Dům

Se špatně rozdanými kartami se blbě hraje, zvláště, když hráči za moc nestojí. 1) 34letá Zuzana Liová (scénář a režie) se zdá být příslibem do budoucna. 60letý Miroslav Krobot (otec) a 58letá Taťjána Medvecká (matka) hráli pěkně. 29letému Marku Geišbergovi (zeť Milan) to slušelo. 2) Výstižný koment: xxmartinxx****. (04.09.2016)

Rozporuplné dojmy. Všechny postavy do jedné jsem nenáviděl. Jsou to pasivní ignoranti (obzvlášť hlavní hrdinka a její matka), kteří si happy end vyloženě nezaslouží. Pokud to byl záměr a film má zobrazovat neschopnost dnešního člověka jít štěstí naproti, patří mu hodnocení, které mu dávám. Pokud to záměr nebyl a měl jsem s někým soucítit a mít ho rád, je to velký neúspěch. (12.10.2011)

CINEMAX - Divil jsem se, že film dávali tak brzo v TV a ještě k tomu na Cinemaxu. No tak jsem zasedl a čekal co Karel (Miroslav Krobot) zase předvede. Sice se tenhle herec snad nikdy neusmál, ale je to hrozně zajímavý člověk. Nicméně Dům nějak extra neokouzlil, i když vím, že se na něj ještě někdy mrknu, má něco do sebe. To, že byla většina herců nadabována, bych za takový problém nepovažoval. Spíš mi neseděla jiná věc: film se měl odehrávat na Slovensku v 90. letech, ale platilo se Eurem a zároveň si tam ten jeden chlápek chtěl pořídit Favorita. Nevím, možná jsem to špatně pochopil. Při druhém promítání budu dávat větší pozor. Film hodnotím 65% // ČT2 HD - Po druhém shlédnutí měním na 4 hvězdičky. Je to dobré drama. 70% (with J.) (08.04.2012)

Že by sa na slovensku konečne "lazy pohli"? Lióvá mi príde ako tá prvá pomyselná lastovička, ktorá zo sebou prináša nový vietor. Vietor plný zmien. Aspoň v to dúfam. Dom je komorný, minimalistický a realistický príbeh jednej rodiny, zo všetkými problémami, ktoré sú z inštitúciou zvaná rodina späté. Absolútnym ťahúňom filmu je Imrich v podaní Miroslava Krobota, ktorý si vystačí s jedným jediným výrazom, ktoré v sebe skrýva viac ako sa môže zdať. Keď si to tak vezmem každá postava má svoje dve, tri emócie, ktoré počas filmu strieda a vďaka ktorým nie je film emotívne vypätou drámou, ktorá by vás emocionálne rozbila, alebo ohúrila, ale vďaka ktorým pôsobí film uveriteľnejšie a prirodzenejšie. Spôsob akým film narába s dramatickými a humornými scénami je až zarážajúco prirodzené. Vtipné miesta vychádzajú z reálnych situácií a sú podané bez väčšej štylizácie- o to viac si ich ako divák cením a rovnako to platí pre miesta dramatické. Film nie je popisný a niektoré kľúčové momenty nechá na divákovi aby si ich vysvetlil, alebo ich vysvetlí v inej scéne a čo je dôležité bez zbytočných viet. Dom sa vďaka tomu stal jedným veľkým prekvapením. (08.10.2011)

Viac než slušne načrtnuté útrapy postáv, výborná melancholická rytmika, avšak úmorná neschopnosť prekreslovať ich vnútorne-dimenzionálny svet v akomsi rozšírenom portfóliu kódov inakších, ako len smutnou, ničím nevyjavenou pózou, ktorá je základným kameňom úrazu. Rozhodne film, ktorý má dobré dramatické základy aj určitú serióznejšiu úroveň, ale natočil sa v čase, kedy filmy z našich štábov zvierala najprázdnejšia doba a najväčšia kríza. (28.03.2018)