Jsem číslo čtyři

Zajímavý nápad, který je v konečném důsledku scénáristicky strašlivě nedotažený. Pokud č. 1, č. 2 a č. 3 byli zlikvidováni potichu a beze svědků, proč pro zabití č. 4 padne prakticky celé město? Má nějaký smysl, aby se č. 4 bránil svým pronásledovatelům, když proti němu stojí celá mimozemská civilizace? Jaktože se všichni mimozemšťani bez ohledu na rasu tolik podobají lidem? Není zvláštní, že si hlavní hrdina za nejlepšího kamaráda vybere náhodou zrovna člověka, který má v celém příběhu svou roli? Měl ten ťuťuňuňu pejsek nějaké hlubší poslání, než aby skupina pubertálních slečen v řadě za mnou při jeho poslední scéně sborově pronesla empatické: "Och!"? Normálně nejsem nějaký šílený rýpal, kterému vadí, že je děj historicky nepřesný nebo obsahuje chyby v kontinuitě (aneb v posledním záběru bylo pět jablek a v dalším je jich šest), ale autor I Am Number Four zjevně neovládá ani tu nejzákladnější logiku. Škoda, protože díry ve scénáři a digitálně velkolepý konec zabíjejí jinak poměrně originální námět o tom, jaké to je, když jste číslem v řadě těch, kteří mají zemřít. Nedůležitá poznámka: Vzhledem k lehce otevřenému závěru očekávám, že už teď se připravuje pokračování ve stylu I Am Number Five. (05.03.2011)

O filmu jsem předem nevěděla nic, ale během sledování to víc a víc vypadalo na nejmíň pětidílnou fantasy ságu jako předlohu. Jestli je to podle knihy nevím, ale filmy tohoto typu nejsou mým šálkem kávy. Tohoto typu myslím rádoby cool fantasy, co je jen dobře zabalená extrémně tupá teenagerská romance. Bavil mě jen Timothy Olyphant, zbytek jsou nezajímavý náctiletý, co mlátí furt tu stejnou prázdnou slámu - nováček na škole se superschopnostma, nádherná holka co se do ní hned zabouchne, šikanovanej šprt, křupan co ho terorizuje, to úplně volá: nůůůůdááááááá.... Aspoň že tam byly nějaký ty příšerky, to mě přece jen trochu vytrhlo. Případným pokračováním bych se bránila - a jak moc - ale bylo by mi to houby platný. 50% (19.06.2014)

Je to samozrejme strašne blbé a dobrú hodinu aj zúfalo lacné, priam televízne. Ale stále stráviteľný, v podstate neurážajúci popcorn. Potom to zrazu niekto poleje fajnovým masielkom a vypukne ohromná (samozrejme, stále veľmi blbá, ale who cares?) zábava, v ktorej, čuduj sa svete, sú aj lepšie momenty ako "Timothy & brokovnica". Fajn jednohubka, ktorá si napr. Jumpera alebo Čarodejníkovho učňa dáva na olovrant. Alebo na olyphant. (06.05.2011)

Tento film je přesný příklad toho jak vypadá pravý (a pěkně zpackaný) komerční film. Krásný ústřední páreček, blonďatá pomocnice která jim kryje záda (to že se do filmu vůbec nehodí nevadí - hlavně že má blond vlasy a velká prsa), velký kamarád který umíra a který je hlavnímu hrdinovi více než otcem, utiskovaný spolužák, bohatí frackové kteří nakonec zmoudří a stupidní vtipy hířící + nádherně anglicky mluvící mimozemští protivníci (s příšernými maskami které by spíše patřili do nějaké parodie). Prostě splácaniny všech žánrů - akčního, scifi, thrilleru, teenagerského filmu který chvílemi přepadá až do komedie... Jediné co se mi na filmu opravdu libilo byla přenádherná Dianna Agron, které patří ta jedna hvězdička z mého hodnocení... 5. 3. 2012 - 20% (05.03.2012)

Od začiatku vpadneme rovnými nohami do príbehu, do 10 minút je vysvetlený dej a potom len čakáme, čo sa bude diať. Pribúdajúcimi minútami sa príbeh mení na podivnú zmes digitálnych, samoúčelných a nelogických scén, ktoré ako celok pôsobia rozpačito. Chápem, že násťroční diváci potrebujú grande finále, ale prečo sa musel zabiť sľubný námet podobnou scenáristickou bezduchou ekvilibristikou, to mi nie je jasné. (13.03.2011)