Chlapectví

Film je zajímavý jeho zákulisím. Už proto je to dobrý film. Ale ve filmu není žádný zvrat ani náznak děje. Je to prostě sledování 12 let jednoho chlapce který může natočit každý o sobě. Ale ten film se točil 12 let a místo snadného přeobsazovaní se furt točí s těmi samými herci. Už proto si film zaslouží uznání. (31.08.2016)

Strašně se mi líbí komentář na rottentomatoes, "epický ve svém záběru, intimní ve svém příběhu". Pro mě asi nejvíc naplňující film o dospívání. Když jsem si někdy v chlapcově dvaceti uvědomil, že jsem za dvě hodiny viděl dvanáct let jeho filmového života, bylo to dechberoucí. (10.07.2014)

[Cinematik 2014] The so-called life... Život plný vrúcnych momentov si zaslúži plné hodnotenie... ale predsa, moje súznenie s filmom nebolo absolútne. 85% (12.09.2014)

Nejdokonalejší sonda do obyčejného lidského života, co jsem kdy na plátně viděl. Každá vteřina filmu důležitá a citový dopad neskutečný. Navíc s úžasným soundtrackem. (24.05.2015)

Jedinečná reflexe (nejen) chlapectví a dospívání, situací všedních i nevšedních, problémů malicherných i fundamentálních... byť se může zdát, že je snímek obsahově prázdný, opak je pravdou - prožívání, či vlastně doslova žití s dokonale vykreslenými charaktery, bez zbytečných dějových zvratů, uměle vykonstruovaných zápletek nebo hluchých postav... to je uvěřitelná, neřkuli dokumentární realita umě přenesená na plátno. Richarde, dobrá práce, chlapče! 90% (27.08.2014)

Richarda Linklatera znám hlavně z jeho "ukecané" trilogie, která na mě neudělala vůbec žádný dojem. Boyhood je svým způsobem něco podobného, ale těch kladů najdeme více. Oceňuji nápad s herci, kteří se scházejí každý rok, aby natočili další kousek tohoto dlouhého snímku. Je zajímavé koukat, jak se za 12 let herci mění. U dospělých to nepoznáme tolik, přesto nějaká změna nastane, ale u chlapce a jeho sestry jsou změny zřetelné. Postupně si diváka herci získávají a i když je příběh obyčejný a není ničím výjimečný, tak má něco do sebe. Já osobně jsem si občas při některých scénách vzpomněl na své dětství. Z filmového hlediska se jedná o kvalitní snímek, který bude tento rok sbírat jednu cenu za druhou. Z druhého, tedy mého hlediska, jde o snímek, který si už těžko někdy pustím, možná za 10 - 20 let, ale dříve těžko. Občas je děj utahaný a v určitých momentech nudný .. 6/10 = 65% (13.01.2015)

Čistý skvost o nejobyčejnějších věcech v životě, tak jak to umí podat jenom Richard Linklater. Sledovat přirozené stárnutí hlavního hrdiny a jeho sestry (tu představuje Linklaterova vlastní dcera Lorelei) a přitom prožít s nimi kus života byl zážitek, na který se nezapomíná. (06.07.2014)

Něco tak samozřejmého, obyčejného a přitom jdoucího až na dřeň podstaty se jen tak nevidí. Vyprávění plyne úplně přirozeně, nic je neruší, ani na okamžik jsem nezaváhal pochybností, zda je pravdivé. Celé je to o obyčejných, stokrát omletých a zfilmovaných věcech, ale přesto jsem jen zvědavě koukal, kudy to půjde dál. (25.01.2015)

Zcela unikátní film. Režisér se rozhodl natočit něco, co tu ještě nebyl,o a vzniknul z toho tří hodinový film bez jakékoliv zápletky. I přesto nemůžu vyloženě říct, že bych se u toho nudila, ale ten film mě ničím neobohatil. Promyšlené to měl hezky - budeme sledovat vyrůstat malého kluka do teenagera, ale nějak tomu zapomněl napsat děj. Sem tam se tam objevilo drama s manželem matky (kdyby přestala randit mohl být film tak o hodinu a půl kratší) a tím to haslo. Režisér vsadil všechno na originalitu toho, že to natočil s jedním hercem, přitom to vlastně vůbec nemusel dělat. Kdyby toho malého kluka v půlce filmu vyměnil, upřímně bych si toho ani nevšimla. Mě to prostě nestačilo. 3* (30.01.2015)

Dvanáct let natáčený film o životě jednoho obyčejného kluka se nezaměřuje na zlomové okamžiky, ale naopak jen na drobné epizody, které se důležitých momentů pouze dotýkají. Některé segmenty jsou pak i zcela „nedůležité“ pasáže, drobné rozhovory o ničem. Možná v tom tkví největší síla a největší slabina filmu, kdy si dovedu představit, že pro některé diváky bude Boyhood naprosto nesledovatelný. Zatímco trilogie „Before...“ byla ohraničená dvěma postavami a setkáváním po letech, zde se postavy objevují a mizí takřka bez vysvětlování, protože se ocitáme vždy v „náhodných“ okamžicích Masona života. Navíc univerzální milostný příběh je nahrazen ještě univerzálnějším (a o to víc problematickým) procesem stárnutí. Ukazování banality a všednosti života je ale ve své jednoduchosti alespoň pro mě naprosto fascinující. Netýká se to jen při sledování fyzické proměny, ale hlavně proměny názorů a postojů, k čemuž dochází vždy velmi nenásilně. Plynutí času zprostředkovává i skvěle vybraná hudba (diegetická i nediegetická) a občasné zmíňky o důležitých událostech posledních několika let (Harry Potter, Obama). Boyhood je zřejmě první časosběrný fikční film, ale rozhodně to není nějaký podivný experiment. Vše nějakou záhadou funguje, a to včetně takřka tříhodinové stopáže. Každopádně je to spíše festivalová věc a v běžné kinodistribuci si to moc představit nedokážu. (21.02.2014)

Vau, no zatiaľ teda jasný favorit filmového festivalu Cinematik 2014. Žiadne hluché miesta, žiadne natiahnuté pasáže. Boyhood je jasným príkladom toho, že v jednoduchosti je krása. Naozaj sa nejedná o žiaden geniálne premyslený, zložitý, filozofický príbeh o živote, naopak, len bežné dospievanie mladého chalana, natáčané dlhých 12 rokov (ale iba 45 natáčacích dní). Po dlhých troch mesiacoch dávam nejakému filmu bez váhania plný počet hviezd. P.S. som skutočne rád, že z Linklaterovho snímku srší pozitívna atmosféra a nesnažil sa z Chlapčenstva urobiť nejaký dramatický doják (vôbec nechápem pomovu túžbu aby sa hlavná postava oduševnene zamilovala alebo jej zomrel niekto blízky.. wtf). P.S.S. 166 minút? Really?! Tomu sa vôbec nechce veriť! (13.09.2014)

Absence jediného silného, neřku-li pointového momentu mi vkládá do úst otázku, proč je nutné se na něco podobného bezmála 3 hodiny dívat. Ale uznávám, že oproti předešlé Linklaterově turbosračce tohle působí jako velkofilm, takže s průměrem (i vzhledem k tomu, že jsem to dokoukal) nemám problém, ale s těma Oscarama si někdo asi kvalitně šlehnul. 69% (10.02.2015)

Neuvěřitelné, jak může obyčejný život udělat takový průlom v kinematografii. Dvě a půl hodiny prostého žití a obyčejných situací. Výběr těch správných okamžiků, i když né vždy byly zrovna zajímavé, a současně růst hlavní postavy dokáží divy. Rád bych ještě zvedl palec pro skvělého Ethana Hawkea, který v průběhu filmu perfektně "zraje" ve správného fotra. Skvělý zážitek, těch dvanáct let natáčení za to stálo. /80%/ (Kino) (29.09.2014)

Linklater už zase jednou střílí do (mého) života a míří sakra přesně. Jen je trochu nezvykle sluníčkový, až je z toho skoro spíš než na dřeň jdoucí sonda do dospívání jednoho chlapce, ale hlavně ještě víc o životě všech kolem něj, prostě jen feel good pohodovka (když se oprostím od závisti že mi všechno nevycházelo také tak pozitivně). Tedy "jen" v uvozovkách, protože těch není nikdy dost, tím méně pak těch takto uvěřitelných a sympatických. 8/10 (02.01.2015)

Mám rád takýto časozberný formát, rozhodne to stojí za námahu. Aj napriek tomu, že sa tu vlastne nič také dramatické nedeje, vlastne iba celý čas sledujeme dospievanie jedného chalana a vývoj jeho rodiny a brodenie bežnými každodennými problémami, ktoré so sebou prináša rozvedené manželstvo s následným hľadaním samého seba, tak sa mi na to pozeralo veľmi dobre. Raz darmo, Linklater to na režisérskej stoličke vie, dokáže zabaliť všednú vec tak, že ju divák zhltne aj s navijakom. Na druhú stranu ale privítal by som trochu kratšiu stopáž, snímok by tak získal na dramatickej hustote a svižnejšie tempo, čo by nebolo na škodu. Na nadpriemer to však stačí aj tak. 70/100 (12.10.2016)

Klobúk dole pred Linklaterom, hercami a všetkými, ktorí sa dali na túto 12 ročnú cestu. Nie sú to len fragmenty chlapca zo života v období 6-18 rokov. Ponúkne viac a všetky tie malé detaily, ktoré v tej dobe boli in či tak fungovali sú zaujímavé, lebo to nie je zincsenované, ale proste tak to vtedy bolo. Odstupom času musia mať tvorcovia radosť a sú (patrčne môžu) byť na seba pyšní. Ale na riť som z toho nepadol. Obdivujem čo sa týmto filmom dokázalo, no za tých 166 min boli chvíle ked som si pomyslel, že už je to dlho. Ale ked sa teraz povie "rodinný film" vybaví sa mi Boyhood. [9. MFF Cinematik 2014] (12.09.2014)

Nemělo to tu fascinující energii běhu let, na kterou jsem zvyklý z většiny časosběrných dokumentů H. Třeštíkové, ale stejně mě bavilo na to koukat, velmi dlouhé stopáži navzdory. Hlavní postava je prostě sympaťák a nejde mu nedržet palce, byť ho ve filmu možná významově i herecky zastiňuje postava jeho matky, ve skvělém hereckém podání Patricie Arquette. Děj je neobyčejně civilní, až banální (formulace "snímek neobyčejný svou obyčejností" je navzdory své jalovosti v podstatě dokonale výstižná), ale beru to jako Linklaterův režijní záměr, nikoli objektivní vadu filmu (který se navíc údajně točil de facto bez scénáře), a našlo se tam několik scén, které se mi hodně líbily (přičemž úplně nejlepší mi asi přišla ta úplně závěrečná); nějaké větší emoce ze mě ale film nedostal. Celkově mě tam asi nejvíc zamrzelo, že se u mě nějak nekonal ten wow efekt, který jsem u takového filmu očekával - myšlenka točit hraný film po dobu 12 let mi přijde úplně neuvěřitelná (a jsem zvědavý, jestli ji Linklater dokáže ještě něčím překonat), ale ve výsledku prostě jen koukáte na film, ve kterém o ty technologické, politické ad. změny zas tolik nejde, a před očima se vám prostě jen mění jeden obyčejný kluk, kterého by při konvenčním natáčení hrálo několik herců různého věku, případně by nastoupily masky a digitální efekty, třeba jako u mého oblíbeného filmu Podivuhodný případ Benjamina Buttona - ve výsledku mi zkrátka přijde, že to hlavní, co tento film odlišuje od všech ostatních filmů, nakonec samo o sobě neospravedlňuje, proč věnovat 165 drahocenných minut sledování něčího fiktivního života, můžeme-li místo toho žít svůj vlastní (i když jasně, to by šlo říct v podstatě o jakémkoli filmu). (27.12.2016)

A život pred nami .. (07.09.2014)

Mno, dvanásť rokov srať sa s príbehom o ničom... Celkom vytrvalá trpezlivosť, ktorá si zaslúži tú jednu hviezdičku navyše. (16.12.2014)

Vzhľadom k viacerým mohutným komentárom nebudem mudrovať a proste napíšem, že tak rýchlo a príjemne mi tri filmové hodiny v kuse ešte neutiekli. Keďže film nemá dej v pravom slova zmysle, je to obdivuhodné. So what´s the point? Len tak btw sa dozvieme, že Bushovi aj Obamovi fanúšikovia sú tak trochu na hlavu.....sú všetci Američania na hlavu? :) (02.08.2015)