Jeden den

Potkali se v červenci léta páně 1988, posilnění alkoholem skončí v posteli, ne všechno se ale podaří, nicméně touhle nesmělou nocí odstartují letité a hlavně proklatě pevné přátelství. A režisérka Lone Scherfig pak rok po roku nabízí, jak se jejich životní osudy mění, vytváří. Jeden celý rok tak vtlačí do třeba jen jednoho odpoledne nebo setkání na večeři. Naše dvojice si to šupe poměrně očekávaným směrem, ale režisérka jednotlivé epizody lepí nesmírně sympaticky, osobně, uvěřitelně. Melancholické bilancování trošku sráží posledních deset minut, kdy tvůrci už tlačí na pilu a vrací se do míst, aby u diváků nabrali další body. Celku tím ublíží, protože už takhle se kvůli ročním skokům těžko buduje k dvojici pořádný vztah. Místy jsou nám hodně blízcí, jindy si k nim cestu razíme poměrně obtížně. Může za to i právě nevyváženost, protože na jedné straně tu máme klasickou romantickou záležitost (s výborně napsanými a vypointovanými dialogy) a na tu druhou koketování s nezávislou scénou. Přesto mě tenhle experiment překvapivě nadchnul. Mezi Anne Hathaway (půvabná i přes ohyzdné brýle a účes) a Jimem Sturgessem to sympaticky jiskří, jde z nich energie, ona je chytrá rádkyně, ironická a pohotová v narážkách, on je bohémem, kterému nechybí vtip, ale občas by potřeboval kopanec mezi nohy. Trošku kalkul, ale velmi líbivý.. díky za něj!! (29.01.2012)

Rozhodně to bylo něco jiného než jsem čekal. Místo avizované romantické komedie, mě čekalo plnohodnotné vztahové drama o přátelství, lásce a životě. S výtečnými dialogy (zejména u Emmy platí, že co věta to perla), jedním šokujícím zvratem a trochu zbytečným závěrem, který však paradoxně obsahuje jeden z nejhezčích momentů celého filmu. Příběh inspiruje k řadě zamyšlení nad životem a Anne Hathaway je skvělá. Dokazuje, že je výbornou herečkou a také potvrzuje status současné jedničky pro romantické příběhy. Jen jsem stále nemohl přijít na to, co jako Emma na protivném hajzlíkovi Dexterovi vidí. (07.07.2012)

Awww... Emma (Hathaway) a Dexter (Sturgess) jsou pár k nakousnutí, mezi kterými to jiskří a panuje zvláštní pouto. Je zkrátka jasné, že by jim to spolu klapalo. O to víc mě v první polovině filmu štvalo, že se Dexter chová jako naprosté sobecké hovado (co chlastá, šňupe kokain a obskočí každou roztouženou blondýnku - chudák, zkrátka "golden boy" z anglické lepší společnosti), které prostě nevidí, že (postupně stále lépe vypadající) Emma je zkrátka partie k pohledání - hezká, vtipná, chytrá a hlavně bláznivě zamilovaná. Je hrozně vidět, že původní knihu i scénář napsal chlap. Emma je zkrátka až moc "svatá", zkrátka taková klasická trofej pro mužného hrdinu. Ano, ano, já vím, že je samostatná a má své vlastní vztahy, ale ona zkrátka celou dobu chce Dextera a (spoler!) ve chvíli, kdy je rozvedený a konečně by ji chtěl taky, Emma odkopne svého pohledného francouzkého přítele, který umí hrát na piáno, a běží za Dexterem... Popojedem. Moc se mi líbilo, jak film pokrývá skoro dvacet let života hrdinů a Emma a Dexter se postupně mění spolu s módou a technologií. Dočkáme se několika skvělých a dojemných (a perfektně zahraných) scén a hrdinům opravdu začneme fandit. A pak přijde kopanec v podobě posledních patnácti minut, který je vlastně obyčejným emocionálním vydíráním. Škoda, do té doby s námi film hraje fér... Celkový dojem mi těch několik prosmrkaných kapesníčků nezkazilo a Jeden den rozhodně doporučuju milovníkům romantiky. 85 % (03.02.2014)

Velmi záhy po přečtení výborného románu Davida Nichollse, který se postaral i o scénář filmové adaptace, jsem značně na rozpacích. Útržkovitě vybrané a téměř doslovně opsané pasáže z knihy, které spolu nijak nesouvisí, fingovaly na papíře, ale ve filmu už tolik ne. Přestože chemie mezi Anne Hathaway a Jime Strugessem funguje, jejich postavy mi nepřišly dostatečně prokreslené a pozadí jejich příběhů a jejich povah jsem si domýšlela jen díky právě dočtené knížce. Bez ní bych, mám takový dojem, z filmu měla ještě mnohem míň. Hlavní zvraty se prostě objevily a bez hlubšího smyslu a vysvětlení se staly a já jim prostě nejsem schopná v tomhle provedení uvěřit - a to bohužel zejména stěžejní osudovost vztahu Dex a Em. (24.12.2011)

Po přečtení distribučního textu jsem nečekal klasickou romantickou komedii, ale spíše úsměvné drama o postupném růstu dvou přátel, jejichž osduy se po letech spojí. A to se mi bezezbytku vyplnilo. Bavily mě dialogy, ústřední herecká dvojice, jíž byly role napsány takřka na tělo a nakonec i to citové vydírání. Všechno bylo jak má být, dokud mi Scherfig nedala ránu, ze které jsem se už nevzpamatoval. Mělo to bejt jinak! 80% (27.06.2012)