Pod vlivem lásky

Myslím, že je to pro mě jeden z nejdelších filmů, který jsem viděla a přitom... jsem se vůbec nenudila! Nějakým zázrakem to vtáhne do děje a do konce jsem prostě musela dokoukat. (20.03.2011)

Človek by to nepovedal, ale ja skutočne neviem, čo napísať o 4 hodinovom filme. To sa musí vidieť. (16.03.2012)

Kurva fix to bol teda film, za 4 hodiny som sa nenudil čo ma prekvapuje a už len za to by si pán režisér (jedno zvrhlé hovädo) mal odniesť odo mňa 5* ale sem tam sa vyskytli rozťahanejšie pasáže tak preto 4*. Postavy musel vymýšľať človek ktorý nemá všetko pokope. (22.05.2012)

Mělo to čtyři hodiny, dala jsem to v kuse a ani chvilku se nenudila. Víc není třeba sdělovat. (17.06.2012)

Geniální, genilální. Určo se rád za rok, za dva a více podívám zase. Kombinace totálního bizzaru, náboženství, sexuality, romantiky, krve a velké psychologie. No krásný a silný počin. Vřele doporučuji všem, kdo nepochopí a myslí si že je ptákovina, není člověk mé krve. Skutečně tuto a podobné "Asie" žeru. 9/10 (01.03.2016)

Názory dospělých a zmatek světa jsou hlavními překážkami k naplnění nejčistších přirozených tužeb dospívajících. Čím sebejistěji je nesmyslně nadřízený benchmark společenského nebo ještě hůře: komunitního zřízení umravňuje, tím negativněji dopadá na jejich všeobecnou životní positivitu, jejímž rozkladem jen recykluje důvody ke svému vlastnímu rozčarování. / Perverze je komplementární s pokrytectvím. Nejdeformovanější sexualitou a zpustlou emocionalitou mohou velmi dobře trpět a hyzdit jiným žití právě ti, kteří mají bezúhonnou pověst a jsou pověřováni k tomu, aby spravovali mravní existenci ostatních. (mimochodem zajímavě vysvětleno Nietzschem na historickém případu kněžích a klášterního životního stylu: slabá vůle → podřízení → klauzura/osamocení → obscénní fantazie v důsledku neuspokojovaného pohlavního pudu & dramatizace nudou navozených emocí, provázená jejich personifikací/démonizací, kdy se subjekt noří do jakési vlastní hry světových sil a napůl vědomě, napůl nevědomě prodává svůj vnitřní boj o sobě nijak negativních potřeb, zde zdramatizovaný, jako zápas nadpřirozených sil a záležitost spásy; Lidské, příliš lidské I, §§ 140 nn.) / Jakousi nízkorozpočtovou surovostí záběrů se místy podobá stylu Larse von Trier, jindy přechází k velkolepým momentům s mimořádně působivým rámováním scény: když Yôko cituje slavnou pasáž z Prvního listu Korintským. Někdy za polovinou jsem občas zapochyboval o nutnosti rozvinout příběh a jeho sdělení do čtyřhodinové stopáže, ale toto si rozhodnout už náleží režisérovi a já s celkem filmu přijímám i každou jeho scénu. / MOŽNÁ SROVNÁNÍ: Fight Club/1999 (začátek), The Graduate/1967 (konec) / HLAVNÍ HUDEBNÍ DOPROVOD: Ravelovo Bolero (jako v Les Uns et les autres/1981). (03.01.2021)

Nechápu, kde se vzalo tak vysoké hodnocení tohoto filmu. Ve 20. minutě jsem měla chuť zavraždit otce a jen o pár minut později jsem už vůbec nevěděla, na co se to vlastně dívám. Všichni herci přehrávali, líbil se mi jen Takahiro Nišidžima. Celé jsem to nedala, byla by to ztráta času. (07.02.2023)

68% (07.04.2010)

Ha! :-) Japonská kinematografie opět nezklamala a tak jsem za celých 237 minut byl svědkem jednoho z nejemotivnějších vyjádření emocí - myšleno lásky, která opravdu i hory přenáší, které je všechno jedno a nic jí není cizí. Která je svou počáteční bizarností kouzelná a ke konci snímku až vyfantazírovaná do nejdivočejšího a nejvíce nepravděpodobného spojení citů. Upřímně ani pořádně nevím, jak komentovat, jak hodnotit, ale po shlédnutí jsem nadšen. Několika hodinový maraton jsem zvládl v rekordním čase a sám jsem se dokázal vcítit ať už do té nejprapodivnější hrdinovi stránky. Tak trochu jiný pohled na lásku, víru a její chatrnost a další a další věci... Zatím za 5* (do budoucna určitě shlédnu znovu a pak se uvidí) (03.03.2011)

Dokoukal jsem to teď a hned za tepla musím něco napsat... ale co? Dá se to vůbec? Třeba, že jsem nic podobného neviděl. Ne, že by se v jistých pasážích filmu nedaly najít dílčí příměry, ale jako celek - ne. Jako celek jsem neviděl nic podobného a myslím, že něco takového asi dlouho neuvidím. A jestli vůbec! Říct, zda se mi tohle líbilo nebo nelíbilo, ani to se mi nedaří. Protože z obou možností se tam toho najde dost... Film je označený jako: Akční - ale není to žádná bitva dobra se zlem, bojové scény i krev ano, ale kdo je ten hodný a kdo zlý? Komedie - hledám, co je na tom komického a mně, středoevropanovi jako poleno, může úsměvné připadat snad jen chování lidí v určitých chvílích, které však odpovídá asijské japonské mentalitě. Drama - bezpochyb, to, co se děje jednotlivým hrdinům - co dělají sobě a druhým - to je drama. Romantický - vším tím jako nit, která se rozdrnčí nejvíc v samotném závěru, prochází láska. Čím je to dál? Sledem událostí o křivení a narovnávání charakterů, osudů lidí, pohráváním si se životem i vážně míněnými činy, které jsou takřka nevratné a mění vše. Film stírá jakékoliv hranice, co je normální a co už není, uvnitř příběhu se nedá říct, že je něco "na hraně", protože jakákoliv hrana - hranice - je nejasná a pokud se na chvíli nějaká objeví, vzápětí je rozmetána, překonána a nahrazena buď novou hranicí, nebo prázdnotou, která ovšem není prázdná - i to nejtišší ticho a nejnehybnější nehybnost je zde plná megavýletu do hloubek lidské duše a srdce. Film není vhodný pro děti. Vidět to v patnácti, dvaceti, třiceti, ... pokaždé si z něj odnesu něco docela jiného. Musím se podívat po dalších dílech pana scénáristy a režiséra. (05.03.2011)

Heh...tak som rad, ze som si na tento fajnovy kusok nasiel cas. Cloveku sa po zisteni dlzky stopaze, zachce pochybovat o tom, ci ho dej skutocne bude drzat....ziadne obavy, bude. Presne to, co som cakal, som okorene i nasiel. Paradicka. Uletene, eroticke, provokujuce a trosku uchylne..take ako ma byt. :) Na co som si za tie roky vsak stale nezvykol, je ten urevany, az sileny (pripada mi tak) afekt, ktorym ma vychodne kultury (nie vsetky samozrejme ) vo svojich filmoch vytrvalo sokuju az otravuju. Inak sa mi to celkom pacilo. Kazdopadne, kazdy fanda filmu s otvorenou myslou tu najde svoju 'trochu'. (27.06.2011)

aaaa teraz mi stale hraje v hlave Beethovenova 7 symfonia (26.09.2011)

Když dva se rádi mají, i v listopadu je jak v máji. (09.11.2011)

Konečně někdo zfilmoval nejlepší hlášku Abrahama Lincolna - There is no such thing as a pointless pantyshot! - a umožnil tak starému hentaiovi ztopořit své srdce. Popravdě jsem ale nečekal, že to bude fungovat. Čtyřhodinový film s pěti žánry? První půlhodinka mě o tom taky nepřesvědčila. Pak se ale z toho podivného dramatu stala brutální komedie a film si mě tak naprosto získal. Nakonec musím jen dodat, že závěr byl na můj vkus příliš urychlen a jednou bych chtěl vidět tu nesestříhanou šestihodinovou verzi! (24.02.2016)

Vtipný, smutný, ultra šílený a perverzní koktejl, který umí správně namíchat jedině Japonci. A bylo to přesně podle mého gusta. Jedinou výtku mám k délce: čtyři hodiny jsou málo! Kde je ta šestihodinová verze? (28.12.2020)

Ujeté, japonské, divné a místy hodně přehnané. Takové je Pod vlivem lásky. Čtyřhodinové stopáži se snad nikdo ani nediví. Hodně mě štvala skoro amatérská kamera v určitých místech. A myslím, že to nebyl záměr. Podobný pocit jsem měl naposledy u Miami Vice. A jaké to je? VELKÉ. Jakobyste chtěli natočit ten nejvetší, nejlepší a nejobsáhlejší film o lásce, ale tak, aby všechno romantické po tomhle vypadalo šedivě. A skoro jim to vyšlo! Poslední půlhodinka byla ale AŽ MOC. To se mi má líbit holka (i když přiznávám, že fakt nádherná), která hraje tři hodiny nepřístupnou lesbu, že po nějakém prozření obrátí o 180°? Já osobně jsem o ni po vstupu do NULY ztratil naprosto zájem. - 80%_____Tak jo, tak jo, TAK JO! Právě jsem po napsání komentáře skouknul trailer, a vzpoměl na všechny ty MOMENTY... na perfektně padnoucí hudbu, na andulku vylézající z výstřihu, monolog na pláži... To se nezažije každý den. - 100%. (31.07.2010)

"Vše, co hledáš, lze najít zde. Mezi ženskýma nohama." Tohle bylo něco tak neuvěřitelnýho, že tomu prostě musím dát pět hvězdiček. Čtyři hodiny, které utekly jak dvě (a to mám problém se u filmů celou dobu soustředit!), jsem němě s vytřeštěnýma očima a otevřenou pusou sledovala ty neskutečné výjevy a nevěděla, co si o tom pořádně myslet. A ačkoliv jsem chvílemi měla dojem, že tohle všechno je jen nějaký (ne)povedený vtip, tak to byl naprosto jedinečný zážitek, na který rozhodně jen tak nezapomenu. "Zcvokni se. To tě zachrání." . . . tak nějak, no. EDIT: Po druhém zhlédnutí musím přehodnotit všechny své minulé dojmy. Podruhé jsem se už víc než na (pro mě) chvilkovou absurditu příběhu zaměřovala na tu dějovou dramatickou stránku věci a jsem ještě víc ohromena. V průběhu celého filmu se mi příběh pomalu ale jistě zahryzával čím dál víc do srdce, stejně jako výkon Hikari, který byl naprosto úžasný. A přibližně poslední půlhodina byla přímo mistrovské dílo a za některé scény jednoznačně smekám. Určitě jsem to neviděla naposledy a odvolávám, že těch pět hvězdiček je z velké části za otevřenou pusu a nechápavý výraz. Odzbrojující.. (01.08.2010)

Hohóó! Riadny japonský trip. Toto všetko dať dokopy a pri tej dĺžke nenudiť je skoro nemožné. Našiel som pár momentov, ktoré by som skrátil, ale inak môžem odporučiť všetkým, čo chcú vedieť ako vyzerajú ázijské filmy - tu majú všetky v jednom.. (19.11.2011)

Film jenž střídá slabší místa, s naprosto geniálními! Nicméně 4 hodiny je opravdu dost....proto 3 hvězdičky.... (25.01.2013)

Ai no mukidashi je zcela jistě jedním z nejzvláštnějších filmů, které jsem kdy viděl. Těžko k němu cokoliv napsat, musí se prostě vidět. Neříkám, že sedne každému, ale hodnotím 90%. (24.09.2015)