Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Praha - Svatý Václav, praotec Čech a Jan Amos Komenský jsou členy nebeské komise. Rozhodují o tom, kdo se dostane do nebe, a kdo ne. Když ale Komenský chce jako další členku komise prosadit Boženu Němcovou, dojde ke konfliktu. To vše se odehrává na jevišti během hry, pod kterou Jára Cimrman připsal, že je vhodná k národním oslavám 28. října. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (284)

MJMilan 

všechny recenze uživatele

Čekal jsem, že to bude skvělá podívaná a zklamání opravdu nepřišlo. Existují dvě verze, jedna s Ladislavem Smoljakem jako Komenským, druhá se Zdenkem Svěrákem, oba mají určitě něco do sebe, možná z nostalgické vzpomínky bych doporučoval Smoljakovu verzi. České nebe je opravdu tečka jak má být - tam je totiž všechno, co by správný čech měl pochopit a znát.... i Jára Cimrman. . . ()

liquido26 

všechny recenze uživatele

Pro milovníka DJC a milovníka historie je to dokonalá lahůdka ... Hanička s Lindičkou, Zikmund se sirkami, Havlíček zadarmo v Alpách, Maryša, která napsala bratry Mrštíkovy, ukecanej Palackej atd. ... možná, že to není nejlepší hra, ale díky bohu za ní, protože se stala důstojným rozloučením pro divadlo (to by se o Africe říct nedalo). __ Už jsem viděl obě verze, myslím si, že trošku líp obsazená je ta se Smoljakem (snad s výjimkou Husa, toho hraje líp Jaroslav Weigel) ()

Reklama

frashmaker 

všechny recenze uživatele

Cimrmanofil nejsem, styl humoru mi sedí. Je inteligentní a je třeba dosáhnout určitého vzdělání k tomu, aby bylo možné ty věci chápat. A i tak jsem jistě nepochopil vše. Literatura mě nikdy nebavila. Na můj vkus, tam te směšných věcí nebylo tolik a některé z nich byly hodně hodně hodně laciné. Bedřich Podmáslí, to je vtip ze druhé třídy... Ale jo, je to možná trošku epitaf Smoljaka, jakási tečka za slavnou érou jednoho slavného člověka o kterém se ve školách nikdy nehovoří. ()

pevico 

všechny recenze uživatele

Možná to byl nápad a možná jen shoda okolností, že první jejich hra vyprávěla o narození a ta poslední o umírání..každopádně České nebe je velmi důstojným rozloučením Ládi Smoljaka se svými věrnými diváky (a já jsem rád, že jsem ho zastihl ještě na prknech)..a jsem si 100% jistý, že když Smoljak zaklepal u brány sv.Petra, ten se ani nemusel ptát české nebeské komise, zda ho má pustit dál..České nebe možná nepatří mezi nejsilnější hry, ale rozhodně ani k těm slabším (tam řadím Afriku), a já nemohu hodnotit jinak, než za pět, a po třiačtyřiceti sezónách vstoje zatleskat.. ()

Radiq 

všechny recenze uživatele

Nejdřív jsem trochu pochyboval, ale nakonec jsem si pustil obě verze s různým hereckým obsazením... a každá vyniká v něčem jiném. Seminář i hra samotná se povedly, i když k úplným vrcholům divadla asi nepatří. Rozhodně je tam ale několik povedených hlášek. "Protože zjistili, že to tak nevypadá." nebo "Z toho mi naskakuje husí kůže" a jiné fórky na Husovo upálení. Líbilo se mi, jak divadelníci-cimrmanologové vyjádřili svůj názor na padělání rukopisů, potažmo vymýšlení historických událostí a postav a udělali si srandu sami ze sebe a svého celoživotního díla. Jinak samotné představení je možná až moc zahlceno historickými postavami a událostmi a chápu, že člověk musí být sběhlý v českých dějinách, aby pochytil všechny detaily a související vtipy. ()

Galerie (10)

Zajímavosti (17)

  • V této hře nikdy nebyl obsazen Pavel Vondruška, ačkoli se hry dožil. Bylo to kvůli jeho paměti, která mu postupně „vyhasínala“. V roce 2008 hrával už jen továrníka Meyera, šikovatel Vogeltanze, Náčelníka Línou Hubu a dirigenta. (mnaucz)
  • Hru České nebe s podtitulem Cimrmanův dramatický kšaft psali Zdeněk Svěrák s Ladislavem Smoljakem dva roky. Shodují se, že bylo velmi těžké, aby se po čtyřiceti letech spolupráce neopakovali. I proto tvrdí, že tato, v pořadí patnáctá cimrmanovská hra je opravdu poslední. „Neměli bychom kazit, co už jsme napsali,“ domnívá se Svěrák. (POMO)
  • První stránka hry České nebe se dostala na papír 21. listopadu 2006. Takto na její psaní vzpomínal Ladislav Smoljak: „Dneska jsme prvně sedli se Zdeňkem ke stroji a napsali stránku a půl. Docela jsme se nasmáli. Což ještě nic neznamená. Shodli jsme se na názvu České nebe. Zdeněk usedal se mnou k psaní s pochybností, zda to téma vydrží na celou jednoaktovou hru. Já tomu dost věřím.“ (mnaucz)

Reklama

Reklama