San Francisco, rok 1957. Báseň Allena Ginsberga Kvílení se stává předmětem soudního líčení pro údajnou obscénnost. Podle strážců veřejné morálky je „neamerická“, protože otevřeně zpodobňuje homosexualitu a užívání drog. Děj filmu se skládá z několika vzájemně propletených linií, v nichž se odráží nejen reakce americké společnosti na nejslavnější dílo beatnické generace, ale i bouřlivý Ginsbergův život a jeho snaha najít co nejautentičtější umělecké vyjádření bez ohledu na konformní morálku a touha uniknout halucinogenní realitě.
(oficiální text distributora)
San Francisco, rok 1957. Báseň Allena Ginsberga Kvílení se stává předmětem soudního líčení pro údajnou obscénnost. Podle strážců veřejné morálky je „neamerická“, protože otevřeně zpodobňuje homosexualitu a užívání drog. Děj filmu se skládá z několika vzájemně propletených linií, v nichž se odráží nejen reakce americké společnosti na nejslavnější dílo beatnické generace, ale i bouřlivý Ginsbergův život a jeho snaha najít co nejautentičtější umělecké vyjádření bez ohledu na konformní morálku a touha uniknout halucinogenní realitě.
(oficiální text distributora)
(více)
Píše se rok 1956 a básník Allen Ginsberg (James Franco) vydává své nejslavnější dílo, Kvílení. Ještě předtím ale musel bohémský tvůrce najít cestu do nitra sebe sama, uniknout z pařátů imaginativní reality a vyrovnat se svou sexuální orientací. Jako zarputilý bojovník proti zneužívání politické moci byl vyhoštěn z několika zemí (i z tehdejšího Československa). Po celý život experimentoval s halucinogeními látkami a alkoholem, což se mu nakonec stalo v roce 1997 osudným, neboť ve věku 70 let zemřel na rakovinu jater.
(Arachneuss)