Blondýnka

Životopisný film, ktorý nenaplňuje bežné žánrové očakávania. Od reálnych udalostí sa odkloňuje viac než býva bežné. Nesnaží sa byť poctou a udalosti neohýba do Sluníčkova. Nechce Vám ukázať, prečo a čím sa Marylin stala hviezdou a sexsymbolom. Tomu sa venujú len okrajovo. Dostanete vymazlenú vizuálnu stránku, kde si s jednotlivými scénami naozaj vyhrali. Horiace LA, snové prechody medzi rôznymi zábermi, pokrivená realita atď. Ana de Armas Vás chytne za ruku a prevedie niečím, čo sa naozaj nedalo nazývať šťastím. Neustáli vnútorný súboj medzi dvomi ženami. Norma Jeane vs Marilyn Monroe. Jedna žila na úkor druhej a obe ovplyvňované, ovládané a žijúce pre mužov. Art psycho rozklad osobnosti, ktorý by si zaslúžil druhé pozretie. Bohužiaľ skrz naozaj nabitú minutáž sa to zrejme nestane. (26.03.2023)

V poslednom období som videl niekoľko nepodarených životopisných filmov, vďaka ktorým mám chuť sa ďalším vyhýbať. Spravidla ich páchajú menej známi tvorcovia, ktorý sa tancom na hroboch slávnych snažia zachytiť odlesk slávy ich obetí, ktoré sa už nemôžu brániť. Je to aj prípad tohto chaotického filmu, u ktorého mám pocit, že nikto zo štábu nevedel, ako by mal výsledný produkt vyzerať. Keď sú postavy príbehu mŕtve autorská licencia je bezhraničná a ambície tvorcu smerujú iba k šokovaniu diváka. Tak ako pri romantických filmov nehodnotím okolitú prírodu, ani u životopisných filmov nepreceňujem podobu herca so stvárňovanou postavou. Ale ak scenár pripomína pozliepané výstrižky z bulvárnych časopisov, tak to ma zaujíma a preto si myslím, že aj moje dve hviezdičky sú v podstate láskavosťou. (17.11.2022)

Koukám, že v poslední době se životopisné filmy snaží být něčím víc, než pouhým shrnutím. Což je asi dobře, ale mě to zatím moc nevoní. Elvis měl alespoň ty hitovky a barvičky. Na Blondýnku se ale dobře nekouká. Je to pojato veskrze artově a dvě a tři čtvrtě hodiny sledujeme, s velmi krátkými výjimkami, jen neštěstí hlavní hrdinky. Události se dějí, ale my nevíme proč a Marylin se utápí v depresích víc a víc až to ke konci vypadá pomalu jak nějaký horor. Nebýt tam naprosto božská Ana de Armas, tak na to nemá cenu koukat. Andrew Dominika už nebrat. (01.10.2022)

Vtáhlo mě to, drželo tak hodinu, možná víc, ale postupně jsem se musel přemáhat to dokoukat. Ne, že by ten film nějak razantně zpomalil nebo změnil tón, naopak, byl pořád stejný. Dokola a dokola. Trápící se Norma, koketující Marylin, trápící se Norma, koketující Marylin...  Nelituji času, který jsem s tím strávil a jsem rád, že dal Netflix příležitost takto "experimentovat" s "životopisným" filmem. Oceňuji Dominikovo snažení, ale střípky, ačkoliv mnohé z nich velmi působivé a nosné, nedrží příliš pohromadě jako celek a postupem času ztrácejí schopnost ve vás cokoliv vyvolat. Jako videoklip pro slušnou hudební kulisu Cavea a Ellise to funguje uspokojivě, ale jako film se to rozpadá a navzdory odvážné koncepci vám to při své občasné, zcela neodvážné doslovnosti, nenechává příliš volnosti k interpretaci a přemýšlení. Zbyde jen vzpomínka na několik lepších a několik ne tak dobrých scén, které více či méně vypovídají o životě Marylin Monroe, Normy Jeane a dotknou se tématu krutosti Hollywoodského systému. Nic z toho však není v Blonde zpracováno příliš podnětně. Jednoduše řečeno, nadprůměrný experiment, průměrný výsledek. (30.09.2022)

Přísný záblesk jedné éry Hollywoodu. Děsivá koláž momentek z života Marilyn Monroe. A slušná obžaloba slávy a misogynie. Andrew Dominik servíruje přesný opak amerického snu. Zajímalo by mě, jestli je tam tolik skoro až pornografických scén jenom proto, aby režisér poukázal na to, že jsme se jako společnost vlastně nikam neposunuli a tohle bude to hlavní téma, které bude tvořit headliny. Mám s tím ale podobný problém, jako s Dahmerem. Některé výjevy v projektech opírající se o skutečné události by možná divák takto zdramatizované snad ani vidět neměl. (30.09.2022)