Hra o trůny - Série 6

Konečně Arya začíná trošku dovádět .. Jednoznačně nejlepší postava.. :) poslední díly hodně dobrý.. Husina při proslovu té nové malé lordky.. Divocí jako nejnormalnejsi skupina lidí.. Vrabcaci dostali dobrou masáž.. Jupii.. A drackove s blondskou nabírají na obratkach.. 90% parádní nakrmeni psiku tím sracem.. :) (20.06.2019)

6. séria - 100%. Výrazne lepšie ako predošlá séria a zároveň asi aj najlepšia séria spolu zo štvrtou. Štvrtá séria priniesla šokujúce zvraty a po slabšej piatej sérii, šiesta prináša šokujúce odhalenia a vynikajúcu akčnú stránku, ktorá je čoraz lepšia a vďaka ktorej sa posúvame výrazne vpred aj v príbehu a v ktorej zas po dlhšej dobe pocítime pocit odplaty a víťazstva. Epizóda Battle of the Bastards by sa nestratila ani veľkom plátne. Navyše záver šiestej série vyústil do podoby, v ktorej je už cítiť vojnu o trón a zavŕšenie seriálu. Winter is Here. Obľúbený soundtrack: Light of the Seven, Khaleesi, Winter Has Come, The Winds of Winter. (25.07.2016)

Po roce jsme se zase dočkali a každým týdnem jsem dostali pod nos menu dalších doposud nepředstavitelných scén, dialogů, spojenectví, intrik i zrad. Došlo také na velkolepé bitvy, které si i do budoucna nebude moci jen tak kdejaký seriál dovolit. Zvláště ta nejdůležitější, Battle of Bastards, mě odrovnala natolik, že dodnes při pouhé vzpomínce zcela ztuhnu. Ramsey se určitě nejen v mých očích stal nejnáviděnějším záporákem celé show a způsob, jak mu byl uťat tipec, byl ohromně nečekaný, ale více než uspokojující. 9. epizoda šesté série je pro mě dodnes asi nejvlivnějším dílem ze všech 67 dosavadních. Uvidíme, zdali její napětí a vyvrcholení překoná konec samotného seriálu, od kterého všichni očekávají nejepičtější událost v dějinách nejen televize, ale snad i samotného filmu. (31.12.2017)

Šestka má nejedno nej. Je zřejmě nejtemnější, nejfilmovější a vizuálně nejpodmanivější. Bohužel prostředek je více než kdy dřív zbytečně taktizující, nudný a mít tahle řada pět dílů, bude to akorát. Což se ovšem zřejmě nehodí do krámu z hlediska financí, takže musí být divák trochu natahován. Tady mi už vzhledem k tomu, že se to opakuje poněkolikáté, vadí ten trik v podobě strhujících posledních dvou dílů a navnazení tak do dalších sérií. Avšak i přesto, že je to občas tak trochu kalkul a na efekt, je to filmařsky fantastická práce a ještě zajímavější je fakt, že máme GOT rádi především a hlavně kvůli dokonale propracovaným postavám. A další série přes všechny neduhy budeme hltat jako maliny. (11.06.2017)

Se sračkou jsem počítala, ale něco takhle strašného jsem neviděla snad ani při psově posledním krvácivém průjmu. Jistě, na jednu stranu je šestá série příšerná úplně stejným způsobem jako ta předchozí – nekonzistentní, většinou dokonce regresivní charakterizace odčiňující dřívější vývoj, mizerně naklíčované klišoidní bayoviny určené těm nejuslintanějším idiotům, KATASTROFÁLNÍ plynutí a dávkování příběhu, jedna ukázka retroaktivní kontinuity za druhou, výhradní upřednostňování ŠOKUJÍCÍCH, od kontextu zcela izolovaných okamžiků, které letos kvůli své předvídatelnosti a vyčpělosti nezvládly šokovat snad ani devadesátiletou ýbrkonzervativní jeptišku, promrhaný potenciál mnoha talentovaných lidí, kteří z příšerně pojatých bitev zvládli díky nesmírnému nasazení udělat něco estetického, rozvláčnost a ubíjející nedějovost, VATA, VATA a pro změnu zase VATA, a především hangáry nelogičností, kvůli jejichž čirému množství neuplynula za celých deset epizod jediná minuta, na niž by se z toho či onoho důvodu nedalo pyčovat. Pár podstatných rozdílů tu ale oproti loňsku přece jenom je: jednak nikdy nebylo patrnější, že Benioffovi a Weissovi je nějaká snaha o koherentní, scenáristicky přijatelný počin už definitivně u řiti, a tak výsledná amatéřina, s níž se obtěžovali cákat na papír jednu nesouvisející hovadinu za druhou, všechny zmíněné vady nejméně desetkrát umocnila. A dále pátosezónové nevybíravé kuchání všech dějových linek a pozdější nepochopitelná snaha se co nejpřekotněji dostat k závěru jakékoli promyšlenější a hlubší dílo už od prvního dílu vylučovaly a způsobily, že sedmá i osmá řada nemůžou jinak než sračkoidnost dále stupňovat. Seriálová, rozumem neobsáhnutelně stupidní verze blížícího se konce naneštěstí rovněž způsobila, že zpětně už si nikdy nebudu moct vychutnat ani ty jediné dvě sezóny, které jsem měla upřímně ráda. Vždyť jak bych se znovu mohla tetelit z ojedinělé přítomnosti knižní Cersei v bitvě o Černovod, z Rudé svatby, Aryiny interakce s Jaqenem, Theonovy tragické zrady Starků, Oshy, Sansina manipulování v Králově přístavišti, Danyina dobývání zátoky Otrokářů nebo Jaimeho v harrenhalské vaně, když teď dobře vím, že nic z toho nakonec k ničemu nevedlo a zákonitě už vést ani nemůže? Hra o trůny je mrtvá, ať žije Píseň ledu a ohně. Pro příští, snad už poslední dvě série nezbývá než doufat, že se místo hysterického nasraného pyčování na každičký detail zvládnu dostat do pokročilého stavu nirvány a tváří tvář hrůze se spokojeně chechtat. (15.03.2017)