Jiná země

Film jsem si rozdělil na dvě půlky. V té první jsem byl nadšen z toho, že nápad dvou Zemí je podporován slušným emocionálním a morálním příběhem, v té druhé mě mrzelo, že "sci-fi rovina" (časté záběry nebe hodně matou) je pořád tolik upozaďována na úkor lidských trablů. Po dlouhé době musím ocenit umění vyprávět především obrazem a hudbou, víc než kdy jindy působí pojetí kamery přirozeně a díky tomu dvě Země zcela přijatelně. Chci ovšem pokračování. (31.10.2011)

Velice zajímavý nenápadný film o jedné slečně, která udělá osudovou chybu, a tak změní život nejen sobě, ale také jednomu muži, který kvůli tomu přijde o svou rodinu. Ačkoliv by mohla mít spokojený život i po této události, trápí jí svědomí a hledá vykoupení. Spoiler a jen moje myšlenky k filmu :D Takže na Zemi číslo 2 se nejspíš bouračka nestala. Tím pádem se na Zemi číslo 2 Rhoda a John nejspíš neznali, a tak mohla na Zemi číslo 1 letět Rhoda a nenechávat letenku Johnovi (a poněvadž před sebou měla Rhoda budoucnost astrofyzika, nebylo by zas tak nereálné se do raketoplánu dostat). Taky to nejspíš znamená, že Rhodu ze Země 2 nepoznamenala ta bouračka, která se vlastně nestala, takže nešla do vězení a stala se z ní úspěšná žena (ta astrofyzička). Což vypadá skoro jako happy end, jenže je tu stále Rhoda ze Země 1 a ani nemluvim o tom, že John letí na Zemi 2 kde nejspíš bude šťastná rodina včetně jeho já, takže on tam bude trochu navíc. No aspoň má možnost vidět rodinu. (27.01.2013)

Až na přílišnou rozvláčnost, jež byla vlastně po celou dobu k dobru přesvědčivému výkonu Brit one-woman-show, což je vzácně k vidění, šlo o nadstandardní snímek. Mohl by být terapií pro lidi s opravdickou touhou po 2. šanci, pak splnil psychologický prvek svou funkci. Formou sci-fi se dá příběh pojmout jako zhmotnění vnitřních bolestí a tužeb nebo se prostě jedná o čirou fantazii tvůrce, co nepostrádá invenci. Tak či tak nebýt místy pomalého tempa, jde o výjimečný počin střetu fikce a reality. Závěr přesně splňuje poslání filmu ukázat složitý proces od pocitu viny k očištění, znovu opakuji pro lidi, kteří měli smůlu, špatný den, či jinak udělali neúmyslný čin a své utrpení těžce nesou. Stejně si myslím, že většina trestanců nezná lítost; co říct na válečné zločince dodnes žijící v klidu exilu bez soudu, bez trestu. Jak je to u nich s nárokem na další šanci a zpytováním svědomí?! (27.08.2013)

Až jednou zaparkuje klon matičky Země u mé garáže a já se setkám se sebou samým, tak to asi nebude ten nejzábavnější rozhovor na světě. Nicméně rád sám sebe poznám, potřesu si rukou a využiji jedinečné příležitosti společně okomentovat film. Já a Já jsme však slabí v astronomii, takže musíme vynechat to, co nám připomíná astronomický nesmysl a ve svém komentáři se zaměříme na to, že si příliš neužíváme u dramatických snímků, bezvýchodných situací a přirozeně lidských jednání. My se raději bavíme, k čemuž Jiná Země nenabízí příliš příležitostí, ale jisté zaujetí tématem musíme přiznat a za každého jednu a půl hvězdičky udělit. (08.03.2013)

Stále nad tím hodnocením přemýšlím . Vesměs mám spíše kladné pocity z filmu, přece jen jde o skromný nezávislý snímek, který obsahuje ale docela dost zajímavých myšlenek (fyzikální zákony neřeším, tady o to ani nešlo). V centru filmu není planeta Země 2, ale lidské postavy, se kterými si osud pohrál. Co byste dělali, kdybyste věděli, že někde žije Vaše přesná kopie? Zajímalo by Vás, jestli udělala v životě stejné chyby? Nebo zdali si splnila sny, které jste Vy nikdy neuskutečnili? Viděli byste v nové Zemi svou naději? Ve filmu naleznete jen otázky, ale žádné odpovědi, ale to není vůbec mínus, právě naopak, na některé otázky odpovědi zkrátka neexistují, přestože se je zoufale snažíme najít. Zvlášť když chceme odpověď od svého zrcadla. Povedený snímek, který určitě stojí za zhlédnutí, po emoční stránce mě to však nechalo docela chladnou a to se režisér o emoce fakt snažil a když se na to člověk podívá pouze jako na drama bez sci-fi prvku, tak se vlastně o nic mimořádného nejedná. Proto tedy 3*. (03.11.2011)