Tři dny ke svobodě

Mé jméno je John Maximus Decimus Meridius Brennan, profesor literatury na Univerzitě Pittsburgh, dokonalý manžel, milující otec, loajální služebník jediného pravého císaře Barracka Obamy. Otec syna bez matky, manžel neprávem uvězněné ženy. A já uskutečním její útěk - v tomto životě, nebo příštím.. Jak už jsme se přesvědčili v minulosti, Crowe je schopen utáhnout film úplně sám, ale musejí mu ostatní alespoň trochu pomoci. Haggisovi se velmi dobře podařilo vykreslit, že ač je čestný člověk v sebezoufalejší situaci, některé věci mu prostě svědomí nedovolí, ale co je to platné, když fáze příprav je neskutečně zdlouhavá, emočně vypjaté scény s výjimkou loučení s otcem jaksi sterilní a Russellova motivace zachránit vlastní ženu s jistými sklony nakonec může vést v Caracasu k nepřetržitému hlídání kolejí, či odmítnutí nákupu plynové trouby. Pokud příště o útěku z vězení inteligentně a srdcem, tak raději znovu pod dohledem božské Rachel, či Sama Gerarda.. Já si toho nevšiml, ale někteří tady píší, že v průvodu na hokej je jeden z fandů Penguins oblečen v dresu s 68. Hořel? (18.08.2011)

Při sledování tohoto filmu jsem prošel několika změnami duševního rozpoložení asi jako žena v šestinedělí. Nejdříve jsem se ptal sám sebe, jak dlouho se ještě budu nudit. Naštěstí ale Croweho manželku zavřeli, aniž bychom se zaobírali nějakým monstrprocesem, takže film se přehoupl do své svižnější poloviny. Lehce natěšenou náladu střídal pocit nepochopení, kdy jsem se musel zaobírat Croweho zdary a nezdary při shánění falešných dokladů a vůbec jeho cestě k vysvobození manželky. Připadalo mi to, jakoby film nevěděl v jaké rovině se chce pohybovat. Jestli nás zadusí hutnou atmosférou psychologického dramatu opuštěného táty se zamlklým chlapcem na krku nebo strhujícím thrillerem o jednom boji proti nespravedlivé soudní mašinérii. Ovšem přesto všechno jsem se nějak prokousal k závěru, kdy mi poprvé Elizabeth Banks způsobila ztopoření chloupků na těle, svou sebevražednou tendencí v momentě kladení filozofické otázky, zda má svoboda cenu bez svého syna. Malá přestávka, dotek malíčků manželů a jede se dál. Nakonec se tedy film takříkajíc povedl. Přes několik nešvarů mu dokážu odpustit a klidně jej doporučím někomu dalšímu. Líbit se bude zvlášť těm, kteří mají Uprchlíka ve své topce... (16.05.2011)

Těžko se mi staví tomuto filmu čelem, neboť je výborně zahraný a skvěle zrežírovaný (za tím si stojím), ale svou naivní a přespříliš ambiciózní myšlenkou jakoby byl předem odsouzen k nezdaru. Scénář zkrátka nedokáže obsáhnout jak rodinnou idylku, líbivé postavy, emocionální momenty, tak kompletní vykonstruování MacGyverovského plánu útěku zakončeného adrenalinovou honičkou - všechno tohle do jednoho filmu narvat nejde. Tvůrci se snaží bojovat s naivním vyzněním, snaží se omezovat patos a v rámci jednotlivých scén se jim to i daří, klobouk dolů za konzistentní zábavu po celé dvě hodiny, jenže jako celek působí film přestřeleně a jaksi uměle... Bodík navíc za skvělého Russella Crowe. 7/10 (26.04.2016)

V momentě, kdy už mě to plánování přestávalo bavit a říkal jsem si, co jako bude? Se to rozjelo a byla to fakt napínavá podívaná. Malinko mě zaskočila epizoda, kdy se trochu nepochopitelně Russell Crowe z nudy rozhodne vystřílet jakési dealerské doupě, ale jinak dobrý. Navíc si tam Haggis propašoval svoje oblíbené herce z Black Donnellys. (25.05.2011)

Sice remake, ale zdařilý. Croweovi totiž role sedne, Haggis drží tempo i napětí na solidních hodnotách a tak si lze stěžovat jedině snad na ne tak dobře fungující chemii ústředního dua; v tom má originál výrazně navrh. Haggis však získává body zpět za silné emocionální momenty. Především ta tichá chvilka na dálnici... Tam mě to dostalo jako dlouho nic jiného. Francouzská verze je "intimnější" (podstatnější roli hraje vztah s otcem a hlavně s bratrem) a celkově lepší v přípravné fázi, americká zase výrazně lépe funguje v adrenalinových pasážích. A ostatně proč řešit lepší/horší, když jsou to v obou případech hlavně a především výtečné snímky. (24.01.2011)