poster

Místa

  • slovenský

    Miesta

  • anglický

    Places

Drama

Česko / Slovensko, 2014, 108 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Gilmour93
    **

    Zevlování přítomností vstříc mlhavé minulosti a ubohé budoucnosti.. Místa se úzkostlivě snaží něco sdělit, naladit vás na pocitovou vlnu, ale kvůli neuvěřitelným postavám pronášejícím uměle působící fráze mají jen pramalou naději. Snad jen vzácné jednotlivosti (trio v rozhlasovém studiu) či vypůjčené věcí (mazaný twist) vnesly něco bez statusu prchavosti..(30.5.2016)

  • Martpod
    **

    Neukotvené plácání se v hromadě motivů, které neví, čím chce vlastně být. Místy nudné a usedlé, místy nepochopitelně rádoby dramatické. Ve výsledku sympaticky obsazené "nic, ale zároveň i tak trochu všechno".(14.9.2014)

  • Botič
    **

    Ze začátku takové skutečně krásně natočené plácání se na místě, z kterého mohla být kultovka, kdyby se tvůrci vydali trochu jiným směrem, jenže namísto objevování sexuality, pak do děje vstoupí ty "temné spodní proudy" (haha) a druhou polovinou se člověk prakticky pronudí.(14.9.2014)

  • MessiáŠ
    *

    Štindl si nejspíš vedl podrobný deníček scén, které jinde vypadají cool & drsně, a tak je nahodile procpal i do svého scénáře. Zhruba tak vypadá výsledný anakolut, kdy se z počátečního (a vůbec ještě ne tak špatného) tragického mladického milostného trojúhelníku s prvky sociálního dramatu zběsile přepne do nevěrohodného gangsterského módu o odplatě a nesmiřitelnosti, při kterém se postavám už vyloženě z huby valí hovna, jejichž inscenace evokuje spíš rozhlasovou hru než celovečerní film. Pro rozutíkanost množství témat a motivů, izolovanost či nadbytečnost jednotlivých výjevů, a tudíž velice nízkou funkčnost a soudržnost se Místa ocitnou ve slepé uličce, v níž mají nesrovnatelně blíž k (sebe)parodii než k serióznímu sdělení prakticky o čemkoli.(15.9.2014)

  • HAL
    ****

    Devadesátky non plus ultra s atmosférou tak trefnou až to bolí, člověku je hned líp u srdce že se nenarodil o deset let dřív, a že z těch maloměstských peklovidlákovů vypadl hned jak to šlo. I když i tak si toho melancholického bloumání po opuštěných továrnách a kostelích (tomu se moderně prý říká urbex), a postpunku vůkol všude, užil i tak dosytosti - Špaček vnímá svět očima Adama úplně stejně jako já, a je to dobré, moc dobré... kdyby mu jen to (zdánlivě) bezpříběhové křesání jisker života na hromadách bahna vydrželo až do konce. Jenže on musí ten zpočátku jen lehce nakopnutý motiv porevolučního rychlopodnikatele rozjet bezmála do tvrdé mafiánky, a to už mu zdaleka tak moc žrát nejde. 8/10 Btw postsynchrony a díky nim i půlka dialogů jsou úplně na pěst.(16.9.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace