Prorok

Příběh o Prorokovy, který nejdříve vypadá, že si nedokáže poradit ani s tkaničkou u bot, interpretuje otřepanou frázi, že člověk se stane zločincem až za mřížemi vězení. Jeho nástup do žaláře doprovází pěkně vykreslený strach a úzkost a chvílemi vlhkost špinavých zdí věznic skoro prosakuje obrazovkou. Opět tak, podobně jako u ostatní evropské tvorby, vyzdvihuji autenticitu. Jeho krvavé budování kariéry, postup vzhůru ve vězeňském potravním řetězci a řešení problémů určitě nebylo nudné, ale vzhledem ke stopáži 150 minut se našli i hlušší úseky – nuda k životu ve vězení taky patří. V konkurenci dalších vězeňských dramat určitě nezůstává pozadu, ale špička to rovněž není. Dramatičtějším pohledem do evropské věznice je Celda 211. Alternativa: Celda 211, R, Felon, Animal Factory, Lockdown. (29.07.2010)

Drsný sociální realismus a intenzivní drama. Cesta Araba bez kořenů ze dna vězeňské hierarchie ke špičkám korzické mafie a jeho lidský přerod z naivního výrostka v ledově kalkulujícího kápa není žádnou romantizující gangsterkou. Nabízí ostrý obraz, odpovědi nechá na vás. Jak, co se týče vztahu k hlavní postavě, tak v dalších nadhozených vrstvách příběhu: tématu muslimské víry, radikalizace, etnokulturních konfliktu mezi Korzičany, Francouzi a Araby, násilí plodícího další násilí... Čistě kvůli francouzštině mi vytanuly dva jiné filmy, jeden s mladičkým a druhý s poněkud starším Vincentem Casselem, La Haine a Veřejný nepřítel č. 1. Ten druhý snímek je v přístupu k tématu vlastně protipólem Un Prophète. (05.04.2012)

"La Rentrée du cinéma" v Paříži jsme s mojí milou zahájili ve stylovém kině Saint-Germain des Prés a zvolili jsme nejtěžší francouzský kalibr nejspíš celého roku 2009. Všechny noviny, všechny časopisy, všechny webové stránky byly jednotné v tom, že tento film je nutností pro každého filmového fanouška. Od prvních minut lze rozpoznat nesmírný řemeslný um J. Audiarda. Ve Francii je považován za svérazného a originálního režiséra. Úvod filmu je dost drsný, jak jinak pro nováčka ve vězení. Zbytek filmu sledujeme jeho počínání a boj o přežití za zdmi věznice. Potěšila mě pestrá jazyková směsice - francouzština, korsičtina, arabština a také působivá hudba. A jako by Audiard syrovosti a naturalismu malinko chtěl odlehčit, vloží špetku poetiky. Tahar Rahim a Niels Astrup zaslouží za své výkony velké uznání. Konečně, z mého pohledu se jedná o vynikající film, rozhodně jej ale nepovažuji za filmovou událost roku 2009. (14.09.2009)

Určitě, kdyby se příběh Proroka roztáhl do tří filmů, zcela jistojistě by šlo o francouzský ekvivalent Kmotra, jakéhosi jeho chudšího vzdáleného příbuzného. Hlavní hrdina má neokoukanou tvář a musím říci, že se mi jeho výkon tuze líbil. Určitě z něj vyroste velká francouzská hvězda. Samotný film je příliš dlouhý na to, aby udržel divákovu pozornost po celou dobu, protože v některých pasážích se příliš přeskakuje časem, příliš kecá o ničem nebo příliš málo děje. Přistoupil jsem však na předstíranou rozmáchlou ságu a nechal se unášet dějem - od vstupu do vězení přes první seznámení s těmi, co tu všechno řídí až po konečnou katarzi při opětovném získání zálohy. Samozřejmě Prorok řemeslně nedosahuje na vrcholnou Hollywoodskou "vězeňskou" tvorbu, on ji válcuje jinde. Atmosféra je neopakovatelná, prostředí francouzské věznice neokoukané a na její osazenstvo jsem nebyl z podobných filmů zvyklý, přeci jen souboj Italů s muslimy za zamčenými a zamřižovanými dveřmi není často k vidění. Překvapením je pro mě fakt, že film nezískal Oskara, ale uvidím, třeba Argentina vyplodila film ještě lepší. (30.09.2010)

Monumentálny väzenský a kriminálny epos v duchu absolútneho realizmu. Audiard rozpráva klasický príbeh cez neklasické situácie a postavy, je surový, dôsledný a pôsobivý, ale popri tom oplýva veľmi svojráznou poetikou. Avšak s istým časovým odstupom sa mi zdá, že Un Prophète by sa dal skrátiť a zhutniť. (8/10) (19.05.2013)