také oprašována a ospravedlňována, při čemž celý příběh o žánrovém světě vytvořeném pro ukonejšení rozmarných božstev lze vnímat po vzoru "Inception" jako otevřenou paralelu k fungování zábavního průmyslu vůči divákům. Ostatně vřískotovská figura filmového znalce, jenž dokáže dekódovat klišé a odhalit ústrojí šlapající v nitru příběhu, přivede celý "průmysl" do záhuby. Film vlastně předkládá ospravedlnění klasických schémat a přímo konstatuje, že jejich obcházení nabízí pouze slepé uličky, jež nakonec stejně donutí tvůrce vrátit se k osvědčeným postupům. A tak ačkoli z čistě ekonomického hlediska "The Cabin in the Woods" sama představuje jednosměrku, která žánr jednorázově osvěží, ale nemůže být základem trendu, jenž by mašinérii udržel v chodu na příští roky, pro konkurenci alespoň znovu objevuje sílu a životnost prazákladních formulí. Není vyloženě nutné, aby se studia a filmaři pokoušeli přijít s podobným mixem sofistikovaného nadhledu a dynamické zábavy, jakou předvedla malá chajda v lesích, ale pokud si k srdci vezmou přinejmenším to, že schémata mohou sloužit jako výchozí bod pro zábavné uchopení žánru, bude horor a s ním i svět zachráněn. (21.06.2012)

Zastúpenie dvoch režisérov v tomto scenáristickom miš-maši je naozaj citeľné. Niekedy sa skvelo dopĺňali, inokedy som sa v príbehu naozaj stratil a niektoré súvislosti vskutku nedávali zmysel, alebo dávali zmysel natoľko, že som to jednoducho prehliadol. Atmosféra však prevyšuje moje očakávania a tento skromný thrillerový horror skrýva v sebe viac napätia ako mnohé pseudo-horrory, ktoré sa prevalia našimi kinami. 75%. (11.11.2013)

Po filme je mi jasné, prečo je tu tak pestré hodnotenie. Na podobné filmy len ťažko bude jednotný názor, viem, že sa to dá povedať o každom filme, ale o takýchto obzvlášť. Mne to veľmi nesadlo, logika i fyzika tu ide úplne bokom. Treba vypnúť mozog a možno si to niekto užije. Rozjazd ma ešte ako tak bavil, no s pribúdajúcimi minútami to bolo čoraz viac na hlavu. Hororový žáner mám dobre preskúmaný a tu som nenašiel nič, čo by ma rozhodilo. Podobnosť s novo vznikajúcou (zatiaľ) trilógiou Hunger games je očividná, ale v Hunger games ten umelý svet pôsobil podstatne uveriteľnejšie. Záver filmu môže niekomu pripadať cool, ale pre mňa to bolo iba superblbé zavŕšenie celého filmu. Základná myšlienka nebola zlá, len tomu chýbal reálnejší prístup, aspoň trochu. 40%. (04.10.2014)