Pes Baskervillský

Oceňujem predovšetkým to, čo vo filme nebolo. Osekal totiž prílišnú literárnosť predlohy a spravil to dobre. Vynechal pre film nepodstatné a sústredil sa na plynulé plynutie deja. Neostalo tak miesto pre suchú, hoci povznesenú anglickú nudu. Ak k tomu prirátam sýty kolorit anglických slatín vzniknutých v štúdiu a predsa vierohodných, niet príliš čo vytknúť. Až na emočne poslabšie zvládnutý záver. (29.09.2016)

Asi jen opravdu málokdo nezná slavný příběh A. C. Doylea o prokletí rodu Baskervillů. A pokud se někdo takový najde, měl by si ihned doplnit znalosti! Filmů na toto téma bylo natočeno hned několik, ale tato verze je mnohými fanoušky (diváky) považována za jednu z nejlepších, některými i za vůbec nejlepší. Já sice s tímto tvrzením souhlasím tak napůl, ale studio Hammer si pro nás skutečně připravilo lahodnou detektivku, která určitě není k zahození. Navíc T. Fisher patří mezi moje nejoblíbenější britské režiséry a ani tentokrát mě prostě nezklamal. Opět dokázal natočit nezapomenutelnou podívanou s ponurou atmosférou jemu vlastní a neméně kvalitním hereckým obsazením. Narazil jsem tu však i na několik ALE… Scénáristovo mírné „poupravení“ příběhu by mi ani tolik nevadilo, protože se snažil tuto verzi odlišit od těch předchozích. Navíc začátek příběhu se mi hodně líbil. Potemnělost blat, krutý předek a zrod prokletí – to všechno mělo ten správný šmrnc a lepší úvod bych si ani neuměl představit. Fisher dokázal vytěžit maxim z toho co měl k dispozici a většina filmu (příběhu) se nesla v podobném duchu. Střídání lokalit a studiových kulis rovněž snese nejpřísnější měřítka, ale místy jsem tu narazil na několik slabších pasáží, které nebyly až tak dokonalé (řekl bych až zbytečně ořezané, či naopak natahované). Navíc mě trochu iritovalo to zelené podsvícení kulis rozvalin, ale to je jen můj problém. Dal bych tomu tak 3 a půl * - 65% (07.04.2016)

Doylův román "Pes baskervillský" se dočkal pozoruhodně dlouhé řady filmových adaptací - celkem byl zfilmován více než dvacetkrát, přičemž konkrétně tuto adaptaci osobně hodnotím jako nepříliš zdařilou. Osobně mi nejvíce vadilo, že se snímek poměrně radikálně odklání od literární předlohy. Zatímco například starší adaptace Sidneyho Lanfielda z r. 1939 šla spíše cestou okleštění barvitého románového děje o celou řadu postav i dějových motivů, tato novější verze původní děj dosti pozměňuje tím, že k němu naopak přidává celou řadu nových prvků. Je mou soukromou domněnkou, že tyto změny mohly být motivovány snahou tvůrců odlišit se od předchozích filmových adaptací, ale osobně výsledek hodnotím nepříliš kladně. Filmu se podle mě nedaří budovat fungující atmosféru, o nějakém napětí nemluvě. Snímek má nejblíže žánrově nakročeno nejspíše k detektivce, byť význam postavy samotného Sherlocka Holmese je zde relativně upozaděn a proporce jeho mistrovské dedukce jsou zde jen lehce nastíněny, což je podle mě strašná škoda a největší "zločin" proti duchu předlohy. V porovnání se zmiňovanou starší verzí mi zde vadilo i výrazné zpomalení děje - film se místy skutečně vleče a osobně jsem se při jeho sledování neubránil jisté nudě. Za sebe nemám problém prohlásit, že mě tahle verze moc nenadchla a považuji ji zcela průměrný film, který je strašně poznamenaný dobou svého vzniku a jakých se tehdy natočily mraky. Pustit si ho je podle mě spíše ztráta času. (27.03.2013)

Měl jsem dnes díky televizi MGM jedinečnou možnost porovnat dvě zpracování stejného příběhu z celkem šesti verzí, které tu na csfd jsou. Možná to bylo dobře, možná že ale právě bezprostřední srovnání způsobilo trochu zkreslený úhel pohledu. Tento "komentář" přidávám k oběma verzím.. 1) Velká Británie, 1959, 87 min Napínavé zpracování, přesvědčivý Sherlock Holmes, sympatický Wattson, nabubřelý a hrdopyšný dědic Baskervillského dědictví sir Henry, velmi krásná "Španělka" ze sousedství. Spousta umělé mlhy a laciný trik živého a mrtvého psa, s ohledem na rok natočení ovšem pochopitelný jev. Neříkal bych tomu horor, ale možná, že ve své době to bylo strašidelnější, přeci jenom jsme už kapánek zvyklí z dnešních drasťáků ala Freddie.. U mě dost dobrý film bodující svou seriózností a také vynikající atmosférou, protože prostě filmy z té doby, pokud za něco stojí, miluju. **** 2) Velká Británie, 1978, 85 min Tak tady je zařazení mezi horory špatným vtipem. Film bych určitě ocenil mnohem víc, nedokoukat pár minut před tím starší verzi. Možná, že tvůrcům komedií v té době došly už nápady, že je napadlo pomoci si zpracováním tohoto tématu a převedením vážného a tajuplného příběhu do říše skečů a gagů. Já mám rád anglický humor, výborně jsem se bavil u seriálu Randall a Hopkirk, pochutnával si na Demseyho provokacích k Makepeacové, ale tady se tvůrci trochu utli. Tenhle film se víc tváří být vtipný, než že vtipný je. Poprvé jsem se zasmál až u čůrajícího čivavy (nebo snad čivavi, kdoví) a to už film skoro "vrcholil". Ani mi tu tak nevadil Holmes (i když ty nalepené vousy na dražbě byly příšerné) jako Watson, který mě, bůhví proč, hrozně rozčiloval (asi taky svou dvojrolí matky Holmese). Připomínal mi Christiana Claviera z Návštěvníků, toho jsem ovšem v tom filmu "žral". Celkově by to byla slabota i bez srovnání, takhle je to ale kapánek horší. Když to ale na druhou stranu zařadím do celkového kontextu (či paradigmatu) mnou hodnocených (a před tím viděných) filmů, dávám tomu dvě hvězdičky- jednu za čůrajícího čivavu (ta konev na zalévání květin neměla chybu); druhou za opravdu přebujelé Maryino poprsí. (24.01.2008)

Terenci Fisherovi se podařilo převést téměř nepopsatelnou atmosféru Doyleovy knihy do filmu na výbornou. Peter Cushing mě utvrdil v názoru, že je nejlepším fimovým Sherlockem Holmesem. V Psu Baskervillském mu zdatně sekunduje i starý známý Christopher Lee či André Morell jako Holmesův věrný společník Dr. Watson. (02.08.2008)