Gorily v mlze

V době premiéry jsem byl z Goril rozladěn a zmaten (začíná to docela příjemně, ale proč ten brutální a smutnej závěr, proč ta ženská ke konci dělá tak šílené věci, že vlastně nevím, jestli ji vůbec mám mít rád, a proč mi pořádně nevysvětlili, jestli víc záleží na vymírajících opicích nebo na hladovějících Afričanech? myslelo si dítě ve mně, uvyklé ideově nalajnované bolševické kinematografii), ale zůstaly mi zaseknuté v paměti jako máloco z konce osmdesátek; po letošním vánočním repete (z DVD pořízeného na popud mé dobré ženy, která film chtěla ukázat dětem) musím hluboce smeknout. Už jen ta absurdní představa, že by dneska někdo vzal hollywoodskou hvězdu na vrcholu slávy, odvezl ji do afrického pralesa, vyšlapal s ní, s šestičlenným štábem a s metráky techniky na zádech bůhvíkolik kilometrů do chatrné horské chajdy a začal tam točit scény zahrnující osobní interakce mezi dotyčnou superstar a občas pěkně rozběsněnými dvousetkilovými primáty, a to všechno jenom proto, aby vznikl portrét jakési podezřelé, před pár lety zamordované ekofašistky se všemi těmi nehollywoodskostmi a nejednoznačnostmi, o kterých píšu v úvodu… V tomhle smyslu představují Gorily obrovský kus nadstandardně poctivé práce a vůbec nezáleží na tom, jestli byla skutečná Dian ještě daleko větší exot. (A ano, běžel jsem si po filmu najít, jak jsou na tom Gorillae beringei beringei se stavy dneska, a potěšilo mě, že daleko líp než tenkrát.) (05.01.2017)

Narazila jsem na tento snímek v televizi. Osobně bych podobné druhy filmů asi nevyhledávala vzhledem k mému kinematografickému zaměření. Nicméně musím seznat, že Sigourney Weaver tady předvedla excelentní výkon, velice uvěřitelné, sedla mi v této roli jako "prdel na hrnec". Jen tak mimochodem jsem asi ještě neviděla film, kde by byla špatná. Je to herečka s velkým H. K tématu nemám vlastně moc co říct.. je to něco o čem by se jistě mělo mluvit/psát/točit a "hrdinové" tohoto typu si zaslouží respekt. Toť vše. Celkově velmi dobrý počin. (18.04.2022)

No co si budem povidat, typickej oskarovej kandidat. Mame tu pribeh podle skutecny udalosti, kde hlavni hrdinka na zaver zemre a mame tu zachranu ohrozenejch zvirat. Nicmene nastesti i tak se na to moc dobre koukat, i kdyz se dej prakticky nehne z jednoho mista, nicmene dokonala Weaver to svym vykonem celou dobu naprosto suverene tahne. Tohle je totiz opravdu one woman show, i kdyz samozrejme gorily ji jsou zdatnejma partnerama a navic jsou skvele udelany, takze i v tech zaberech, kde si clovek rika, ze to urcite nemohli hrat zivy gorily, stejne budete vahat. Navic konec filmu je opravdu silnej. Ale precejen me to zas nejak extra nestrhlo, Fossey je misty uz trochu moc blazniva ochranarka a proste dve hodinky jsou lehce prehnany a zacatek trochu roztahanej. (17.08.2010)

Sigourney Weaver je herečkou, kterou jsem docenil až po letech. Nejprve napodobovala jejich zvuky i posunkovou řeč, skláněla hlavu před vůdcem skupiny, likvidovala pytlácké nástrahy, aby důkladným přístupem z politicky nestabilní země upozornila svět na kriticky ohrožený druh společensky žijících zvířat a vyvrátila mýtus o gorilách, považovaných za nějaké bestie. Výsledek je velmi příjemný, nesklouzává k sentimentalitě, jen velká škoda, že nikdy nejdeme úplně na dřeň, nikdy se o zooložku uprostřed obtížných podmínek skutečně nebojíme. Leccos je naopak zřejmě dost idealizováno (hlavní hrdinka byla ve skutečnosti značně rozporuplnou postavou), přesto spokojenost. I díky hudbě legendárního Maurice Jarreho. (27.06.2018)

Máme tu přitažlivý živočišný druh na pokraji vyhubení, obtížné podmínky života ve střední Africe, statečnou ženu, která neváhá z lásky ke zvířatům obětovat dosavadní život a vzdát se pohodlí civilizace ve prospěch boje za práva zvířat... Může se najít pacholek, který dá za film s takovým námětem pouhé dvě hvězdičky? V mém případě opravdu může. Snímek je totiž dějově řídký jako má stolice po nákaze salmonelou, má přetaženou stopáž, kterou jsem si bohužel prodloužil i tím, že jsem v první půli třikrát usnul a musel příslušnou část filmu absolvovat znovu. Scénář je velmi průměrný a celkově Gorily v mlze vyloženě těží z poselství filmu a mýtu kolem Dian Foessey. Její životní příběh patří přesně k těm romantizujícím pohádkám, které se tak dobře poslouchají tisíce kilometrů od místa děje, a s absencí znalosti reality. Dian Foessey byla ve skutečnosti značně rozporuplnou osobou, kdy scénář sice některé její úlety lehce načrtnul, ale zdaleka nepopsal v celém jejich rozsahu. Byla to sebestředná osůbka, která se zamilovala do goril takovou tou nekritickou láskou milovníka zvířat, který si své miláčky pouští do postele a jí s nimi z jedné misky. O problémy zemí, kde přebývala, se nezajímala a mezi místní komunitou se pohybovala s lehkostí slona v porcelánu. Všudypřítomná chudoba a podvýživa černošských dětí ji vzrušovala mnohem méně než úhyn jediné gorily z tlupy, kterou sledovala. Protože obětovala své vášni osobní život, stala se pro ni ochrana goril posedlostí a vedla soukromou válku s pytláky, na kterou nakonec doplatila. Koncem života se z ní stala v podstatě semetrika, se kterou bylo možné jen obtížně vyjít. Sigourney Weaver svou postavu pochopitelně silně zlidšťuje a vylepšuje. Herečka za sebou měla v té době už pár veleúspěšných komerčních hitů a sklízela tučné honoráře, nicméně, jak už to chodí, toužila po nějakém festivalovém úspěchu a ocenění Akademie. Ty se ale obvykle za hlavní role ve sci-fi hororech nedávají. Hlavní role v autobiografickém dramatu tohoto ražení pro ni byla cílevědomým kalkulem při cestě za Oscarem. Vytěžila z toho, pokud vím, aspoň nominaci. Můj celkový dojem 45 % je ovlivněn vztahem ke skutečné postavě Dian Foessey, byť jí neupírám podíl na záchraně jednoho živočišného druhu. Příznivci Greenpeace a vyretušovaných životopisných vyprávění si klidně mohou přidat dvě hvězdičky. Mimochodem, na smrti Dian Foessey nebylo nic záhadného. Dokonce mám pocit, že vrah je dnes už znám. (21.01.2010)