Královská aféra

Téma osvícentství ve filmech příliš často nevidíme a za to má u mě Královská aféra body navíc. Kromě občasného užití ostrého slova se ale jedná o klasické (a opatrné) historické drama. Ke shrnutí mojí hlavní výtky použiju sportovní terminologii - na příběh o milostném trojúhelníku tomu chybělo srdíčko. SPOILER Tvůrci se měli podívat na čtvrtý a pátý (Thomas Moore) a desátý (Anna Boleynová) díl druhé série Tudorovců, aby viděli, jak emocionálně působivá může scéna s popravou být. (18.09.2013)

Královská aféra aneb škoda že neexistoval Blesk. U podobných filmů mám jeden zásadní problém - baví mě na nich jen kostýmy. Skoro dvě hodiny klidného ponudnělého šplouchání a na konci samozřejmě - jak jinak - peřeje. Morálně zkažený Duck-face, zatemělý osvícenstvím, sáhne nejenom do královského klína, ale hlavně šlechtě na prachy a úřady a to se co? Nedělá. O tom celý film je samozřejmě. Jenže režie pouze otrocky odškrtává políčka klasické filmařiny. Silnější moment přichází až s těmi peřejemi, ale nevryje se pod nehet, natož pod kůstku lebení. Taková precizní, ale nudná filmařina, s nehezkými herci a hodně blbým osvícenstvím, které nás udělalo konečně svobodnými - tedy otroky sebe sama. (11.12.2018)

I zřel osvícený doktor Mads, že je cosi schizofrenního ve státě Danském. Na vlastní kůži manipulátora pak těžce zakusí, jak je teorie lásky božská a její praxe ďábelská, jak nepatrná myšlenka dokáže přeskočit moře i souš a že peklo je prázdné, protože ďáblové jsou mezi námi.. Takhle nějak by Willy shrnul sexuální i mocenské choutky na dvoře lehce cáklého Kristiána VII., u kterých je po filmařské stránce vše tak přesně na svém místě, až to ztrácí schopnost zaujmout i dojmout. (12.10.2020)

Dávám jenom *** hvězdy, ale s těžkým srdcem. Konec filmu mne přitiskl do sedadla a z kina jsem vyšla v omámení, které přetrvalo několik hodin. Dosud převážně umírněné herecké projevy - typické pro severské filmy - se najednou změnily v bouři emocí, kdy ___KOUSEK DĚJE ___ královna opravdu kvílí žalem a sekera, která tak dlouho visela ve vzduchu, dopadne na krk sice statečného, ale přesto viditelně se o život třesoucího lékaře. Velmi realisticky podaná scéna popravy nezacházela do naturalismu, přitom však strhujícím způsobem podala poslední momenty člověka, který se snaží uchovat důstojnost a zároveň ví, že od smrti ho dělí jen pár nádechů. Konečně scéna popravy, která je lidsky uvěřitelná. ____ Za takový závěr se dá odpustit mnohé (například trochu polopatistické metafory: náhle otevřené okno pustí do temného paláce světlo jako příslib nadcházejícího osvícenství/ nebo v červáncích zahalený obličej milované ženy coby zpodobnění právě prolité krve). Nedokázala jsem však zapomenout, jak často jsem se v přespříliš dlouhé střední části snímku dívala na hodinky. ___ Ano, jak tady píší mnozí, chtělo to STŘÍHAT. /30. 5. 12./ (30.05.2012)

Zakázaná láska, dvorné intrigy, dobové kostýmy, špinavá politika, popravy. Všetko, čo máme na tomto type historických drám tak radi. V tomto prípade ale všetko v akomsi špinavšom, rozumej reálnejšom stvárnení. Arcel podáva zaujímavú etapu dejín Dánska zrozumiteľne a zároveň veľmi inteligentne, je jasné, kto je kto, komu o čo ide a čo sa práve na plátne odohráva. Hlavné postavy svojimi novými zákonmi provokujú nielen šľachtu, ale trochu aj diváka, pretože určite nie všetky sú povedzme že demokratické a dnes by sme ich nazvali silno ľavicovými. Film naberie v záverečnej fáze pomerne strmý a možno nečakaný spád, takže prekvapení budú tí, ktorí o histórii Dánska tohoto obdobia nič nevedia. Začiatok a dočasný koniec osvietenstva v Dánsku v skratke prostredníctvom vyše dvojhodinového filmu, ktorý by si podľa mňa zaslúžil zahraničného Oscara určite viac, ako Hanekeho Láska. Mikkelsen je v súčasnosti asi najvychytenejším európskym hercom. (15.03.2013)