Jeden den

Keď vidím v popiske, že ide o romantický film spozorniem, pretože na romantické filmy mám obzvlášť citlivé receptory. U tohto filmu ma ešte prekvapila dejová podobnosť s filmom Na budúci rok v rovnakom čase. To ešte zvýšilo moju zvedavosť, pretože zmieneným filmom som bol výrazne sklamaný. A Jeden deň sa mu bohužiaľ úplne vyrovnal. Ničím ma nezaujal a nudil som sa tak výrazne, že poslednú tretinu som prežil iba s častým využívaním rýchloposunu. Nič, absolútne nič ma na tom príbehu, ani na jeho stvárnení nezaujalo. Pritom z filmárskeho, či hereckého hľadiska tam neboli vážne chyby, ale načo je dobré remeslo, keď chýba nápad? (30.11.2014)

Tak trochu osudová romance, tak trochu Město andělů, tak trochu podvod. Anebo tak trochu od všeho. Základní rámec vyprávění je zajímavý, ale nakládá se s ním občas trochu svévolně. A taky se děje opravdu všechno důležité 15. července. Jim Sturgess s Anne Hathaway tvoří vynikající jiskřivou dvojici, z hlediska kostýmu a výpravy je to slušná přehlídka jemných změn v období 1988 až 2011, atmosféru hezky dotváří hudba Rachel Portman (a to měla snad jen jediný výrazný motiv!). Akorát těch posledních 20 minut pro mě ten film dost devalvovalo a posunulo mě od nadprůměru k lepšímu průměru... (30.11.2011)

Jsem poměrně tvrdý chlapík, prošel jsem nějakou tu cestu a nebylo to lehký. Ale abych takhle brečel u filmu, který mě vcucnul do své romantiky, přežvýkal a vyplivnul plačícího, to se dlouho nestalo. Gratuluji režisérovi. Moc pravdy na jeden film. Štěstí většinou leží nejblíž nám, abychom na něj vždy dosáhli a mohli ho mít. Nebuďme slepí, říká flm. (21.06.2014)

Jak bych vám to vysvětlil... Lone Scherfig zkrátka dokonale odhalil mou slabost a udeřil s dokonalým načasováním. Rozhodl jsem se zůstat u okamžitého pocitu při výhodu ze sálu, i když postupem času budu hvězdy patrně ubírat. Ona je to záplava klišé, průhledné a přeslazené romantiky, citového vyděračství, podbízivé hudby (Rachel, miluju tě!), očekávaných očekávání. Ale! Když já mám v sobě stejnou lásku, jakou měl Dexter. A varovný prst, který mi projel až do středu srdce, nemohl a nechtěl být ignorován. (27.10.2011)

Potkali se v červenci léta páně 1988, posilnění alkoholem skončí v posteli, ne všechno se ale podaří, nicméně touhle nesmělou nocí odstartují letité a hlavně proklatě pevné přátelství. A režisérka Lone Scherfig pak rok po roku nabízí, jak se jejich životní osudy mění, vytváří. Jeden celý rok tak vtlačí do třeba jen jednoho odpoledne nebo setkání na večeři. Naše dvojice si to šupe poměrně očekávaným směrem, ale režisérka jednotlivé epizody lepí nesmírně sympaticky, osobně, uvěřitelně. Melancholické bilancování trošku sráží posledních deset minut, kdy tvůrci už tlačí na pilu a vrací se do míst, aby u diváků nabrali další body. Celku tím ublíží, protože už takhle se kvůli ročním skokům těžko buduje k dvojici pořádný vztah. Místy jsou nám hodně blízcí, jindy si k nim cestu razíme poměrně obtížně. Může za to i právě nevyváženost, protože na jedné straně tu máme klasickou romantickou záležitost (s výborně napsanými a vypointovanými dialogy) a na tu druhou koketování s nezávislou scénou. Přesto mě tenhle experiment překvapivě nadchnul. Mezi Anne Hathaway (půvabná i přes ohyzdné brýle a účes) a Jimem Sturgessem to sympaticky jiskří, jde z nich energie, ona je chytrá rádkyně, ironická a pohotová v narážkách, on je bohémem, kterému nechybí vtip, ale občas by potřeboval kopanec mezi nohy. Trošku kalkul, ale velmi líbivý.. díky za něj!! (29.01.2012)