Spolubydlící

Totálně prázdných 93 minut. Scénář, jako kdyby napsala zakomplexovaná středoškolačka o malé přestávce, totiž nabízí přesně NULA zvratů, a od začátku do konce se tak veze na vlně "moje spolubydlící je retardovaná píča". Divák může akorát pasivně sledovat jakým způsobem si na kom pochutná a jelikož i tady ukázala kreativita scénáři velký fuckáč, nestojí ani tenhle zvrácený koníček za nic. Když k tomu přidám ochotnické výkony seriálových lalinek, úžasně plochou režii Christiansena, který filmu dodal snad ještě zápornou přidanou hodnotu a celkové stupidní ražení téhle plastikové zápletky, dostávám zlost na moment, kdy mi byl The Roommate doporučen. Cuddles got out . (04.08.2011)

Dobře, přiznávám, že kdyby nebylo mé oblíbenkyně Leighton, tak o tomto filmu nejspíš ani nevím, a tudíž bych ho ani neshlédla. Ale jsem opravdu ráda, že tu hraje, protože film se mi vážně líbil. Bylo to zajímavé od počátku do konce, a to i přestože je to klasická šablona ala na koleji řádí vrah. Když se potom k Leighton přidá další vynikající herci, skvělá kamera a na 1 vybraný soundtrack, nemůžu jinak než hodnotit 4 hvězdami. Btw. Horor to vážně nebyl, spíše lehce napínavý thriller. (26.05.2011)

Na kolejích zase čeká vrah! Ale to je dobře, protože sériovou pičovinu o tom, jak to jedna psychopatická kravka od Mattela dává pěkně sežrat jiné, trochu méně psychopatické kravce od Mattela, která při své inteligenci pytlíku gumových medvídku nepozná sociopata, dokud ji nezačne porcovat řezákem na koberce (na co to ty holky na kolejích mají??!!), jsem neviděl už nejmíň dva měsíce. A dělá to jen proto, že má chudák pipina i jiné kamarády a nechce si s ní tolik hrát.. Například Kena, My little Ponyho a naondulovanou vílu z vedlejšího pokoje. Bez újmy to samozřejmě rozdýchá akorát Ken, aby se mohli na závěr patologicky obejmout a v Barbiemobilu ujíždět k zapadajícímu slunci. Vše je podtrženo dokonale plastovými výkony obou panenek, až má divák pocit, že se někde skrývá osmiletá, blonďatá holčička, která jim hýbe nožičkama, když mají chodit a komicky změněným hláskem jim vkládá do úst dialogy, přičemž jim žertovně pohybuje tělíčky. Divím se, že se při tolika filmech tak slovutný žralok na trhu s fenolovými hračkami ještě nechytl následných marketingových externalit a nevylisoval v jedné ze svých čínských manufaktur speciální edici Butcher Barbie se skvělými, tolik žádanými doplňky, jako řeznický nožík, rakvička či minipračka, která dokonale vypere z růžových šatiček pytlík vepřové krve, který je zdarma ke každému modelu. (26.04.2011)

Tohle mě mile překvapilo, protože už ten zcela jasně definující název a krásné herečky ve mně vzbuzovaly podezření, že to bude dost velký průser. No, nestalo se. Je pravda, že nijak originální to v žádném případě není a těch překvapení se ve filmu taky moc neurodí, ale z filmařského hlediska je to dobře odvedená práce a dokonce i ty modelky v hlavních rolích překvapivě slušně hrajou. Rebecca je magor už od pohledu a přestože se posedlost její (z mého pohledu nepříliš sympatickou) spolubydlící zrodila možná až příliš rychle, celkově se mi tahle postava dost zamlouvala. Především ve chvílích její impulzivní takříkajíc nasranosti působila věrohodně a vůbec – tohle je její film. Ten konec mě malinko zklamal – pozor SPOILER – čekal jsem něco vyostřenějšího než pouze jedno ubohé bodnutí, přesto se mi tenhle film docela líbil. Tři hvězdy si to zaslouží plným právem. (24.04.2011)

Znáte to: i když vám po něm doposavad bylo vždycky zle jak psovi, a dobře víte, že vám bude zle zas, prostě jednoho dne neodoláte a ten Veselý segedín si dáte. A už v polovině porce víte, že vám bude zle. Já to takhle mám s americkými filmy ze studentského prostředí. Jestli je to střední, vysoká nebo zvláštní škola, je úplně jedno, protože se stejně nikdo neučí. Všichni mají plné ruce práce s láskou nebo vraždícími monstry (nejlépe obojím). A tady je to stejné. Sárinka je takový sluníčkový človíček, čtyřiadvacet hodin nastartovaná stát se nejlepší kamarádkou kohokoli a čehokoli. Prostě na zabití. Bohužel její slibná spolubydlící Rebecca se k tomu vraždění ne a ne odhodlat a většinu filmu se věnuje strašidelnému zírání, strašidelnému zhasínání ve sprchách a ukrutně strašidelnému telefonování. Závěr je snad i trochu dramatický, má ale jednu nevýhodu. Když se k němu film konečně dovleče, divák už sladce spí. (22.05.2014)