Jeden den

Četla jsem nejdřív knižní předlohu a ta je skvělá a film s ní zákonitě prohrává. Spousta věcí se do scénáře vůbec nevešla nebo je osekaná o zajímavé drobnosti a i ta nápaditá forma vyprávění skrz tentýž den v každém roce funguje na papíře mnohem líp. Když se ale oprostím od znalosti knihy, musím uznat, že film jako je jako romantické drama dobrý. Liší se od hromady jiných tuctových romantik, v lecčems je pořád originální a postava Emmy zůstala nesmírně sympatická. (01.01.2013)

Naprosto úžasný film.. Možná jeho okamžité oblíbenosti ihned po prvním shlédnutí napomohlo mé momentální citové rozpoložení, ale to je věc vedlejší.. Prostě mě to dostalo. Čekala jsem nudu, klišé a ohranost, zatímco jsem se dočkala něčeho více.. Je těžké najít jedinou chybu a i když by se určitě nějaká našla, já ji ani hledat nechci. Prostředí evropských metropolí se ukázalo jako velké plus, Anne to pokaždé sluší a Jim je také v každém roce neskutečně sexy. Navíc krásně a pravdivě ztvárněné, jak se za rok může mnohé změnit, ale stará láska nerezaví. Až zatlačím slzy, zopakuji zhlédnutí, na které se už teď nemůžu dočkat! (24.11.2011)

Potkali se v červenci léta páně 1988, posilnění alkoholem skončí v posteli, ne všechno se ale podaří, nicméně touhle nesmělou nocí odstartují letité a hlavně proklatě pevné přátelství. A režisérka Lone Scherfig pak rok po roku nabízí, jak se jejich životní osudy mění, vytváří. Jeden celý rok tak vtlačí do třeba jen jednoho odpoledne nebo setkání na večeři. Naše dvojice si to šupe poměrně očekávaným směrem, ale režisérka jednotlivé epizody lepí nesmírně sympaticky, osobně, uvěřitelně. Melancholické bilancování trošku sráží posledních deset minut, kdy tvůrci už tlačí na pilu a vrací se do míst, aby u diváků nabrali další body. Celku tím ublíží, protože už takhle se kvůli ročním skokům těžko buduje k dvojici pořádný vztah. Místy jsou nám hodně blízcí, jindy si k nim cestu razíme poměrně obtížně. Může za to i právě nevyváženost, protože na jedné straně tu máme klasickou romantickou záležitost (s výborně napsanými a vypointovanými dialogy) a na tu druhou koketování s nezávislou scénou. Přesto mě tenhle experiment překvapivě nadchnul. Mezi Anne Hathaway (půvabná i přes ohyzdné brýle a účes) a Jimem Sturgessem to sympaticky jiskří, jde z nich energie, ona je chytrá rádkyně, ironická a pohotová v narážkách, on je bohémem, kterému nechybí vtip, ale občas by potřeboval kopanec mezi nohy. Trošku kalkul, ale velmi líbivý.. díky za něj!! (29.01.2012)

Súhlasím s užívateľom Cushingom, že dej sa na 90% drží predlohy, len sa rozchádzam v kvalitách predlohy samotnej. Podľa mňa ide skôr o trendový obraz doby ušitý pre čo najširší výsek cieľovej skupiny - vzdelaných tridsiatnikov a štyridsiatnikov majúcich povrchne hlboký (ako sa dnes nosí) prehľad v kultúrnych ikonách doby. Román desaťročia ani náhodou, pokiaľ teda na toto kritérium nehľadíme aj cez počet predaných výtlačkov, či chváliacich recenzií v "serióznych" médiách (= udržiavajúcich status quo). Jednoducho, nech si čo chce, kto chce hovorí: len ďalší zo zástupcov strednoprúdovej kinematografie európskeho strihu (pôsobiaci s až vtieravo navodzovaným pocitom blízkosti idúcim cez všetky sociálne vrstvy - od umývačov riadu po hviezdy médií ) a s povinným ne-happy endom ako znakom odlišujúcim sa od hollywoodských šťastných koncov). 55%. (21.10.2011)

Oproti knížce to nutně klouže po povrchu, co se týče charakterového prokreslení postav (introvertní idealistická romantička/extrovertní hajzlík-sukničkář) a člověk se za ně tolik nebije hlavou do zdi za to, jaké třeba v knize dělají oba boty. V tomto duchu šla dál Linklaterova trilogie Before, která funguje na podobném konceptu a vztahu mezi protagonisty (akorát, že Richard to směřoval do opačného vyústění), kteří jsou mnohem barvitěji vykresleni - neurotička/snílek. Ale jo, je to pěkná romantika na slzičku v oku :) (18.06.2014)