Kazatel Kalašnikov

Tento film bol z jedných, ktoré som si chcel tento rok pozrieť pretože sa G. Butler mal po dlhšej dobe ukázať v akcii. V titulkách o tomto filme je na prvom mieste uvádzaný ako akčný film, tu by som to poradie určite vymenil a na prvé miesto dal životopisný, pretože spôsob a prevedenie smerovalo do životopisného žánru a náznak akcie, len zapadal do tohto životného odkazu. Každopádne odhalenie skutočnosti, ktoré naozaj vykonal istý " biely kazateľ " sú niekedy až ťažko uveriteľné, no napriek tomu si tieto životné činy moju pozornosť udržali. Tvorcovia divákovi neponúkli nič extra skôr sa držali nižšie pri zemi v klasickom opísaní udalosti s niekedy až nedôstojným pridaním momentov ako keď v africkej krajine, ktorá je zmietaná chudobou si hlavný hrdina Sam dáva coca colu s vojenským dobrovoľníkom. Najväčšou a dosť viditeľnou slabinou bol aj neprimeraný časový sklz, keď podľa výzoru a veku Samovej dcéry som mal pocit, že sa to všetko udialo za obdobie aspoň piatich rokov, zatiaľ čo Sam a jeho manželka vôbec nezostarli, takže konečné hodnotenie vidím na 60%. (27.10.2012)

Tedy čekal jsem ledacos, ale kriminálníka a feťáka, který se obrátí na víru a odcestuje do Afriky, aby tam pomáhal černouškům s AK-47 v ruce, to tedy zhodně ne. Možná by to bylo i koukatelné, ale snoubí se tam příliš mně odpudivých témat. Přehnaná víra, magoři, patriotismus a amerikanismus. Na tomto příkladě jasně vidíte, jak se amíci serou kam mohou. Cizí kultura, cizí země, cizí problémy a stejně je musí stůj co stůj řešit. Velmi mě to zklamalo a film mi nedal tentokrát vůbec nic. Jen jeden skutečný příběh o maniakovi, který bere všechno v extremním měřítku. 40% (29.05.2012)

Gerard Butler jako statečné srdce v Ugandě a Súdánu. Osvícený bohem zachraňujíc zmrzačené, zneužívané, týrané a nemocné děti vrhá se do východní Afriky na svou životní pouť. Opět si lze tyto hořké události jen stěží živě představit, ale atmosféra, kterou zachytil Marc Foster, dává hodně tušit. 67% (03.03.2012)

Přečetl sem si tu pár pseudohříšných komentu, které jak jinak to pořadně rozebrali od boží víry až po LRA. Sem rád, opravdu... opět sem o něco chytřejší, mamina bude na mě hrdá. Každopádně náboženský aktivista s kalašňikovem v ruce, mé oko už vzhledlo poměrně hodně konfesních snímku, které čmárali chcanky do písku no tady to jakýsi Sam vzal po svém. Američani sou opravdu tak zmagoření boží vírou, takže není se čemu divit. Proste správný US. občan sekne s drogama, chlastem a de pomáhat dětem do Afriky, co je na tom kur*a tak špatného? 6/10 (21.01.2012)

Naváži na komentář kolegy =woodyho=. Absolutně odmítám shazování filmu jenom proto, že se někomu jednoduše nelíbí, jakým stylem se to celé odehrálo. Takový člověk shazuje práci nejen filmového štábu, ale především snahu skutečného Sama Childerse vykonat dobro. Kolik z nás by se o něm dozvědělo nebýt tohoto filmu...? Ano, také jsem Gerardovi úplně nevěřil jeho bleskovou proměnu v náboženského fanatika (na druhou stranu jsem ale už dlouho neviděl tak přesvědčivého kazatele s kulometem v ruce). Je ovšem nutné podívat se na to i tak, že přijmutí Boha může být jen jakousi metaforou ve snaze člověka udělat první krok novým směrem. Každý z nás se svou osobní vírou upíná k něčemu jinému, a není nic zvláštního na tom, když za život zažijeme několik náhlých převratů. A přemýšlení je nad tímto příběhem opravdu nutné - právě proto bohužel rozumím těm zdejším prázdným výkřikům do tmy... A proč tedy dávám jenom tři hvězdy, když jsem takový chytrák? Protože ani správná myšlenka ještě nezaručuje jistý úspěch. A Protože máme s Gerardem poněkud odlišné nátury, pročež jsem se s ním nedokázal dostatečně sžít, a tak v porovnání s jinými eposy beroucími si na paškál smutnou africkou situaci mě tento nechytl za srdce tak, jak asi měl. (27.01.2012)