Reklama

Reklama

VOD (1)

Píše se rok 1973 a svět je ve studené válce. Britská vláda ale tuší, že má problém. Právě byl při jedné z akcí zpravodajské služby v Budapešti zabit britský agent. Zdá se, že tajná služba má ve svém středu zrádce, tajného nepřátelského špióna, takzvaného „krtka“. Bývalého člena tajné služby, George Smileyho, vyhledá člen vlády a pověří ho pátráním po krtkovi. Smiley si k sobě vyžádá dva pomocníky, Petera Guillama a bývalého spolupracovníka Mendela. Smiley vychází z úvah, které měl ohledně „krtka“ bývalý velitel tajné služby, jemuž neřekl nikdo jinak než „řídící“. Řídící uvažoval, že krtek se musí nacházet mezi nejvyšším velením. George Smiley tedy zúží okruh podezřelých na čtyři hlavní postavy. Těmi jsou současný „řídící“ Percy Alleline s krycím jménem „Švec“, jeho zástupce, Bill Haydon/Krejčí, Roy Bland/Voják a poskok a bezskrupulózní oportunista, Toby Esterhase. George se vrací hluboko do minulosti a vzpomíná, jak právě Percy přišel s celou řadou zajímavých informací, jejichž zdroj ale nechtěl odhalit. Tehdy to přímo před řídícím na poradě vyvolalo velkou hádku. Nicméně tajemný zdroj informací byl označen jako součást operace „Magie“. George má za to, že krtka řídí ruský diplomat Polyakov, kterému v tajné službě přezdívali „Karla“. S Polyakovem se George už v minulosti potkal a moc dobře ví, že Polyakov je nerovný soupeř, protože je fanatik. George začíná mapovat změny, které nastaly po odvolání původního řídícího. To, že postupuje správně, mu potvrdí návštěva bývalé agenturní analytičky, Connie Sachsové. Právě ona si všimla důležitosti Polyakova v hierarchii sovětské londýnské ambasády. Obratem byla z tajné služby vyhozena Tobym Esterhasem a Allelinem. George také záhy najde oficiálně mrtvého britského agenta, Jima Prideauxe, který měl být zabit v Budapešti. Jim je nedobrovolně uklizen na venkov, kde učí v jedné malé škole. George má rovněž nečekanou návštěvu přímo ve svém domě. Najde tam na druhou kolej odsunutého agenta Rickiho Tarra. Ten mu vypráví, jak se na misi v Istanbulu sblížil se sovětskou agentkou Irinou, která byla ochotná přeběhnout k Britům výměnou za informace o „krtkovi“. Tarr tehdy o Irinině nabídce vedení informoval, to však nereagovalo. Kdo však o sobě dal vědět, byli Rusové. Irinin manžel byl zavražděn a sama Irina zmizela. Tarr, který se do ní zamiloval, by jí rád pomohl do bezpečí Británie. George začíná hledat důkazy přímo v tajné službě. Ty mu tajně opatřuje Peter, který je z úřadovny vynáší... (TV Prima)

(více)

Videa (33)

Trailer 6

Recenze (874)

genetique 

všechny recenze uživatele

Pre mňa jeden z najočakávanejších filmov roku, no a pravdupovediac ma trošku sklamal. Mám rád sedemdesiate roky, atmosféra bola skvelá, herci svoje role precítili, samotná kamera a hudba spravili pútavejším, ale film samotný až taký pútavý nebol. Nevravím, že som chcel špionážny film v tempe bondoviek, ale ten monotónny rytmus sledu udalostí som miestami fakt preklínal a bol na úkor kvality a zážitku z filmu, ktorý by inak mohol byť oveľa sugestívnejší. Zároveň však potvrdzujem kvalitu ostatných aspektov, herci skvelí, dialógy vycibrené do posledného detailu, scenár má skvelé miesta a zážitok sa tak ustálil niekde na 80%. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Jen těžko jsem se orienovala v ději, ještě hůře v postavách. V mezičase jsem přemýšlela, proč jsem to vlastně chtěla vidět. Možná kvůli předloze? Někdo mi to dporučil? Pozitivní je, že jsem od toho nic nečekala, tudíš ani nemohla být zklamána. Ale jsem ráda, že se to líbilo fanouškům šiponážních filmů. Přeju jim to. ()

Reklama

Lima 

všechny recenze uživatele

Režijně precizní, s důrazem na detaily, i ty nepodstatné, kdy si Alfredson jen tak hraje (vosa v autě, zabitá sova ve třídě), ale jinak až příliš odtažité vyprávění a nepříliš pohlcující. Gary Oldman předvádí nesnesitelnou lehkost mlčenlivých pohledů a uvážlivých proslovů a je nejsvětlejším bodem celého filmu. Ovšem byly už zde lepší špionážní zápletky k vidění. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Dobře natočené co do atmosféry a herců, ale neuvěřitelně nepřehledné. Mám pocit, že úplně zbytečně. To, že vůbec nevím, po čem (kom?) hrdinové pátrali a jak (jestli?) to vlastně získali, je při tom, jak jednoduchá celá premisa je, pravděpodobně chyba spíš filmařů než moje, protože si myslím, že už jsem se orientoval ve složitějších filmech než tenhle. Proč je tedy pro mě zrovna Tinker Tailor španělská vesnice, nechápu. ()

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Stalo se určitým módním klišé stavět proti sobě vláčnost Jeden musí z kola ven a střelhbitost bondovek, ale já bych proti Jeden musí z kola ven postavil spíš Sodenbergův Zkrat. Oba ty filmy jsou jedinečné v tom, jakým způsobem škrtají zavedená pojítka mezi statickými dialogy a dynamickou akcí. Ačkoliv je v kinematografii zvykem spojovat dialogový scény s něčím nenápadným a střídmým, proti čemuž se kladou formálně zajímavý akční scény, tyhle dva filmy na to jdou obráceně. Jeden musí z kola ven nabízí až maniakálně přešlechtěnou formální stránku a pohyb či dialogy postav pojímá doslova jako balet nebo nějaké taiči. Hodně tím připomíná česká Pouta. Přestože tedy film jako takový už od svých počátků tíhne k dynamice a pohybu, jak je patrné třeba ze slavného pokusu Eadwearda Muybridge, který dokázal, že v určitém stadiu koňského klusu se ani jedna ze čtyř nohou nedotýká země, i statické věci mohou být udělány velmi krásně, jak tu dosti přesvědčivě demonstruje režisér Alfredson. Soderberg na to šel ve Zkratu obráceně, neboť akci zošklivil. Statickým snímáním bez použití živoucí handky nebo úplnou absencí jakéhokoliv hudebního doprovodu se Soderberg vymezil proti obvyklé formální vytříbenosti akčních scén, během nichž je slyšet basová linka bytelná tak, že cejtíte vibrace až na Jamajce, a navrch tvůrci obvykle přihodí ještě trochu konfet. Soderberg tím poukazuje i na jeden docela zajímavý fakt, a to ten, že v akčních scénách se dosahuje vtahující sugestivity často zcela nerealistickými prostředky, jako je intenzivní hudba nebo kmitající kamera. Jinak řečeno akce je ve filmech buďto realistická, nebo sugestivní, ale málokdy obojí (to je vyhrazeno skutečně jen těm největším mistrům jako třeba Mannovi v Heat). Máme tu tak dva případy filmů, Zkrat a Jeden musí z kola ven, které jdou proti zavedeným normám: jeden zošklivuje akci, druhý zkrásňuje dialogy. Asi jako kdyby vzal nějaký prohnaný knihkupec Dějiny krásy a Dějiny ošklivosti od Eca a vyměnil vám na nich přebaly. ()

Galerie (96)

Zajímavosti (30)

  • Gary Oldman měl mít původně šedou paruku, ale odmítl ji, jelikož by to podle něj nevypadalo tak přirozeně, jako když si vlasy obarví. (Kiyoshi)

Související novinky

Režisér Sněhuláka hledá vykoupení

Režisér Sněhuláka hledá vykoupení

25.06.2018

Tomas Alfredson, režisér univerzálně nenáviděného Sněhuláka s Michaelem Fassbenderem, by si rád napravil reputaci. Autor oceňovaných snímků Ať vejde ten pravý nebo Jeden musí z kola ven se proto… (více)

Zemřel legendární John Hurt z Vetřelce

Zemřel legendární John Hurt z Vetřelce

28.01.2017

Většina herců je ráda, když za život nastřádají hrstku výrazných rolí. John Hurt, jenž nás právě opustil ve věku 77 let (zákeřná rakovina...), ale na tak malé ambice kašlal. Hurt začal hrát ve… (více)

Scorsese předává Nesbøva Sněhuláka

Scorsese předává Nesbøva Sněhuláka

01.05.2014

Tři roky staří Lovci hlav, kteří byli adaptací stejnojmenného románu Joa Nesba, konečně dostanou „bratříčka". Kolem další knihy slavného norského spisovatele, ponuré detektivky Sněhulák, dlouho… (více)

Další špionážní adaptace na cestě

Další špionážní adaptace na cestě

30.03.2014

John le Carré je britský klasik thrillerové špionážní literatury a v poslední době se s kvalitními adaptacemi jeho knih roztrhl pytel. První vlaštovkou byl Nepohodlný, zfilmovaný před 10 lety, ale… (více)

Reklama

Reklama