Zoufalci

Opravdu zoufalý film. Člověku, co právě potřebuje rozveselit, rozhodně náladu nezvedne. Myslel jsem, že se jdu dívat na komedii:(! První půlka se táhne ve smutných příbězích každé postavy. Za půlkou to začíná být optimistické a konec nebudu prozrazovat, i když to není kdo ví jaká šílenost. Je možné, že nebýt špatné nálady, tak bych ocenil i 4 hvězdami, protože mě přijde, že všichni to moc dobře zahráli:). Nápad je to také zajímavý a když tak přemýšlím, tak by jsem taky chtěl někdy něco takového spáchat, ale asi ne dlouhodobě. Sečteno podtrženo - lehký nadprůměr, 60%. (23.11.2010)

Takoví civilnější a méně vystajlovaní Samotáři, což však v žádném případě neznamená, že by mě to sralo o něco méně. Spíš naopak. I když natočené i zahrané je to na zdejší poměry nadstandardně, nějak se nemůžu s tímhle analyzováním asociálních buzniček a neperspektivních samiček mimo hlavní kolej sžít. Nevím, co je na takových lidech natolik zajímavého, abych 102 minut sledoval jejich neschopnost a směšnost bez jakékoli katarze. Ale jen opakuju, na současný český film slušné. (28.10.2010)

Má zoufalá snaha po zhlédnutí nového a současně dobrého českého filmu se naplnila, a to kupodivu Zoufalcema. // Příběh postavy Simony Babčákové a jejího manžela se mi líbil nejvíce, skvělá rodinná atmosféra, ha! A příjemným překvapením byla postava Lucie Žáčkové (naprosto úžasné herečky od Bezručů) - sice neměla tolik prostoru k vyjádření, kolik by si zasloužila, ale i tak je okouzlující. (09.07.2010)

Některé postavy sice vypadají jako zbytečné karikatury (manžel Dagmary a ten zženštilejší z gayů obzvlášť), ale jinak Zoufalci působí až pozoruhodně autentickým dojmem. Člověk má místy opravdu pocit, že sleduje nelichotivý dokument o lidech, kteří stále něco chtějí, ale pořádně neví, co vlastně, a tak utíkají (do "tý Prahy", na "tu chalupu"...) a utíkají... Je to určitě stejně tak velká zásluha scénáře, který režisérka poskládala ze skutečných příběhů jejích známých, jako chytré režie, přehledně míchající několika časovými rovinami, a sympatického týmu neokoukaných herců, jimž tu partu prostě věříte. Vtipů není mnoho, ale když jsou, tak jsou opravdu vtipné, což se také cení. (23.12.2011)

Když ve vás film vyvolá myšlenky na sebevraždu, tak je asi něco špatně. Neviděl jsem moc depresivnějších filmů. Tuto skutečnost však nelze považovat za velký plus, jelikož nešlo o depresivní atmosféru ve filmu, která vtahuje diváka do děje, ale přímo v mé hlavě, kde se díky utahanému tempu a ujetým monologům postav tvořily úvahy naprosto šíléného kalibru. Vše nakonec zachraňují sympatičtí herci a také jedna vychlazená Plzeň, kterou jsem si při sledování neodpustil a zabránil tak dalším chmurným myšlenkám. (20.06.2011)