Jana Eyrová

Neskutečný kus filmařiny, to že Cary Fukunaga ovládá vizuál stejně mistrně třeba jako Ridley Scott, není to hlavní (byť je to excelentní kvalita). On dokonale zvládl převést klasickou předlohu na filmové plátno způsobem, který se často nevidí. Jemně a přesně nadávkované zvraty, vypilované dialogy, krásná souhra Mia Wasikowska - Michael Fassbender, mnohé pasáže jsou vskutku dokonalé. Lehce potemnělá romantická atmosféra není to to nejlepší, co film nabízí, tím jsou skutečné emoce, které se derou nenásilně na povrch, opravdovost, uvěřitelnost. Vynikající dílo. (12.02.2012)

Laicky a zjednodušene povedané, Fukunaga len jemne obmieňa a upravuje črty charakterov a ich príbehového pozadia tak, aby z hrdinov, ktorých láska nemá budúcnosť à la Sin Nombre urobil hrdinov, ktorých láska nemá budúcnosť v kulisách dobového Anglicka. Podotýkam, že skutočne veľmi zjednodušene povedané. Dôstojná adaptácia klasického románu obťažkaná Fukunagovým estetickým vizuálnym cítením a dramatickou hudbou má na sebe nános patiny konzervatívnej kostýmovej drámy, ako by snáď ani nepochádzala z tohto storočia. Šelest chladného vetru v korunách stromov, vŕzganie starých dverí a drevených podláh, praskanie ohňa v kozube sprevádzajú prvotné kvetnaté slovné prestrelky mladej Jany a rozmarného Rochestera, ktoré postupne rozmŕzajú a počiatočný chlad sa pomaly mení vo vášnivú nádej, ťažko skúšanú osudom, ktorú však prirýchlo doháňa smutná a ťaživá minulosť romantických hrdinov z čias, keď si pravá láska len ťažko hľadala cestičku skrz temný les za svojim šťastím. Precízna a nevýslovne čistá réžia a lahodné obsadenie sú tými pravými ingredienciami na výnimočný film, aký sa dnes už takmer nevidí. Dokonalá voľba na chladné večery strávené doma, ideálne pri skutočnom kozube len za svetla plamienkov. Vidieť to v originálnom znení, zrejme by som siahol po plnom počte. Rád sa o tom presvedčím. 85% (07.10.2014)

Příběh znám a tak nějak jsem věděla, co od něj očekávat. Viděla jsem totiž film z roku 1996, který se mi zdál jen o kousek horší než tento. Přece jen tohle mělo větší výpravu, rozpočet a troufnu si tvrdit lepší uspořádání příběhu, který člověka donutí film sledovat, pokud netuší, oč jde. Je pravdou, že zde byl sled událostí rychlý, bez pojmu času a pro bez možnosti zachycení významnějšího pocitu. Naštěstí tomuhle občas dopomohla hudba, takže to zase nebylo s bezcitností tak zlé. Pan Rochester i Jana to měli mezi sebou zajímavé, člověk si je mohl užívat. Ale i přesto byl film možná krapet roztáhlý (St. kdosi, získání sourozenců…), nepřehledný. Dávám mu ty čtyři hvězdičky za to, že, nevím sice, jak to dokázal, ve mně zanechal pocit. Když začaly po obrazovce běhat titulky, věděla jsem, že to rozhodně nebyla ztráta času opět tenhle starý příběh viktoriánského romantismu vidět. Přesto si nemohu pomoci, mám mnohem raději její sestru Emily a její Hůrku. Slabé 4* a "ach, tak jejich angličtina…!". (20.01.2012)

Sice nejsem z Jane Eyre kdo ví jak nadšená a na plný počet to také není, ale svoje kouzlo to mělo - pro takovéhle romantické příběhy ze starší doby mám prostě slabost. Mia i Fassbender byli skvělí a i když je celý film podle jakési šablony obdobných filmů, co se charakteru hlavní postavy týče, mě to celé dvě hodiny bavilo a nepřinutilo dívat se na čas. Krásná ponurá a deštivá atmosféra,nepřeslazenost děje.. Ty čtyři hvězdičky si to určitě zaslouží. (06.03.2012)

-I dream –Awaken then. Vyzrálá syntéza dvou „ženských žánrů“, melodramatu a gotického hororu. Vyprávění se drží v intencích feministického diskurzu, s přihlédnutím k mnoha omezením, jež musela žena 19. století překonávat a jež zároveň nejsou hyperbolizované natolik, aby se z filmu stal další beznadějný příběh o ženském utrpení. Hrdinka je sebevědomá, uvědomuje si své schopnosti a její vyrovnané dialogy s „pánem“ neodpovídají tradičně vykreslovanému vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Opatrná zamilovanost bez plného oddání se partnerovi otupuje sentimentální hrany melodramatické roviny a znemožňuje nám sledovat Janu jako přímočarý doják, u něhož si akorát hezky pobrečíte. Fukunagova adaptace využívá klasického románu ke kladení aktuálních otázek, aniž by v jiných ohledech – kamera, výprava, slovník postav – zavile usilovala o modernost. Jinými slovy – autoři předlohu interpretují jako lidé poučení vývojem v přemýšlení o společenském postavení ženy a jako takoví do ní logicky promítají, co Brontëová mohla ve své době považovat pouze za utopii. Moderní a klasické díky tomu dosahuje neobyčejné rovnováhy. 85% Zajímavé komentáře: Radko, Madsbender, Bluntman, mm13, honajz, Maq, eye candy (01.08.2016)