Soukromé neřesti

Před shlédnutím tohoto filmu jsem neměla tušení, že existuje někdo jako Howard Stern. Teď už to vím a po téměř dvou hodinách sledování jeho vlastnoručně napsaného životopisu, ve kterém hraje sám sebe, o něm nevím o moc víc. Problém je v tom, že jsem z filmu nedokázala poznat, jestli i tenhle film vzal jako jednu obrovskou srandu a nadsázku (já jsem ten hodný, všichni ostatní jsou zlí a nikdy bych neudělal nic špatného svoji ženě), nebo jestli to myslel vážně. Doufám a věřím v to první, nicméně asi se někde stala chyba, když to z filmu patrné nebylo. Těžko říct, komu to dávat za vinu, zřejmě její největší část leží na bedrech nezajímavé režisérky Betty Thomas. Mohla to být velká legrace (přestože Howardův styl humoru rozhodně není můj šálek kávy), ale zůstalo to na půli cesty, nijaké a nedotažené. (31.07.2011)

Když jsem to viděl prvně, řval jsem u toho smíchy! Co to kecám?? Vždycky u toho řvu smíchy. Howard Stern je nespornou ikonou americké historie, když v 80. letech začal lidem z rádií dělat ze života peklo. Jeho neotřelý styl a šarm ho přivedli až na samotný vrchol, ze kterého občas spadl na prdel, ale vždycky vyskočil a vydrápal se na něj zpátky. Jedno z nejlepších biografických zpracování, které jsem měl kdy tu ČEST spatřit. Komu se to nelíbilo ať mi políbí prďoláka. (06.05.2008)

Sebestředná óda jednoho anarchisty rádiového éteru, který ve vlastní biografii hraje sám sebe. Nevadilo by to, právě naopak, šla by z toho vytěžit spousta vtipů, jenže ten film není vtipný ani za mák. Stern mluví sprostě, kloktá sperma a prdí do mikrofonu, ale jinak má vyřídilku plnou urážek, které mě nechávaly naprosto v klidu. Od momentu konfrontace s Paulem Giamattim sice zabliká jiskra naděje, protože se konečně střetnou dva rozdílné světy, ale režisérka totálně nestíhá a dál rutinně vrší scénky. Ale asi to tak ‚božský Howard‘ chtěl. Napětkrát dívaná nuda. (14.03.2010)

Mě to zas tak úžasný nepřišlo. Bylo tam pár vtipných momentů (když si Howard hází s jedním chlápkem z blázince a neustále se mu strefuje do obličeje, protože blázen nepochopil co má dělat, potom slečna, která prožije orgasmus na repráku a když to nandává svýmu šéfovy v NBC) a potom ty krásné náhé slečny v jeho show, jinak jeho životní příběh mi příjde jako vulgární slátanina a člověk jako on, mohl uspět jenom v Americe, protože postavit kariéru na záchodovym humoru a vulgaritách umí každý pako. (26.07.2009)

Na začátku byl jeden poměrně dlouhý a z mého nenáročného diváckého pohledu i dosti nudný úvod. Situace se dramaticky zlepšila až postupem času při příležitosti příjemného zaměstnání mezi snoby v newyorském rádiu [dabljů ééééén bí sí]. Tam se divák dočká obzvláště pěkné konfrontace názorů a je to opravdu švanda. Bohužel švanda, která netrvá dostatečně dlouho. Z režisérského pohledu se mi to celé zdálo velmi nepodařené. Jisté sympatie k snímku lze získat snad jen prostřednictvím šíleného Howarda Sterna, o jehož existenci jsem před zhlédnutím neměl ani malinké tušení a o jehož existenci se nebudu zajímat ani po skončení. Možná filmu škodí, že je životopisný a snaží se držet jakési reality, která je pro mě jen horou tajemství. Většina scének a legrácek se mi jeví příliš přizdisráčských, proto nabývám tohoto podezření. Koukatelné to celkově tedy je, zasmát se dá párkrát taky. Životní příběh hlavního hrdiny mě zásadně nezaujal a celkově se mi to prostě jeví jako ne moc dobře zvládnutá práce. Snad až lehce hraničící s amatérismem. Těžko říct, do jaké míry je tomu tak záměrně. Přes dvě červené nepůjdu. (23.03.2015)