Štěňata

Sympatický film, který jistě pobavil a ty, kteří nezažili systém umístěnek, jistě i poučil. Jarka Panýrková byla moc hezká dívenka. Bylo to trochu ztřeštěné, ale aspoň to získalo punc, a to asi autoři chtěli (začínající Miloš Forman jako jeden ze scénáristů a pomocný režisér). Novopečeným zdravotním sestřičkám se nechce z Prahe. Věčně stejný problém, akorát v dnešním liberalismu jim v tom nikdo nebrání, jenže na to doplácejí nemocní na venkově a zvláště na okrajích republiky. Afektovaný akt Jany Brejchové - musí to být strašné odejít z takového města jako je Praha... A pak svatba a starosti, kde přespat, jak sehnat byt. A šťastný konec, Ota pochopí, že jistě nalezne své uplatnění v místě, kde bude sloužit jeho manželka... (28.11.2019)

Na tomto scénáři už je silně patrný podíl pětadvacetiletého Formana: scénář má všechno, co bude Miloše Formana provázet v další tvorbě. Satira, černý humor, generační střet dětí a rodičů a další. Nevím, jestli by film zaujal i dnešní mladé diváky. Pro mne byl milý i tím pohledem na Prahu, jaká kdysi bývala, jaká není a nikdy už nebude. Také jsem si kdysi myslela, že bez Prahy nemohu žít. Praha se ale změnila, svět se změnil, změnila jsem se i já. Dnes by byl naopak život v Praze pro mne čirým utrpením. A asi i proto mi ten závěr filmu vůbec nepřišel přehnaně optimistický, ale moudrý a šťastný. (24.05.2019)

Dobový film, na kterém je znát Formanův rukopis, je velmi příjemný, civilně pojednaný a co si vzpomínám na mládí, tak i pravdivý. Pamatuji si na pracovní umístěnky i neochotu mládeže jít za prací do přidělených lokalit mimo místo svého bydliště. Taky bytová otázka byla zobrazena pravdivě. Moje pražská teta měla jen jednu univerzální místnost a společné WC na chodbě starého pavlačového domu. Bylo to jako ve filmu. Tady vedle mladé začínající herecké generace - Jelínek, Panýrková, Brejchová, Stivínová, která dostala příležitost, se v epizodních rolích objeví i zkušení borci - Lukavský, Kopecký, Menšík, Zíma, Pivec, Krejča, Kopecký, Záhorský. Milá nostalgická vzpomínka na mládí. (28.03.2015)

Celkem psycho na komedii. Chtěl jsem hvězdičku ubrat za to, jak je film vzdálen ode dneška, ale pak jsem si to rozmyslel, protože by to bylo alibistické. Tento film je totiž dobrý. Postavy jsou napsány výborně, nejsou stereotypní, ani v přehnaném afektu, takže není problém se do děje vžít - jakkoliv jsem zmínil jeho přežitost. Abych nezapomněl, přece jen jsem se zasmál - když nevěsta s provinilým výrazem pípla: "Upadl mi salám." :-) (16.04.2009)

Podle původního námětu Miloše Formana, který je v titulcích filmu, uveden i jako pomocný režisér. Proto tedy tento černobílý snímek, ať tou dobou bylo ještě celkem brzy, tak ve své výsledné podobě nesl už některé zajímavé prvky rodícího se "formanovského" stylu. Film se vůbec zajímá ve své době docela ožehavým problémem takzvaných umístěnek pro absolventy středních a vysokých škol. Ještě nikdy předtím v žádném jiném filmu poválečných let jsem neviděl generační spory mezi rodiči a jejich bořícími se dospívajícími dětmi. Snad i díky tomuto tématu, se tento film tak trochu vymaňuje z jinak bezbřehé stupidity převážně budovatelských snímku oněch let. Víc než jen běžný příběh o mládeži i když vše končí optimisticky a příkladně. Ve filmu Zpíval co jsem si všiml Josef Zíma s orchestrem tehdy velmi populárního Karla Krautgartnera. Krásné role pro mladého Jelínka, Panýrkovou a krásnou Brejchovou. Ale také třeba pro Jana Pivce, přísného otce Oty (Rudolf Jelínek). Žádnou komedii ale určitě nečekejte-:))) Neboť prvky jako např. demonstrativní pokus o sebevraždu, mi jí v tomto ohledu v žádném případě nepřipomínají. Jeden z lepších filmů Ivo Nováka za 3,5/5*. (16.05.2007)