Růžový panter znovu zasahuje

Clouseau a Dreyfus znovu zasahují a zárukou je jedno velké ujeté komediální peklo. V tomto díle se asi nejvíc z celé série vyřádil Herbert Lom, Peter Sellers samozřejmě také, ale to je jaksi mimochodem. Zajímavé je, že komisař Dreyfus je v každém díle jiný. Od zoufalce se dopracoval až k šílenému internacionálnímu zločinci fantomasovského formátu. Ze všech megavtipných scének u mě vyhrává ta na Oktoberfestu. Nakonec je příjemným spestřením nádherná Lesley-Anne Down. A navíc jsem měl štěstí vidět film se starým dabingem, který jej povušuje o třídu výš (Couseau je vrchol dabingového umění Stanislava Fišera - promiň Vinnetou, Rudolf Hrušínský coby Dreyfus a Lesley-Anne Down nadabovaná sexy hlasem Aleny Procházkové). 85%. (26.09.2007)

Neuvěřitelné. Úvod filmu představuje snad nejkoncentrovanější situační demenci, jakou si člověk umí představit, neředěnou klaunskou debilitu a rozpustilost obecních bláznů, vše tak sladce předvídatelné a vše tak dokonale zničující, že jsem se (opět) válel v křečích smíchu a kochal se přehledem, jakým Sellers udržuje grády i v těch nejstupidnějších eskapadách (v úvodní sekvenci v blázinci kupříkladu). Po famózní parodii na britské detektivky trochu var Růžového pantera zeslábne až kamsi do vlažných hodnot, slaboduchý příběh je skutečně do počtu a ani mnichovský October Fest se bůh ví jak nepovedl. Hradní závěr však vše napraví návratem pravé palby pokleslého humoru. Z hlediska skečů asi opravdu jedna z nejulítlejších krimi komedií, navíc ozdobená nebeskou komikou mistra Sellerse. (27.01.2007)

Čtvrtý film je stále vtipný, což je poměrně úspěšná skutečnost, vezmeme-li v potaz repetitivnost Sellersova humoru. Přestože si Sellers na finálovou podobu filmu veřejně stěžoval, po slabší první třetině filmu s takovým nuceným vtipem už propukne pravá zábava v podání klasické nemotornosti inspektora (vlastně už šéfinspektora) a závěrečná scéna s "infiltrací" hradu patří již od mého dětství mezi ty nejzapamatovatelnější scény Růžového Pantera vůbec. (27.08.2016)

Film se podobá spíše bondovce (,,Můj bože, taková strašná zbraň v rukou šíleného Francouze!") obsahuje několik takřka geniálních scén (návštěva sanatoria, bradla, zdolávání hradeb, trhání zubu a zejména devastující výslech personálu) které neomrzí. Komisař Closeau, který ,,vždycky prohrával když ostatní vítězili" je jedním z nejlépe napsaných a zahraných detektivů filmového plátna - a naštěstí má v tomto filmu konečně zajímavého a nebezpečného protivníka, kterým je ,,bývalý šéfinspektor" Dreyfuss. Jeden z mála filmů u kterých je pro mě dabing nezbytný (ovšem ten starý původní z ČT, ne ten NOVÝ, který dokanale pohřbí slovní kreace mista Clouseaua.) A také je to bohužel poslední film ze série, který za něco stál :-( (30.09.2012)

Čtvrtá víceméně z piety – ve své době jsem konkrétně tohle pokračování v kině absolvoval nepočítaněkrát. Stejný efekt jako u českého Agenta W4C – originál bondovky byly politicky závadné, tož nám klukům lačným po rafinovaných agentech, ďábelských zlosynech a oslnivých kráskách nezbylo než hltat parodie, ty se tzv. směly. Pak má člověk v dospělosti brát svět vážně. (19.04.2013)