Režie:
Douglas McGrathScénář:
Douglas McGrathKamera:
Dick PopeHudba:
Rachel PortmanHrají:
Charlie Hunnam, Stella Gonet, Christopher Plummer, Jamie Bell, Jim Broadbent, Juliet Stevenson, Edward Fox, Anne Hathaway, Romola Garai, Tom Courtenay (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Po smrti otce zůstane rodina Nicklebyů bez prostředků. Devatenáctiletý syn Nicholas Nickleby se s matkou a sestrou Kate vydává do Londýna, kde požádá o pomoc otcova bratra a investičního spekulanta Ralpha. Bezskrupulózní Ralph pošle Nicholase jako učitele do internátní školy, kde chlapcům vládnou krutou rukou bezcitný Wackford Squeers a jeho žena. Nicholas najde přítele v chromém Smikeovi. Smike, který manželům Squeersovým posluhuje, neví, odkud do školy přišel. Jednou Smike ze školy uteče, ale Squeersovi ho najdou a potrestají bičováním. Nicholas se ho zastane a napadne Squeerse. Spolu se Smikem ze školy odejdou a hledají si práci. Cestou se setkají s principálem Vincentem Crummlesem, který je zaměstná jako herce. Zanedlouho Nicholas dostane dopis od Ralphova sluhy Newmana Noggse, že jeho sestře Kate hrozí nebezpečí. Nicholas se se Smikem rozjedou do Londýna. Strýc Ralph využívá Kate jako vějičku pro své investory, kteří jí dělají sexuální nabídky. Po příjezdu do Londýna si to Nicholas s Ralphem vyřídí, zřekne se ho a s matkou i Kate se odstěhují. Ralph chce Nicholase zničit. Nicholas získá práci u dobrosrdečných bratrů Cheerybleových, kteří vedou zprostředkovatelnu práce. Squeers se na popud Ralpha pokusí unést Smikea, ale Nicholas jim to překazí... (TV Prima)
(více)Videa (1)
Recenze (60)
Menej známy román z pera Charlesa Dickensa nesie jeho jasné znaky. Má viacmenej podobnú šablónu ako väčšina jeho príbehov. Spracovanie, ktoré tak trochu pôsobí sucho až televízne, je ako na sínusoide, raz hore a potom dole. Ale obraz viktoriánskeho Londýna bol celkom vychytaný. Obsadenie je vcelku fajn, aj keď extra námahu si z ním asi nedali. Napríklad na miesto bezcitného strýka by som si vedel predstaviť niekoho iného ako starého dobráckeho Plummera. Zaujímalo by ma, ako by vyznelo porovnanie z britským spracovaním roku 1947. ()
Dickensův labyrint postaviček, z nichž některé jsou ďábelsky odporné a jiné andělsky hodné, natočili s pietou a ze začátku i s jistou hravostí, která v průběhu filmu mizela. Kvalitní televizní snímek malinko pokazí unáhlený konec, kdy se vše vysvětlí až zkratkovitě rychle (předpokládám, že v románu tomu dal Dickens větší prostor). /27. 12. 14./ ()
Vynikající dickensovská adaptace a zároveň tradiční romantický příběh o mladém hrdinovi, který čelí překážkám a zlu. Příběh v tak dokonale čistě klasickém podání, že mu například současné české jakobypohádky nejsou hodny ani utřít boty. Takže tu máme charakterního, soucitného a dokonce i pohledného mladíka, zlého a manipulativního strýce a jeho všehoschopné přátele, ne jednu, ale hned dvě krásky v nesnázích (sestra a milá hlavního hrdiny), a v neposlední řadě lítost vzbuzujícího sirotka a jeho trýznitele, zbytek pak jsou různé bizardní a typicky dickensovské postavičky. Největší devizou této adaptace a důvodem, proč ji vidět, jsou bezpochyby herecké výkony. O doslova zkřiveném sirotkovi Jamieho Bella tu básní skoro všichni, ale bez opravdu sympaticky působícího Hunnama a správně ztvárněných zlounů, které si s chutí střihli Plummer a Fox, by to také nefungovalo. Osobně mě ale nejvíc zaujal Jim Broadbent, který jako ředitel děsivé venkovské školy Squeers fascinujícím způsobem mixuje krutost a omezenost s groteskní směšností. K dokonalosti tomu celému chybí jen lepší vizuál (většina lokací, ale i práce s kamerou jsou bohužel nenápadité) a trochu lépe vystavěná koncovka. Ta sice přináší tu správnou katarzi, není ale moc uvěřitelná. Tahle chyba se bohužel ovšem táhne už z románu, který je prostě ve své druhé polovině trochu odbytý. ()
Nejsem zrovna fanouškem tvorby Charlese Dickense, ale prostě mě to lákalo :D :D A jak jinak - je to plné sirotků, utrpení, nových přátelství, čerstvé lásky apod...Atmosféra staré Anglie a také divadla, to bylo to, co se mi na filmu líbilo nejvíc. Jinak to celé bylo přesně takové "Dickensovské" - což je super, ale nic pro mě. Příjemné na shlédnutí, ale paf jsem z toho nebyla :) Jo a hlavní hrdina v podobě stále krásně učesaného fešáka si myslím, že vyčníval jako ponožka na hlavě. ()
Z dosavadních setkání s adaptacemi románů Charlese Dickense vím, že Britové přistupují k jeho literárnímu odkazu s úctou, jaká přísluší národnímu klasikovi. Obvykle nešetří výpravou a minimálně do hlavních rolí angažují slavná jména. Přesně to jsou silné stránky Nicholase Nicklebyho. S tím ostatním je trochu potíž. Dickens svůj román psal ve 30. letech 19. století. Spadá sice do té lepší části dobové produkce, nešlo nicméně o nějaké novátorské dílo, dokonce i v rámci autorovy tvorby je to v nejlepším případě průměr. Prostý mravoučný příběh s tradiční sociální tématikou má výrazně černobílé charaktery a je předvídatelný až běda. První třetina disponuje určitým nadhledem, který obstarává především vypečená rodinka majitele venkovské školy. Druhou třetinu zachraňuje divadelní ansámbl, jenže s přibývajícími minutami nadhled mizí a film ovládne naivita a sentiment. V poslední třetině jsem se už při některých dialozích ošíval. Dnes máme holt vyšší vzdělanost a kultura prošla dlouhým vývojem, takže jsme zvyklí na komplikovanější charaktery a věrohodnější motivace. Možná to tentokrát chtělo být méně otrocky věrný duchu předlohy, i malý posun by byl ku prospěchu věci. Celkový dojem: 45 %. ()
Reklama