Rivalové

Technicky brilantní. Vizuálně dynamický, ale námětově nenaplněný. Howardovsky vyšperkovaný snímek, který ale není zdaleka tak emocionálně zdrcující jako Senna, který dokáže diváka položit na kolena. Daniel Brühl překonává svůj nejlepší herecký výkon od Inglourious Basterds. (29.05.2014)

Debilové aneb hollywoodské přežvýkání potenciálně kvalitní látky. Při sledování jsem se nemohl zbavit dojmu, že sleduju děsně vyhypovanou verzi Formule! a dalších závoďáckých sraček, které zvláště v minulé dekádě zaplavovaly bez absolutního zájmu širší veřejnosti trh a odnášely si tak maximálně znuděné recenze a nízké hodnocení. O to víc jsem čekal právě od tohoto filmu, který měl být údajně úžasný, netradičně pojatý a plný dramatického závodění. Tu všeobecnou stolici nadšení ovšem můj svěrač rázně uřízl zhruba v polovině stopáže, protože ze závodů jsem viděl naprosté hovno, respektive titulky s textem: "Vyhrál Hunt, Lauda nedokončil", "Lauda vyhrál, Hunt měl závadu". No kurva, díky za počteníčko! O závodění tento film vůbec není, je o nepovedeném pokusu zachytit charaktery a vztah dvou jezdců, díky čemuž permanentně střídá dva životní příběhy, jenž jsou tak absolutně nudně vylíčené a mají představit jen to, s kým dotyčný jezdec aktuálně šuká v posteli, že dojem nakonec nezachraňuje ani potenciální vrchol filmu, nehoda Laudy. Skutečný vztah těchto dvou závodníků film absolutně ignoruje, nerozvíjí ho, neukazuje ucelený (zajímavější a složitější), pouze omezuje na dvouvteřinová setkání vzájemně se fakujících karikatur skutečných jezdců a jede si dál tu svojí. Potenciál toho příběhu ležel na závodní dráze, ale Howard ho raději vraždil v obývacích nebo stájových boxech vylíčením malicherností, ačkoliv v té samé době umírali bez zájmu kamer závodníci na dráze. Kdyby se Howard místo na přehnané demonstrace bohémismu Hunta a studeného profesionalismu Laudy raději soustředil na tu "Ri-va-li-tu", o které měl být film, rozhodně by udělal lépe, zvláště když se tito "Ri-va-vo-lo-vé" pořádně předháněli jen na začátku filmu. 44% (21.01.2014)

Tak jsem doufal, že po druhé kinoprojekci už dokážu napsat nějaký smysluplný komentář, ale stále mi na jazyk nepřichází nic jiného, než chvála. Jediná změna je, že na podruhé se mi Rivalové líbili ještě trochu víc a bez nadsázky vyhrávají soutěž o nejlepší kinozážitek roku. Je až depresivní, že tomu filmu prostě nemohu absolutně nic vytknout. Vše funguje přesně tak jak má, skvěle prokreslené postavy, příběh i dokonalý soundtrack. Ron Howard mě dokázal bezchybnou stylizací prostředí, postav i kamery na dvě hodiny přenesl do sedmdesátých let. Na filmu je především chvályhodné, jak se dokázal vyhnout klasickým stereotypům a klišé většiny sportovních filmů, ani z něj nekape Hollywood. /// P.S. beztak je vtipné, že se Rivalové v zásadě nelíbí jen upjatým ženám a homosexuálům ;) (29.11.2013)

Ron Howard je specialista na příběhy skutečných (většinou i žijících) legend z různých oborů. Od kosmonautů, přes matematika, boxera a žurnalistu se propracoval až k pilotovi formule jedna. Pilotovi, jehož příběh jsem kdysi sledoval a prožíval dost intenzivně. Proto jsem se na film těšil a zároveň jsem se trošku bál, co s tím vším Howard provede. ... Obavy byly rozptýleny téměž stroprocentně. Daniel Brühl Nikiho Laudu nehrál, on se jím stal. A Ron Howard mě dokázal vrátit v čase a umožnil mi osudy naprosto vyjímečné osobnosti motorsportu prožívat na vlastní oči. Skvělý film. (09.10.2013)

Pro mě osobně velmi nečekané překvapení. Kontrast dvou hlavních charakterů je dobře prodaný, i když některé dialogy šustí papírem. Nejvíc mě pobavila scéna se stopováním v Itálii a jako hlavní úspěch filmu považuji, že jsem se furt nemohl rozhodnout komu fandím.Oba charaktery byly fakt naprosto rovnocenné. Jako přidanou hodnotu beru, že jsem film viděl s tátou a ten mi při projekci šeptal tenhle pak taky umřel, tenhle už je mrtvej, tenhle se vyboural a ochrnul atd. Fakt chlapáckej sport. (18.10.2013)