Abraham Lincoln: Lovec upírů

Tak tohle fakt ne! Čekal jsem zábavnou guilty plesure, která se díky svému námětu nebude brát vůbec vážně. Místo toho jsem však dočkal céčkovou zápletku smíchanou s Lincolnovým životem (!!!) bez jediné špetky nadhledu. To si vážně Bekmambetov, kterému se zřejmě po Wanted zcela vykouřil z hlavy pojem akce a svižná režie, že mu tohle projde? Scénář je naprostý paskvil, Benjamin Walker nevýrazný (i když podoba s Neesonem je zjevná), triky jsou šílené a Timurova bezkrevná režie na zabití. Ještě pár podobných filmů a začnu si vážit Van Helsinga. (28.10.2012)

V případě filmu Abraham Lincoln: Lovec upírů nelze než pojednat o filmových žánrech. Ty se dají dělit do dvou skupin. První zahrnuje postavy, lokace či kulisy, čili takový sémantický žánrový slovník společných znaků, která žánr utvářejí, jako třeba vesmírné lodě ve sci-fi nebo kovbojové ve westernu. Druhá skupina zahrnuje oproti tomu spíše emoce, které žánr navozuje, od veselosti přes sklíčenost až po strach. Sémantický přístup zdůrazňuje prostě stavební bloky žánru, zatímco emoční přístup dává přednost strukturám, do nichž jsou tyto bloky poskládané. Po většinu kinematografie bylo vše v nejlepším pořádku. Žánrový slovník totiž odpovídal dané emoci, jinak řečeno tragédie byly tragické a komedie komické. Pak kdosi objevil, že slovník dané emoci vlastně vůbec odpovídat nemusí a že se na tom dá dokonce postavit velký film jako Mash (válka a humor) nebo 2001 (sci-fi a vážnost). Udělat z komedie něco velmi tragického, jak to provedl Chaplin, nebo naopak dodat vážnost brakovým dobrodružným žánrům, kupř. Tenkrát na Západě, je skutečně jednou z cest k velkému filmu. Možná je to dokonce jediná cesta a jiná ani neexistuje. Zádrhel spočívá v tom, že dnešní doba, která doslova nahrává všelijakých žánrovým křížencům, mashupům a crossoverům, jde ještě dále a míchá mezi sebou i různé emoce a různé slovníky. U emocí to je v pořádku. Není problém smíchat třeba tragédii s komedií, na čemž stojí trademark mnohých českých filmů, nebo dokonce extrémní tragédii (horor) s extrémní komedií (výsměch), jak se to přihodilo v Chatě v lesích. Problém nastane, míchají-li se různé žánrové slovníky, příkladem budiž western a sci-fi v Kovbojích a vetřelcích, nebo seriozní historické drama s upírským béčkem v tomto případě. Zvlášť když se míchají 1:1, a nikoliv alespoň v nějakém proporčně vhodném poměru v duchu zlatého řezu, kde by jeden ze slovníků převážil na úkor druhého. Není pak divu, že v takových filmech hlubiny nevkusu a bezradnosti slaví své sváteční okamžiky a že ducha spíš urážejí, než osvěžují. (30.10.2012)

Nakonec to nebylo tak zlé jak jsem si po dlouhou dobu dívání na film myslel. První třetina zvláštní, kdy jsem si myslel, že už se to lépe rozjede, druhá třetina trochu výsměch a divné scény, trochu připomínající parodii, zato třetí třetina byla téměř dokonalá. Škoda, že byl film takhle zvláštně rozkouskován, mohla z toho být velká pecka. Celkově je příběh přitažený za uši, dělat rádoby parodie z Abrahama Lincolna, ale beru to s přehledem. Pár akčních kousků tu bylo, hlavně na konci, hudba celkem dobrá, herci příjemní. Akční scény měly zvláštní spomalovačky a efekty - měl jsem z nich rozporuplné pocity. Takže nakonec film hodnotím na 60% = *** (18.10.2012)

Je to taka upirska jednohubka, treba vypnut mozog a bavit sa, nic viac. __________ Benjamin Walker - (Abraham Lincoln) +++ Dominic Cooper - (Henry Sturges) +++ Anthony Mackie - (Will Johnson) +++ Mary Elizabeth Winstead - (Mary Todd Lincoln) +++ Rufus Sewell - (Adam) +++ Marton Csokas - (Jack Barts) +++ Jimmi Simpson - (Joshua Speed) +++ Joseph Mawle - (Thomas Lincoln) +++ Robin McLeavy - (Nancy Lincoln) +++ Produkcia: Tim Burton, Timur Bekmambetov +++ (Videl v 3D kine 16.10.2012) +++ (28.02.2013)

Kamenný Abe ve svém washingtonském památníku musel uznale kývat hlavou, jakého z něj udělali frajera a snad to bere i jako omluvu od T.Burtona, že na jeho místo kdysi posadil opici.. Producentské zadání znělo jasně: „Timure B a tak dále, my wanted něco jako tvoje Wanted!“ A Kazach Timur se dal do práce. Nadhled nechal někde v bývalém Sovětském svaze, diváka po čase zahltil otravnou bullet-time akcí, přidal své oblíbené vláčky a mašinky, vyjma D.Coopera použil jako herce jen šedé myši (snad aby jeho jedinečný styl vynikl) a zřejmě až do dna si vychutnal trpkou chuť scénáře, který především v propojení dramatické a akční roviny působí značně bezradně. USA by měly poděkovat tím způsobem, že by Stephen Sommers natočil v Rusku snímek Alexander II. Nikolajevič: Lovec krajně levicových kostějů. U nás by pak šlo za zbylé peníze udělat hradčanské indie Václav Klaus: Lovec kuličkových per, ale to už bychom vlastně opustili žánr fikce.. (18.12.2012)