Chléb, láska a .....

Závěrečná část trilogie se přesouvá z italské vsi do přímořského městečka. Režii přejímá za Luigiho Comenciniho Dino Risi, černobílý obraz nahrazuje barevný, Gina je nahrazena Sophií. Jen hospodyně Caramella cestuje se svým pánem a ten opětovně v podání Victtoria De Sicy jako milovník vlastně "hýbe" tímto příběhem. Hudba do třetice Alessandro Cocognini. (20.08.2011)

Třetí, závěrečný díl volného cyklu rozverných veseloher z postupně do prosperity se navracejícího italského venkova je nejvíc oddechový nejen tím, že se odehrává v Sorrentu, do kterého nás opakovaně zve proslulá evergreenová píseň. Změna v režii jakoby naznačovala, že zábava - jistěže ne pokleslá - se musí dostat do popředí už proto, že původní téma se jaksi obehrálo. I tak je stále na co se dívat. Oč více drhne scénář, o to zřejměji a zářivěji působí herecké výkony. O původních protagonistech již byla řeč, pozornost proto soustředím na novinku, kterou byla tehdy 21letá Sophie Lorenová. Její jiskřivá krása i ztepilá postava už v tomto filmu vyvolává pozornost tím spíš, že atraktivní zjev je podložen pozoruhodně vyzrálým herectvím této tehdy mladé italské ženy. V těch gestech, tak blízkých neorealistickým filmům s Mastroiannim, ale také de Sicou, byť již "pouze" jako režisérem, cítíme, přímo nahmatáváme budoucí suverénní královnu světového hraného filmu. Nejen proto pro mne zůstává i tento film neopakovatelným zážitkem. (09.04.2010)

Poslední díl série filmů Láska chléb je o dost jiný než předchozí dva díly. Především se tentokrát chopil režisérské taktovky Dino Risi, který dal filmu novou tvář (myšleno umělecky). Film je barevný a hlavní roli již nehraje Gina Lollobrigida, ale Sophia Loren. Děj se přesunul z malého chudého města do většího. Duch předešlých dvou dílů je značně pozměněn. Především zde chybí vážná složka humoru, která v minulosti vycházela z dozvuků neorealismu. V některých scénách je cítit snaha navázat na styl humoru předešlých dílů, ale to je tak vše. Kýženého efektu se nepodařilo dosáhnout. Jakoby byl režisér příliš svázán ve své činnosti právě Comenciniho výborným odkazem, čímž se mu nepodařilo zcela rozvinout vlastní originalitu, kterou prokázal v jiných filmech. Společného má závěrečný díl série s předchozími pouze název a ústřední postavu strážmistra Alberta. Právě postava Vittoria de Sicy dostává v tomto díle ještě více prostoru a vše se točí výhradně kolem něj. Postava Sofie nemá v ději takový prostor, jako dřívější postava Marie, ztvárněná Lollobrigida. Milostné avantýry prošedivělého vlčáka de Sicy tak jsou vlastně jediným hybatelem děje. Humorných scének toto téma vytváří opravdu veliké množství, ale nestačí to na to, aby plnohodnotně vyplnily celý film. Nevýrazné vedlejší dějové linie považuji za značný nedostatek. Zároveň humor postavený čistě na konání ústřední postavy, postavený na mezilidských vztazích nabourávaných sukničkářstvím, dává mnohem menší šíři záběru a pestrosti než tomu bylo dříve. Poslední díl série považuji za nejslabší. Stále jde ale o snímek nadprůměrný. 61% (19.12.2010)

Komedie s dávkou romantické poblázněnosti. Marasciallo Carotenuto (okouzlující Vittorio De Sica) je okouzlován každou půvabnou ženou a hned toká. Postupně po nuceném návratu do rodného Sorrenta potkává švédskou turistku Eriku (Yoka Berretty), podnájemnici ve svém domě Sofii (živelná Sophia Loren), která se rozhodně nechce vystěhovat, a svoji bytnou Violantu (Lea Padovani), která se při každém dotyku hned nadrženecky chvěje a utíká se schovat k bohu. A zažívá veselá dobrodružství ve jménu lásky. Z dalších postav stojí za zmínku Nicolino (Antonio Cifariello), Sofiinina známost, Caramella (Tina Pica), hospodyně Marascialla, a Marasciallův bratr Matteo (Mario Carotenuto), kněz a hlídač Marasciallova pošestného života. A tak Marascillo vesele poskakuje ve své touze po ženě, kterou by opěvoval. (30.12.2010)

Italský víkend, část třetí a NIKOLIV ZÁVĚREČNÁ. Největší novinkou není barevný širokoúhlý formát, novodobý dabing (třetí díl u nás promítán nebyl), ani výměna Sophie za Ginu, jakkoliv jsou toto zásadní proměnné, ale přesun děje z horské vesničky do neapolského městečka Sorrento. Pryč je především hřejivá lidskost, tak typická pro rurální oblast, a ačkoliv posun děje zřejmě nastal kvůli neúčasti hlavní ženské hvězdy, ve skutečnosti se jen kolem slabého motivu nájemní smlouvy na strážmistrův byt mlátí prázdná sláma. Srovnání s Troškovou trilogií je tak ještě více nasnadě, i tam se třetí díl stěhoval jinam (jakkoliv to bylo z jiných pohnutek). K dabingu ČT vzniklému v roce 1999 bych jen rád uvedl, že jakkoliv byl Miloš Kopecký nenapodobitelný, Viktor Preiss mu ostudu nedělá. Chválím také Janu Andresíkovou, která Nellu Gaierovou zastoupila více než dobře. A k rošádě dam - Sophia tady vypadá starší (ačkoliv je ve skutečnosti mladší než Gina) a není taková sexy rošťanda. Čtvrtý díl odehrávající se podle všeho ve Španělsku kvůli jazykové bariéře asi jen tak neuvidím. V kontextu série nejslabší zatím viděný díl, celkově ale pořád lepší tři. (27.10.2013)