Železná lady

Nemám nic proti většímu zastoupení žen v politice, zejména kvůli jejich ženskému pohledu, kterým dokáží problémy některých oblastí života analyzovat mnohem lépe než muži. Nicméně Margaret pro mne nebyla ženou. Měla totiž pod kostýmem větší koule, než většina mužských politiků a její nekompromisně asociální politika se nikdy neshodovala s mým pohledem na svět. Samozřejmě nepopírám, že byla výraznou světovou politickou osobností, ale zároveň škodolibě konstatuji, že z mého úhlu pohledu si podobně mizerný životopisný film rozhodně zasloužila. (17.05.2013)

Meryl už je zase na té správné koleji a po šílenosti u které nejeden z jejích obdivovatelů volal v křečích Mamma Mia! ukazuje co umí. Celkem mně fascinovala nejen podobnost s M.T, ale i její správně britská english. Snímek mapuje politickou kariéru Margaret Thatcher a lehce zabrušuje do jejího dětství i soukromého života s manželem. Některé pasáže jsou doplněny o dokumentární záběry, talže to celé vlastně vypadá jako hraný dokument o významné politické osobnosti. Já jsem však očekával, že nám bude Železná lady přiblížena mnohem více a to zejména z té lidské soukromé stránky. Bohužel, Železná je i ve filmu a tak jedinou slabostí, kterou u ní můžeme spatřit je její stáří. Stáří, které vás nemilosrdně sejme a je jedno zda jste byli králem či nuzákem, zda jste rozhodovali o o osudu své země a Evropy či nikoliv. Nakonec z vás zbude věchýtech třesoucích se svalů a pohasínajícího intelektu... U takovýchto vyjímečných lidí si to člověk uvědomuje o to více. Při sledování si asi nejeden divák také nutně uvědomí, jak je takovýchto nekompromisních leaderů dnes v socialistickém světě třeba a to mluvím i o USA .. (o tom našem vládnoucím hnoji ani nemluvě). * * * (25.02.2012)

Nelineární vyprávění zastihuje jednu z dříve nejmocnějších žen světa ve stáří a částečné popletenosti. Což je dobrý a logický rámec pro epizodické vyprávění na přeskáčku, které v problikajících vzpomínkách zachycuje zlomové okamžiky od mladé dívky po ženu, která po vnitrostranickém puči musela opustit post premiérky. Neústupnost však bývalé političce zůstala i jako stařeně s odcházejícím mozkem. Neústupnost, která nebyla empatická a laskavá, ale spravedlivě dodejme, že to ani k ní samé. Líbí se mi způsob vyprávění, který nepůsobí jako uhlazená učebnice dějepisu, ale živelný a různým výkladům přístupný portrét osobnosti. Meryl je samozřejmě perfektní. SHRNUTÍ: Silná osobnost se dokáže prosadit. Síla ale vždy i zraňuje. (02.02.2021)

Margaret Thatcherová bola premiérkou v rokoch 1979 - 1990 a okrem presadzovania ekonomického liberalizmu ju svet pozná aj pod prezývkou Železná lady. Toľko z politiky. Spolupráca režisérky Phyllidy Lloyd s Meryl Streep nadobúda kontúry pravidelnosti a vôbec to nie je na škodu. Všestranná herečka dokázala pretaviť svoj herecký koncert do oscarovej podoby a hoci som pred pár dňami vyzdvihoval výkon DiCapria v úlohe J. Edgara Hoovera, pred touto dámou sa musím ukloniť ešte hlbšie. Na škodu filmu je však scenár dosť roztrieštený a okrem komorných scén jej nedáva možnosť ešte viac vyniknúť. Áno, najväčšou slabinou je scenár, ktorý chce tak veľmi pokryť celú politickú kariéru britskej premiérky až je neuveriteľne povrchný ( pokus o atentát ). 3+ (29.02.2012)

Každý film, v ktorom hrá Meryl Streep je niečím výnimočným. Okrem iného aj (alebo najmä) tým, že v ňom hrá Meryl. Aj u menej vydarených je teda úplne nevyhnutné túto pridanú hodnotu nielen registrovať, ale i zohľadňovať. Koľko hviezd by ste ubrali filmu "Gilda", ak by v ňom namiesto Rity Hayworth pobehovala tuctová buchta bez charizmy? Jednu? Dve? Podivne zblúdilé jedno- a dvojhviezdičkové hodnotenia "Železnej lady" v komentároch síce nešetria chválou na fajnové herectvo či charizmu hviezdy, paradoxne nevykazujú ochotu to oceniť. Toľko na margo doceneného-nedoceneného castingu. Z filmu samotného založeného na flashbackoch sála chladná odťažitosť, ťažko povedať, či tvorcovia chceli portrétovanej vzdať hold alebo železný monument pokryť hrdzou. Vynaliezavá dramaturgia, ktorá zachytáva "železnú" lady ako lady "voskovú" (čo považujem za vlastnú tému a hlavný prínos filmu) hovorí skôr o antipatiách. Pozoruhodný portrét inej britskej ježibaby-svätice ("Kráľovná") nutkavo vnucuje ilúziu akéhosi míľnika, od ktorého "sa patrí" odvodzovať hodnotiace kritériá všetkého ostatného životopisného (britského). Nenechajte sa pomýliť, rozdiel v kvalite je celkom zanedbateľný. Šťavnatým bonusom je samozrejme konská dávka "nekompromisnej" verzie britského akcentu. Tu treba zdôrazniť, že bez špecifickej razantnej dikcie viazanej na originálne znenie žiadny dabing nedosiahne pôsobivosť pôvodnej zvukovej stopy. PS ad curriculum vitae: Tá žena mala zrejme vysoké IQ, ale nepochybne nízke EQ, čo je pre pracovníka vo verejnej službe veľmi nešťastné vybavenie, keďže priamo ovplyvňuje životy ľudí (čo mám presne na mysli, zainteresovaní vedia). Jedinú akceptovateľnú formu thatcherizmu vidím vo vete, ktorú Meryl predniesla a o ktorej sa dá reálne predpokladať, že je od Thatcherovej: "Pohŕdame tými povaľačmi, ktorí len berú, ber, berú a ničím neprispievajú na spoločnosť." (09.02.2013)