Elle s'appelait Sarah
Sarah's Key
Režie:
Gilles Paquet-BrennerKamera:
Pascal RidaoHudba:
Max RichterHrají:
Kristin Scott Thomas, Mélusine Mayance, Niels Arestrup, Frédéric Pierrot, Michel Duchaussoy, Dominique Frot, Natasha Mashkevich, Gisèle Casadesus (více)Obsahy(2)
Paříž, červenec 1942: desetiletá Sarah je spolu se svými rodiči o půlnoci zadržena francouzskou policií, která obchází dům od domu a zatýká židovské rodiny. V zoufalé touze zachránit svého bratra jej zamyká do šatní skříně - jejich tajné skrýše - a slibuje mu, že se pro něj vrátí, jakmile budou osvobozeni. O 67 let později se příběh Sarah proplétá s příběhem Julie Jarmond, americké novinářky vyšetřující dávný zátah s názvem Vel´d´Hiv. Novinářka objevuje sebe samu a odhaluje strašné tajemství srdcervoucího příběhu o židovské rodině, jež byla vytlačena ze svého domova – místa, které je i jí nyní domovem. Jakmile začne vnímat, žít a dýchat stejně jako Sarah - nejstarší dcera židovské rodiny, její svět se otočí vzhůru nohama. Dokáže někdo odstranit stín minulosti? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (127)
silná káva ()
Užasné a vydařené. Příběh je rozdělen na dva příběhy,které jsou ovšem mistrně propletené. Asi víc na mě působil příběh z války. Když desetiletá židovka Sarah zamkne ve skříni svého bratříčka a slíbí mu,že ho pustí hned jak nacisti odejdou. Jenže je nacisty odvedena. A svého bratříčka už zachránit nestihne. Příběh ožívá o asi 70 let později,kdy se o příběh začne zajímat novinářka Julie ( K.S.Thomas). Plus za herecký výkon dávám K.S.Thomas. Celkově 80% ()
Válečné filmy moc ráda nemám, ale to jak se tam prolíná součastnost s minulostí se mi líbilo. ()
Tak do poloviny nebo dvou třetin, kdy přišel přirozený emocionální vrchol, vynikající a dechberoucí, ač samozřejmě celkem přímočaré. Prostě chvílemi jsem brečel jak želva :). Střídání dvou časových rovin bylo skvěle zvládnuté, protože si obě navzájem dodávaly hloubku a přesah, a to bez toho, aby se divák cítil vyrušován nebo měl problémy s návazností. Bohužel poté historická (lepší) rovina ustupuje a scénáři začínají dominovat až příliš překombinované a pravděpodobnost více a více postrádající kličky, které dojem trochu kazí. Jinak řečeno: některé motivy byly ve filmu podle mého navíc. Navíc ve stejnou dobu z filmu mizí jedna z jeho největších předností: vynikající herecký výkon mladé Mélusine Mayance. I tak ale nadprůměrný film (nejen) o tom, že holocaust není jen abstraktní historickou událostí, ale jeho ozvěna je stále hlasitě slyšet i v dnešní době a v našich každodenních životech. Je dobře, že takové filmy se stále točí. Jsou a budou totiž vždy potřeba. ()
Kvalitně natočený příběh. Jen víc takových filmů, ať lidstvo nezapomíná. ()
Francouzské filmy si pomalu, ale jistě získávají mé srdce. Jak je možné, že jsem o tomhle filmu nikdy nic neslyšela a narazila na něj pouze náhodou?! Témata, která jsou mi velmi blízká, tedy prolínání minulosti s přítomností a osudy Židů za 2. světové války v geniálně natočeném dramatu, spojení dětského i dospěláckého vnímání válečných hrůz, snad životní role Kristin Scott Thomas, propracovaný scénář bez logických lapsů... Děkuji, že takové filmy existují! A za slzy se tentokrát opravdu nestydím! ()
Pěkný film o tom, jak mohou události minulosti být z nenadání aktuálními. ()
Silný a dobre zrežírovaný príbeh podľa (skutočnej?) predlohy. ()
Film, který polovinu své délky těží ze smutného a citlivého téma z Paříže roku 1942. To je ta lepší, bolestná a skvěle zpracovaná půlka. Druhá půlka je nudná, nic neříkající a zdlouhavá. ()
Dve dejové línie, ktoré nám ukažu príbeh dvoch ľudí sú v oboch časopriestoroch výborné, Postavy tu majú dokonale vystihnuté pocity a z filmu cítiť smútok a bolesť. Dej je miestami podobný filmu Zátah, ktorý sa zamieriava práve na udalosť, ktorá sa stala v osudnej noci 1942 v Paríži. ()
I Francouzi se dovedli kriticky podívat na svůj nemalý příspěvek ke holocaustu - a film je silnou, velmi dobře natočenou obžalobou 80% ()
Francúzka dráma o holokauste sa dá prirovnať k francúzskemu rocku, chýbajú tomu gule. Každopádne, film neurazí, všetko šľape - téma, herecké výkony, spracovanie... len pri tom človeka nemá zimomriavky ako pri Schindlerovom zozname_príbeh, atmosférická hudba 75% ()
Samozřejmě kniha je kniha, některé její pasáže se mi asi navždy vryly do paměti, což by se filmu nejspíš nepovedlo. Ale musím opravdu ocenit, že se film své předlohy drží poměrně dost přesně a jedná se o silný příběh, který stojí za to vidět. ()
Smutné, něžné, napínavé a především dojemné. ()
Vyborna story, ktora mohla mat tie najvyssie ambicie spolu s vybornou Kristen S. Thomas a mladuckou Mélusine Mayance. A prave tato dvojica sa podiela na velmi silnom emocnom zazitku hlavne v historickych prestrihoch, no zaroven je aj kamenom urazu, a dovodom preco nedavam vyssie hodnotenie. Ked totiz clovek prepleta vynimocny a dychberuci pribeh so vsednym, nezaujmavym a absolutne nevyraznym klise, len tazko dosiahne ucel, ktory si film nastavil skor ako sa rozbehol plnou parou vpred. Musim, ale este raz zdoraznit, ze ide o velmi dobry film, v niektorych castiach excelentne zahrany natolko, ze sa clovek az divi co pri pozerani preziva. Skoda paralel, ktore sa nedaju zlucit ani nasledne stravit na to aby Sarah's Key bol true Key to success. 7.5/10 ()
Téma uchopeno jinak než ve filmu Odsun. A musím říci, že režisér se s tím popral hůře. Z počátku je vše v pořádku, propojení minulosti se současností je vyrovnané a tak nějak to do sebe zapadá. Ke konci se film odehrává převážně v přítomnosti a režisér jako by upustil páru a film se chvílemi vleče. Myslím, že kdybych oba filmy viděl v opačném pořadí, asi by Klíč k minulosti ty čtyři hvězdičky dostal. Ovšem takhle musím dát jen tři. ()
Klíč k minulosti (Elle s'appelait Sarah) Francie - Tak u tohoto filmu musím přiznat, že jsem ani pořádně nevěděl do čeho vlasně jdu, nudil jsem se a kamarádka mi doporučila pustit si film s Kristin Scott Thomas. Dojemný příběh malé Sáry, která byla zatčena spolu se svou rodinou, protože byli Židé. Celkem jasné téma, které není třeba více rozvádět. Film, který souvisí s touto známou problematikou a který je sice zajímavý, ale ne až tak zajímavý, aby Vás zaujal až do konce. Opět jen takový "ženský" doják, ale pro mne tento film určitě nepatří k těm, které bych musel znovu vidět. Ale z druhé strany mne ani nijak neurazil...3* ()
Úžasný retrospektivní příběh, děj byl vynikající až na příliš brzké vyuzlení. ()
Nevedel jsem co cekat. Trosku jsem si musel zvyknout na prekryvany dej druhym dejem, co me malinko rusilo, ale na druhou stranu se vlastne ten tizivy dej tim druhym trosku odlehcoval, coz nakonec se zda, ze byla toho filmu vyhoda, protoze vas to tolik nesemlelo. Jediny z hercu, co mi zustal pameti byl Niels Arestrup, jinak to nebylo nijak vyrazne. Bohuzel jsem videl film dabovany, co ve me mistama vytvarelo opet povel k tomu, sehnat si verzi v puvodnim zneni a znovu nic takoveho nezkouset. Mistama skutecne priserny dabing. Jinak pribeh nadstandartni, z doby odsunu zidu z Francie. Na lidskych nouzich se staveji pribehy velmi dobre. Ani tenhle film neni vyjimkou. ()
Melancholicky sa rozbiehajúci príbeh jednej židovskej rodiny holokaustu v Paríži, kedy sa písal rok 1942. Pribúdajúcim časom nadobúdal dej iný rozmer, kde svojim skvele prepracovaným scenárom a réžiou, až do veľmi pôsobivej myšlienky hlavnej predstaviteľky Sarah, ktorú skvele zahrala, ako mala, tak aj dospelá protagonistka. Veľmi hlboký pohľad do duše Sarah, ktorej žiadna rodina už nenahradila rodinné puto s rodičmi a bratom. Podané od réžie a predstaviteľov priam úžasne, kde prejav Sarah prostredníctvom vnímania oceánu priam fascinoval dušu diváka. Ešte dlho po skončení bolo nad čím uvažovať, čo znamená, keď niekomu osud vezme tých najbližších a zostane na svete zrazu sám. ()