Obsahy(1)
Byli to nerozluční přátelé. Psali o filmu radikálně a bez předsudků. Dali vzniknout filmovému hnutí, které natrvalo změnilo klima světového filmu. Objevili pro film Jean-Paul Belmonda. Dokázali dokonce zrušit na jeden rok festival v Cannes. Spolu se svými souputníky udali tón francouzské kinematografii druhé poloviny dvacátého století. Řeč je o François Truffautovi a Jean-Luc Godardovi. Tvůrcích filmů jako Jules a Jim, Nikdo mě nemá rád nebo U konce s dechem. Dokument, kterým nás provází mladičká hvězda evropského filmu Isild le Besco se věnuje především vzrušené atmosféře začátku šedesátých let a společné cestě obou režisérů ke slávě až jejich následnému dramatickému a nenávistnému rozchodu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (28)
Jde bohuzel o ne uplne stastny dokument. Jako by nevedel, jestli byt pro "laiky" nebo "profiky". A tak chvilemi opomiji vysvetleni pojmu pro divaky neznale tematu (co to vlastne vubec ta Francouzska nova vlna je), ale zaroven nejde uplne do hloubky (probira se dvema filmy a ostatni uz skoro jen zmini). Nakonec jsou nejzajimavejsi dobove zabery a rozhovory, kterych ale taky mohlo vic. Doors - When You're Strange bylo na uplne jine urovni. ()
Dokument zachycující filmové začátky Godarda a Truffauta. Dobrý nápad byl dát prostor i postavě Antoine Doinela, který reprezentuje celou novou vlnu. Asi za mě mluví má láska k filmům francouzské nové vlny, ale mě se tenhle dokument líbil. Jediné, co působilo trochu rušivě, byla "čtenářka časopisů" - to jsem trochu nepobrala. Proč tam byla? ()
Pro toho, kdo se zajímá, slabě přenesená unikátní atmosféra té doby. Pro toho, kdo se nezajímá, dezorientované skákání mezi filmy a prohlášeními obou hlavních protagonistů. Kdo neviděl většinu filmů, bude mít problém s jejich identifikací. Zařazení Montandova vystoupení z Tout va bien zřejmě tvůrcům dokumentu smysl dávalo, proto ho uvedli jako reakci na Truffautův dopis. ()
O francouzské nové vlně jsem vlastně nevěděl vůbec nic. Takže informačně byl pro mne dokument o Truffautovi a Godardovi přínosem. I když po filmové stránce to nebyla žádná sláva. Zejména v závěru jakoby to nějak zbulvárnělo. Ale nejen to, třeba role Isild Le Besco je tu vlastně nadbytečná, to by se sem více hodil současný pohled Jeana-Pierra Léauda... ()
Mám smůlu, že mě tenhle dokument načapal dost nepřipraveného, protože Truffauta znám leda jako herce ze Spielbergova Blízkého setkání (jeho filmy se mi ještě nepřipletly pod ruku) a Godardovi mohu pochválit jen zde zmiňované U konce s dechem (díky střihu), Pohrdání mě moc neoslovilo a Socialismus vyloženě unudil k smrti. Něco mě v tomhle povídání o nich navnadilo, něco minulo, ale že bych si hned jakýkoliv film z té nové francouzské vlny musel pustit, to bohužel ne .. ()
Galerie (10)
Photo © Studiocanal
Reklama