Čtyři lvi

Christopher Morris je stále ještě naživu? To se asi schovává v nějakém přísně střeženém a dobře utajeném protiatomovém krytu, jinak si nedokážu vysvětlit, že se v jeho blízkosti ještě neodpálil žádný čuramedánský běžec v plyši, ba ani ta sebevražedná vrána/atentátnice neproletěla okénkem do Morrisova pokojíku. Nasmála jsem se: pobavily mě (hrubě nekorektní) slovní přestřelky mudžahedínů, jejich černohumorné eskapády i techniky utajení před všudypřítomnýma očima i ušima výzvědných služeb. Po vysloveně komické první polovině mě překvapil odklon k událostem ne až tak k uchechtání. Ale nemůžu si pomoct, vnitřně se mi jaksi nepozdává způsob, jakým tvůrci z fanatiků, odhodlaných kvůli svého posraného imaginárního boha odpálit třeba mateřskou školku, dělají v podstatě neschopné kašpárky, neškodné dementíky, co nerozeznají kuře od králíka a kterých se vůbec není třeba obávat. 77,7% (27.06.2011)

45th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2010 - FORUM OF INDEPENDENTS - Fórum Nezávislých (Four Lions / FOUR LIONS / Čtyři lvi) - Obdivuji herce Christophera Morrise, ale jako režisér to trošičku přehnal... Aby se mu toto "zesměšňování" nevymstilo... - 2. 7. 2010 - kino Thermal - Malý sál - Karlovy Vary + 2011 - 25% (15.07.2011)

Černočerná komedie britského střihu coby příspěvek do vznětlivé celoevropské debaty na téma dánské karikatury proroka Mohameda, to je skutečně kontroverzní spojení. Stejně jako humor, při kterém místy hořkne úsměv na rtech, neboť za ním je až příliš konkrétních zkušeností. Proč ale vlastně v postmodernu dneška nenatočit komedii, jejímiž hlavními protagonisty budou islámští mujahideeni, proč nearanžovat situační humor ve scénách sebevražedných atentátníků, proč se nezasmát lidské živé náloži explodující při zakopnutí, proč nekoukat na tuhle vzdálenou celovečerní sestřenici britcomů? Ale ano, proč ne, zvláště když humor funguje a komedie má zřejmý hlubší satirický a etický přesah. Jde tím demonstrovat právo na svobodu slova, v arabském světě také pěstují antizápadní propagandu (viděl jsem třeba stejně kontroverzní turecké agitky), politická korektnost jde protentokrát stranou. Buňka prostoduchých atentátníků je vykreslena s velkou mírou nadsázky, někdy je ale humor nahrazován pokusem šokovat až přes míru popisnými narážkami na homosexuální či jiné praktiky, většinou však spíše než vtipný je obsah snímku angažovaný, a to i přesto, že do velké míry jde jen po stereotypech západních představ o teroristické činnosti. Třeba u scény vkládání masivních šroubů a matek pro větší sílu třaskaviny (přičemž každý šroub je jmenovitě někomu věnován) spíš trne někde v zádech, než že by se člověk uvolněně zasmál. Čtyři lvi jsou vůbec především politikum, než jenom pouhá filmová zábava. Celý snímek vypadá místy hodně nízkorozpočtově, což ale není na škodu, posiluje se tím jeho pseudodokumentární charakter - roztřesená kamera snímaná z ruky, hudební podkres je minimalizován, stejně jako akčních trikové scény, důraz je kladen především na konverzační stránku, navíc autenticky působí i neznámé herecké tváře, přičemž casting byl zvládnut skutečně na jedničku. (11.09.2010)

Absurdní satira, parodie na terorismus nebo jen černá komedie. Těžké se rozhodnout. Divák sleduje partičku "skoroteroristů", kteří mají velký plán zahrnující to co můžeme od teroristů očekávat. Všechny přípravy i konání sledujeme s nadhledem a humorem ale když vše končí, uvědomí si divák, že to vlastně taková legrace nebyla a rozhodně nešlo o to ukázat terorismus jako něco vtipného. Je zde řada povedených scén, které převážně svou absurditou dokáží rozesmát ale jako celek už film bohužel tak zábavný není. Rozhodně však stojí za vidění už jen kvůli těm pár scénám, které opravdu stojí za to. (03.06.2011)

Čtyři lvi jsou strašlivě nevyváženou komedií. Pořádnými vtipy se v první polovině šetří a ty nejlepší známe už z traileru. Hlavní důraz je kladen na odvážnou politickou nekorektnost, která je sice chvályhodná, ale sama o sobě dobrou zábavu nedělá. Několikrát se o mě dokonce pokoušelo spaní. Všechno zachraňuje až parádní druhá polovina. V té mě Čtyři lvi každou chvíli nahlas rozesmáli a v samotném závěru se jim daří zabrnkat i na smutnější strunu, což vás po hodině a půl nadsazování velmi vážného tématu rychle uzemní zpátky do mrazivé reality. (14.09.2010)