Vlasy

Nemám ráda muzikály, zpívání nesnáším byť i jen v pohádkách. Ale energická hudba z "Vlasů" mě oslovila a pohltila dříve, než jsem měla možnost vidět film. Příběh o válce a květinových dětech má svou hloubku, jde ovšem jen o obyčejnou kostru, která disponuje nádherným, skvělým obalem. Scénář tak 60%, provedení (herci atd.) 75%, hudba 95%. Bravo, mistře Formane, tohle se skutečně povedlo. 80% (06.05.2009)

Co se týče muzikálů a teď myslím hlavně ty filmové (to co dělá Soukup, Ledecký a spol .. to nejsou muzikály) jsem těžká konzerva. Klasikou pro mne je Singing in The Rain a Finians Rainbow... Z těch modernějších jsem ještě schopen zkousnout Skycraper, Producents nebo South Pacific... Takže je vám jistě jasné, že když jsem poprvé zhlédl tenhle film s kupou mániček, byl jsem mírně v šoku stejně jako z nich byla tehdy v šoku ta slušňácká část USA... :-). Jenže pak přišel přijímač a závěr... Byl jsem otřesen, ten konec jsem nečekal ač to vlastně k němu celé směřovalo. A tak stejně jako Jesuse jsem si tenhle těžce protiválečný muzikál oblíbil. U těch některých starších z nás pak delší vlasy (možná i díky Vlasům) vyjadřovaly touhu po svobodě, nespoutanosti a byly jistou formou odporu či ukázky postoje. Snad proto komančové tak zuřivě pronásledovali vlasatce a některé mladší dokonce pod různými pohrůžkami nutili k ostříhání. Film vás zcela pohltí, jako proutkem se přenesete do šedesátých let, freelove a kuřivo (případně něco tvrdšího)bylo nedílnou součástí života mladých. Ovšem jen do doby než vám přišel povolávací rozkaz k nástupu na výcvik, po kterém vás čekala věčně vlhká džunglí zarostlá země na druhém konci světa... Doporučuji sehnat si samostatně i OST! Tak Good Morning Starshine... * * * * * (08.11.2013)

V první polovině jsem Vlasy úplně nechápal, pak se to ale rozjelo a já už nepochyboval, že sleduji vážně nezapomenutelný film. Skvělý je taky Treat Williams, který zde předvádí svůj životní výkon. Forman natočil dílo, jehož poselství je i přez třicet let velmi živé.Tohle je prostě povinnost pro každého filmového fandu, o tom žádná.. (19.02.2007)

Moc příjemný hippie muzikál s ještě příjemnějšími písničkami, u kterého mi každý sliboval maximální zážitek. A i když Formanova touha po svobodě prolíná celý film, nějak mi u toho něco chybí a pořád mám pocit, že se vždycky radši podívám na Formanův Přelet nad kukaččím hnízdem, který mě přece jenom u srdce chytil o hodně víc. Dlouho jsem přemýšlela mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale už jenom kvůli závěrečné scéně s Bergerem musím ty čtyři dát. (27.03.2007)

I hippies byli dětmi stejného roku jako Pražské jaro. Vznikli ve stejně povznesené atmosféře boje s konvencemi, nesouhlasu s oficialitou i největšími zločiny doby, k nimž mimo 21. srpna patřila Bílým domem a Pentagonem vedená zločinecká válka ve Vietnamu, Kambodži a Laosu. Hrdinný odpor malého jihovýchodoasijského národa, který o znovunabytí své svobody a cestu k prosperitě krvavě bojoval s přestávkami dlouhých třicet let, měl svůj odlesk na druhé straně. Forman své hrdiny nikterak nešetří; neznamená to ovšem, že by je a priori zatracoval. Skvělé písně, výtečná taneční čísla a nosný příběh jsou hlavní zbraně, kterévložil do boje o amerického diváka seznamovaného s americkým tématem. O kvalitě filmu nerozhodují jen oskarová ocenění, ale cosi mnohem podstatnějšího, obtížně vyjádřitelného, ale jednoznačně doložitelného. Pokud toto "cosi" chybí, z díla se vytrácí páteř i šťáva, událost mnohdy nevydá v takovém případě ani na frašku. Neoskarové VLASY jsou dokonalou demonstrací koncentrací těchto pozitivních, k nadčasovosti směřujících "cosi". (02.03.2008)