Nezapomeň na mě

Překvapivě to není odporná urážka lidského vkusu, ale jen špatný film bez atmosféry a stupňování děje, zato však s lacině podbízivou poslední pětiminutovkou. Pattinson se sice povětšinou stále tváří jako na place Stmívání, ale tahle role mu docela sedla a při hádkách s Brosnanem jsem jim snad i věřil. To ale na prázdnotě filmu (v kontrastu s trapnou snahou šokovat) nic nemění. (08.04.2010)

Když se divák oprostí od lehkého znechucení nad tím, kdo hraje hlavní roli, čeká na něj dle mého velmi intenzivní a velmi dobře vygradovaný snímek. Zároveň je nutné zmínit, že onen smutně do kamery hledící element v hlavní úloze tentokrát není vůbec špatný. Ba naopak. Robík tu vystupuje jako jedenadvacetiletý mladík Tyler na hraně, který se připlete k pouliční šarvátce.. Tu dle jeho soudu špatně vyhodnotí zasahující policista a první, co Tylerova spolubydlícího napadne, je pomstít se na policistově dceři Ally, která navštěvuje stejnou školu. Hloupé? Ano!! Co ale následuje, hloupé rozhodně není. V hloubavém dramatu nejen o rodinných ztrátách tu totiž mimo jiné vystupují i právě dva autoritářští otcové obou budoucích milenců, kteří jsou kořením celého vyprávění (třeba vypjatá scéna konfrontace hlavního hrdiny a jeho otce v jeho kanceláři je pak herecky skutečně výborná). Celé je to navíc zabalené do takové zvláštní atmosféry, která mi sedla. A samoúčelné a záměrně vyhrocené finále mi, světe div se, nevadilo.. možná i naopak!! (27.09.2011)

I když mi Parkinsona jako herce znechutil Twilight, když ho vidim nekde jinde, rikam si, ze to neni az tak spatny herec. Tenhle film mě zaujal hlavně v tom, že jsem na něj náhodou přepnul a nevěděl jsem o čem je, nečetl jsem žádnej příběh, ani jsem o něm předtim neslyšel, proto se mi i později líbil konec a zajímavý příběh, i když to neni zrovna průkopnické. 70% (24.06.2011)

Celou dobu jsem se rozhodoval mezi třemi a čtyřmi hvězdami, protože oproti původnímu očekávání to na mne nepůsobilo jako nějaká vyloženě hloupá romantika, Pattinson byl snesitelný a Emilie je sympaťačka od pohledu, ale pak přišel závěr, který celý film degradoval. To není žádná šokující pointa, žádné překvapivé zakončení, to je absolutně z prstu vycucaná situace, která nemá k předchozímu ději žádnou logickou návaznost. Ano, něco takového se určitě mohlo stát, ale proč to cpát do filmu, který k tomu ani náhodou nevede? Když tak nad tím uvažuju, tak celej ten film je prokanej celou řadou zbytečných tragických událostí, jejichž přítomnost má jediný cíl - divákovy slzy. Většina z nich ale není tak očividná, takže bych je byl schopne prominout, ale co je moc, to je příliš. (07.06.2010)

Že Robert Pattinson je charismatický a sympaťák, toho jsem si při Stmívání všiml. Proto jsem mu fandil, aby ze sebe toho svítící rozervaného Edwarda setřásl a konečně se vydal ve šlépějích Jamese Deana. Remember me byl první a řekl bych, že šťastný krok. Ne, že by Pattinson oproti upírskému romantikovi nějak výrazně pozměnil herecký projev, ale kvality a ambice filmu jsou někde úplně jinde, takže akčkoliv zde stále zamyšleně hledí v dáli a rozervanecky rebeluje, jeho výkon působí mnohem patřičněji než ta nechtěná sranda v New Moon. V jádru je Nezapomeň na mě jen další z milionu variací na téma "teenager z hecu/sázky/pomsty sbalí holku, neplánovaně se do sebe zamilují, holka zjistí, že jí teenager sbalil jen z hecu/sázky/pomsty a nechá ho. Teenager krkolomě dokazuje, že holku opravdu miluje. Holka roztaje a všichni jsou šťastní". Ale podobně jako nedávný Keith, celé je to místo do prcičkovskokomediálního hávu zabaleno spíše tragickým stajlem, protože to teď víc frčí a teenageři jsou z toho v kině na prášky. Jenže co u Keitha nevyšlo, to se zde povedlo na výbornou. Především je to ale zásluhou vedlejších postav, neboli rodin hlavního páru, které film povyšují na hodně nepředvídatelné drama, bohužel nepředvídatelné jen v tom smyslu, že není jasné, koho budeme oplakávat. No a co říci ke konci? Rozohodně nebyl zbytečný, celý film se řeší téma náhody a nejistoty dožití se zítřka, takže tohle ve své nepravděpodobnosti sedlo jako prdel na hrnec. (14.09.2010)