Inherent Vice

Moje hodnocení hodně zkreslují vysoká očekávání od filmu, která se vůbec nedostavila. Není tak špatný, je pro mě průměrný, ale neskutečně ospalý a nudný. Pokud tohle zkombinujete se stopáží dvou a půl hodiny, tak je vám asi jasné, jak to u diváků dopadne. Opakuji se tu asi po sté, ale prostě mi vadí, jak moc dlouhé filmy se točí, hlavně, když je to u většiny zbytečné. Jinak je to místy docela vtipné, herecky víc než dobré a nemít očekávání jsou to asi tři hvězdy. (23.03.2016)

Pokud bylo cílem Andersona aby se diváci cítili jako zhulení pak gratuluji, povedlo se. Ale je to takové to zhulení, kdy si zapálíte, pak se tři hodiny koukáte do zdi a znuděně relaxujete. Svým způsobem stále dost zajímavé s pár výbornými scénami, ale stejně je to Andersonův zatím nejslabší film. 7/10 (04.02.2016)

Po druhém zhlédnutí mnohem lepší. Člověk je seznámený s konceptem a dokáže si jej mnohem víc vychutnat a vlastně mi celé vrstvení těch relevantních indicií až do zmatku bavilo, ale jakmile se po hodině a půl objasní jediná věc, které se divák může chytnout, tak ten film i po druhý hrozně ztratí. A to zrovna při nejtáhlejší sexuální scéně. Každopádně PTA to sám ví, že ten film je jenom o střídání scén, jak spolu lidi mluví, ale mě tenhle nekinematografický způsob nebaví a furt mi vrtá hlavou, proč každý velký filmař nakonec skončí u toho, že finále natočí nejméně filmovým způsobem ever, a to dialog u stolu. A nevěřte Rob Royovi, formálně je to nejvíc fádní, žádný pro PTA typické jizdy, steadycamy a dialogy většinou nasnímané v jednom táhlem master shotu, jak podle klasické poučky, že komedie v něm fungují nejlépe. (11.09.2015)

80%. Špičková sofistikovaná komediální kriminálka s řádnou dávkou trávy, heroinu a rajského plynu, která vzdáleně připomíná zmodernizovanou do noiru laděnou detektivku z dob postklasického Hollywoodu, místy se opírajíc (asi nechtěně) o legendární Chinatown (charaktery i vývojem), a ať už čerpá atmosféru z čehokoliv, je jí tam tolik, že by se dala od začátku až do konce sekat mačetou. Paul Thomas Anderson válí, Phoenix a ostatní jakbysmet. Inherent Vice nesmíte brát moc vážně, protože je místy až agresivně absurdní, tak, jak je u Andersona typické (třeba u Boogie Nights nebo Magnolia); jedině když na něj budete koukat s nadhledem vás semele jako sarkastická satira ve vážnějším obleku, která byla tvořena s notnou dávkou očividného entuziasmu, znovu, jako je u Andersona zvykem. Že pak lze i jemnější narativní nedostatky odpustit. Hodně lepší čtyři. (17.02.2015)

PTA OMG! Zhulenecký film-noir velmi originálně přenesený ze 30. do 60. let minulého století. Hippiesácký Phil Marlowe hraje ve Strach a hnus v Los Angeles. Ono to dává smysl, podobná doba, jen alkoholové opojení nahradil drogový rauš, Amerika, dryáčnický kapitalismus, propojení politiky a organizovaného zločinu, mafie, korupce zůstaly stejné... A i to vymezení se proti (špatně nastavenému) systému. Naoko satira, v podstatě je to ale hodně vážný demýtizační film o romantizované éře hippies, odlehčený postmoderní formou a všemi myslitelnými mimikry. Tenhle film bych si asi potřeboval přečíst jako knihu, abych ho docenil na 100 procent... (20.02.2015)