Sherlock Holmes: Hra stínů

Podobný "upgrade" jako z jedničky na dvojku Pirátů: Postavy schematicky poletují z A a do B a po chvilce je vlastně jedno, co se na plátně odehrává. Celá účast diváka se dá charakterizovat přítomností postavy cikánské věštkyně Noomi Rapace: I ta se filmem jen tak prokouká a téměř promlčí, protože nemá pražádný prostor k řádnému nahlednutí celému detektivnímu pátrání pod pokličku, natož odhalování indicií. Ritchie valí na plátno jednu zpomalovačku za druhou a zahlcuje omamnými vizuály, ale jako vypravěč příběhu, který strhne, selhává. Zbývá série schematických honiček se zaměnitelnou choreografií, průběhem i vyústěním, na jejímž konci přetrvává hořký pocit, že doyleovský arcidémon Moriarty si rozhodně zasloužil mnohem důstojnější duel. 5/10 [Londýn, 6/12/2011] (11.12.2011)

Přes všechnu tu samoúčelnost, která mi v příbězích Sherlocka Holmese příliš nesedí, snahu vytvořit nového geniálního-alfa-samce z Downeyho Juniora, a velkolepě stylizované scény, z kterých čiší digitál, je druhý díl povedenější zábava. Pomáhá tomu především kvalitní záporák, kterého Jared Harris zvládá díky svým úchvatným hlasivkám... Díky němu nebudete řešit mnohé detaily, které v příběhu nesedí nebo ty skoro až fantasy (švýcarský zámek v horách?! konec?) scenérie a scénáristické vykličky. Po (krásně stylizovaných) titulcích mám na jazyku sladkokyselou pachuť, v které se podle mě Ritchie jako režisér začíná ztrácet a film chvílemi až často připomíná "slepenec nejšílenějších nápadů, co jsem našel doma v šuplíku", ale tentokrát mu to s přivřením jednoho okna odpouštím. Vždyť tady vás oberou o všechno, hlavně o tu pěknou šálu, s kterou jste přišli...:) (22.04.2012)

"Otázka: Co má společného skandál indického bavlnářského magnáta, předávkování čínského obchodníka s opiem, výbuchy ve Štrasburku a Vídni a smrt jistého amerického oceláře?" Odpověď: 34 nebo 52,81 v závislosti na indexu Nikkei 225. Je to správně? Já si tím vlastně nejsem úplně jistý, stejně jako žánrem tohoto snímku. Tváří se totiž ukrutně vážně a pořád se mě přitom snaží rozesmát. Mně to tedy nevadí, ale trošku to ruší. Přesto pevně stojím za absolventem Shaolinu, mistrem maskování a milovníkem ježčího guláše Sherlockem Holmesem a jeho kolektivem. Jen mi připadalo dost rasistické naznačovat, že cikáni kradou. Vždyť je ještě ani všechny nechytili a kromě toho EU vydala jasné nařízení, že se to nesmí říkat. (12.07.2018)

|| Scenár: Kieran Mulroney, Michele Mulroney / Podľa námetu: Arthur Conan Doyle | Hudba: Hans Zimmer | Produkcia: Joel Silver, Lionel Wigram, SUsan Downey, Dan Lin | Distribúcia: Warner Bros. Pictures | Štúdio: Village Roadshow Pictures, Silver Pictures | Rozpočet: 125 miliónov $ | Tržby: 534,848,418 $ || Teraz, keď je už na svete paralelne s americkou filmovou sériou aj novodobé britské seriálové prevedenie, majú Ritchieho Hry tieňou neobyčajne ťažkú prácu ustáť kritiku a podržať si sympatie fanušíkov asi najobľúbenejšieho detektíva fiktívného charakteru. Tá z kráľovstva mu totiž šlape poriadne na päty. Svojou celovečernou štruktúrou má obrovský priestor na prehĺbenie charakterov a vzťahou, a svojské zasadenie do súčastnosti robí dielo divákovy bližším a chápateľnejším. Je veľmi pravdepodobné, že Ritchieho autorská skupina britskú verziu neprehliadla, a pobrala z nej malinké esencie, ktoré sú poznatelné síce len máličko v Tieňohre, ale v porovnaní s filmom z 2009 sú cititeľné. Naopak, seriál s Benedictom Cumberbatchom v hlavnej úlohe z 2010 je dielom vo vlastnom vesmíre, neovplyvnené predošlími spracovaniami. Pravdepodobne ani jeho vznik nebol vyvolaný kôli Ritchieho úspechom, nato boli štrukturálne a prevedením príliž nápadité a šikovné, aby boli vytvorené behom roka. Mimo toho je ale Sherlock Holmes: A Game of Shadows pre mňa lepším dielom od Ritchieho než jednička. Všetko klape, film má tempo, napätie, hudba ladí do filmu neuveriteľným spôsobom (ajkeď Zimmer buď nevedel v akých častiach európy sa budú jednotlivé hudobné formy objavovať, alebo dávajú ešte zložitejší dôvod, prečo sa Don Giovanni hraje v Paríži, a videňský valčík vo Švajčiarsku - tento zámer som neodhalil - no zámer to určite je, pretože motívi sa objavujú pri nástupe jednotlivých miest). Každopádne, choreografia bitiek, akčných a spomalených scén je šikovná, a určite som sa nenudil, ako sa to viackrát stalo u jedničky. Ale nakoniec, a to sa nestíham opakovať: Každý dojem z filmu závisí od aktuálneho fyzicky-psychického stavu diváka. Dnes som bol v pohode, zajtra už možno nie :) (05.05.2012)

Zhlédnuto v kině. Nový Sherlock je vtipná, skvělá a rychlá jízda, to bez debat. Všichni herci do svých rolí parádně pasují (i ten Jared Harris se mi jako Moriarty líbil), potěšila mě kratičká účast Rachel a větší účast Noomi. Hudba Hanse Zimmera je jako vždy úchvatná a naprosto vás vnese do děje. Nicméně stejně jako u prvního dílu mi zde něco chybělo k naprosté blaženosti. Nebo alespoň spokojenosti. Spíše mi po celou dobu snímku vrtala v hlavě otázka pro uživatele tohoto serveru - proč, vám nevadí, že Ritchie z Sherlocka udělal Jamese Bonda, který vše přežije? Kde jsou ti, kteří speciálně u Tří Mušketýrů házeli odpady a nižší hodnocení s tím, že chudák Dumas by se obracel v hrobě? Jak to, že u Sherlocka nikomu nevadí, že si z toho Guy dělá legraci (Downeyho brýle, převleky za ženskou a podobně) ale když si z Mušketýrů udělal prdel Anderson, tak zde málem byla bitka o to, kdo to dřív nebo vtipněji shodí? Jo, to nebude námětem/knihou, ale zaujatostí vůči režisérům či tvůrcům, ale chápu, jsem moc naivní, když bych chtěl nějaké ty objektivní názory… Nic, film mě bavil, peněz nelituju a někdy si tuhle stínovou hru dám znovu. 80 %. (20.12.2011)