Dr. Jekyll a pan Hyde

Hlavní postava si dokáže získat sympatie, ač nám je dr.Jekyll v každém záběru představován jako bezchybný člověk. Je to zásluha Fredrica Marche. Pan Hyde svým opičím vzhledem a nepředvídatelnou agresivitou dokáže působit až znepokojivě - opět zásluha dokonale hrajícího Marche. Film celý pak svou otevřenou erotičností a na rok vzniku i nebývalým tempem a propracovaným scénářem jen a jen těší srdce milovníků starých filmů. Jedinou "vadou" na kráse tohodle kousku je, že ty dalece profláknutější universalovské kousky jako Dracula a Vlkodlak vedle Dr.J a pana H. vypadají krapet... nedotaženěji. (07.11.2009)

Na zacatku 30. let vznikla v Americe asi nejslavneji adaptace Stevensonova romanu, v hlavni roli s demonickym Fredricem Marchem. K uspechu ji jiste dopomohly jak uzasne efekty, tak pomerne velka odvaha pri zobrazovani odhalenych zen. Deset let pote, v roce 1941, byl tento slavny film remakovana a slavne dvojrole se zhostil Spencer Tracy. Tato verze nebyla tak sokujici, jako original, ale prisla se sviznejsimi dialogy a lepe propracovanymi postavami. Tezko rozhodovat, ktera z nich je lepsi. Original ma atmosferu spise nemych filmu a skvelou masku, remake zas lepe zahrane rozpolceni Jekyll/Hyde. Tracyho promena sice neni tak ocividna, ale mozna o to je hruznejsi. Rozhodne stoji zato obe verze a je jen na vas, ktera vas zaujme vic. Ja se trosicku vice priklanim k remaku, ale rozdily v kvalite jsou opravdu minimalni. (24.10.2005)

Za nejlepší část filmu paradoxně považuji hned úvodní desítky minut, které se samotným jádrem filmu - přeměnou, nemají moc společného a spíše se jen klidně proplouvá dobovou atmosférou (pěkné scény: odjezd na přednášku, bál, laškování s prostitutkou). Zřejmě jsem dnes zvolil špatný žánr. Zapomenout také nesmím s pochvalou kamery, střihu a "triků" (pohled z první osoby, zrcadlo, proměna a kamera přejíždějící od jedné ruky k hlavě a k druhé ruce, svíčka jako měřič času). Výkony herců také stojí za zmínku, jen jejich mimika přímo při pohledu do kamery mi nepřišla moc přesvědčivá. Film mě bohužel ale nedokázal strhnout a chvílemi jsem se začínal nudit (což je možná způsobené tím, že den před shlednutím jsem četl knížku; ačkoli děj je v mnoha aspektech odlišný ve srovnání s předlohou). Samotný závěr mi nepřišel příliš povedený a v tom moři adaptací Jekylla a Hyda jistě existují zdárnější zakončení. (13.03.2011)

Kdyby se doktor Jekyll pár měsíců nemyl / vypadall by jak Hyde "without trouble and fight". Povídky a novely Roberta Louise Stevensona (ani Ostrov pokladů není jen pirátským thrillerem) jsou promyšlené a výtečně zpracované. O tomto film se to úplně říct nedá, přestože je velmi dobrý. Oddělení zla od dobra ale není kultivováním opice směrem k gentlemanovi ani naopak. Opice je sice svobodná, ale není opicí, protože opice svobodné zdaleka nejsou (Ivy ho označuje za ďábla, který rovněž není svobodný). Zlo je rafinovanější a má jinou vizáž i převlek. Od Jekyllohydeů se prostě jen tak neoprostíme. Film je pomalu už 100 let starý, režijní a scémáristické vady (především v přepjatých dialozích jak už zde bylo poznamenáno) snadno pomineme a promineme. Přitom Stevensona kniha mnoho filmové imaginaci neposkytuje, je vázaná na slova nikoli na obrazy. Být filmařem, pak bych asi zvolil opačný gard, Mr. Hydea bych zobrazil jak dokonalého gentlemana a opičího Jekylla nechal strádat planou láskou k Muriel. (27.03.2023)

Veškeré peklo, co si představíte při vyslovení věty "film z roku 1931" zhuštěné do jednoho filmu. Přeromantizované, načinčané, ukecané melodrama s příšerným přehráváním všech herců, kde se hodinu a půl naprosto nic neděje. K tomu opravdu šílená maska Hyda (opičák?) a nemožně dlouhé a patetické proslovy hlavní postavy ať už v kladné nebo záporné roli. Připadal jsem si jak při sledování některých melodramat z československé produkce té doby. Plusy jsou maximálně výborné kamerové nápady a dobrá atmosféra Londýna. Frankenstein a i ten směšný Dracula z toho roku jsou opravdu jiná liga. (30.09.2013)