poster

Příchozí z temnot

  • anglický

    Redivivus

  • anglický

    Arrival from the Darkness, The

    (neoficiální název)

Mysteriózní / Fantasy / Drama / Horor

Československo, 1921, 60 min (SE: 77 min)

Scénář:

Jan Stanislav Kolár, Karel Hloucha (původní scénář)

Scénografie:

Bohuslav Šula
(další profese)
  • NinadeL
    *****

    Velice dobré - a takhle to vypadalo, když se Češi vydali točit do Němec a přivezli si to domů :) Dodnes jeden z mých nejsilnějších zážitků z českých 20. let, kterému konkurují nejsilněji vlastně jen Plameny života. Oba filmy jsou totiž v dobrém poučeni z prací našich západních sousedů. Vladimír Majer jest velice dobrým zlounem a duo Ondra-Lamač nemá šanci zklamat. Probuzený rudolfinský Karel a jeho setkávání s moderními výdobytky je působivé, stejně jako tehdy ještě hodně distingovaná Anny v tolika výborných kostýmech. Ideální film na doporučení začátečníkům s tímto filmových odvětvím. ___ K nové verzi jenom tolik, že je samozřejmě pěkné mít dalších 17 minut projekce a správně seřazené díly, ale tleskat NFA v roce 2013 za to, že si tam konečně po roce 2000 přečetli původní scénář? To by mělo být přece samozřejmostí. Výsledná nová kopie je působivá, ale hodinová verze známá celé generace předtím není tak zásadně jiná. Kvalita hereckých výkonů se nemění, stejně tak výprava a zajímavý příběh - ani těmi přehozenými díly - nezměnil atmosféru ani pointu. Těch nových 17 minut se totiž především nastřádalo tím, že kopie přepsaná pro cyklus 100 českých filmů k 100. výročí kinematografie (v roce 1998) v délce 60 minut měla klasické neduhy televizního uvádění němých filmů - špatnou rychlost (scény jsou příliš trhané a rychlé), přeexponovanost (extrémní kontrast černé a bílé, téměř neznatelné tóny šedé), špatný ořez (hlavy herců mizejí ze záběru, ačkoli původní rámování samozřejmě s ničím takovým nepracovalo), mezititulky často postrádají začátky a konce vět (pokud je text delší) atd. Vlivem tohoto pak zanikali i zcela originální kompozice záběrů, místo originálního trojúhelníkového rámování v jedné scéně vidíme například jen jakýs nepravidelný tvar. Valná většina těchto neduhů by byla řešitelná kvalitním přepisem ještě před "zcela revolučním objevením správné chronologie scén", ale pokud mám něco ocenit na kopii nové, tak to jsou kompletní nové titulky a mezititulky. Nejde jen o původní grafiku zpracování, kdy je kladen důraz na odlišnost textu vyprávění děje (s grafikou, jejíž součástí je název výrobny Rex-Filmu), dialogů a textů z různých vzkazů nebo dopisů, ale tu a tam je změnen i jejich sloh, který více odpovídá roku 1921. Mrzí mě nicméně naprostá rezignace na virážování nebo tónování, protože přes objev původních Kolárových poznámek ve scénáři, nedošlo se k žádné shodné odpovědi na otázku, jak dnes jeho poznámky interpretovat a realizovat v praxi. Což je z dnešního pohledu extra šílené, protože Kolár bývalému ČSFÚ byl k dispozici až do své smrti. A samozřejmě této snaze o co nejmenší ahistoričnost (než aby některé scény zahalili do špatného tónu žluté nebo modré, nechají raději film černobílý) zcela kontrastuje ponechání v ději solitérního titulku "konec 5. dílu", přičemž celá struktura začátků a konců dílů v celém filmu jinak chybí. A to nemluvím o zcela nové hudbě, která společně s zvukovými efekty samozřejmě funguje jen na vlně dnešního vnímání a s dobovými trendy nemá nic společného. Těžko si v tomto filmu představit Josefa Švába-Malostranského, jak nastupuje na scénu za doprovodu luskání prsty v rytmu westernových hudebních klišé. Případně vymezení všech scén s Anny Ondrákovou na půdorysu lyrické melodie, protože kdykoli je na scéně žena, jistě to bude romantické.(11.2.2009)

  • Marthos
    *****

    Čím více se po roce 1918 rozrůstala domácí výroba filmů a čím větší se zdály být nároky diváků, kteří měli přirozenou možnost srovnávat domácí filmy se zahraniční konkurencí, tím více vyvstávala nutnost vybudovat vlastní, moderně vybavená studia. A protože různé prozatímní prostory těmto oprávněným zvýšeným nárokům přestávaly definitivně vyhovovat, vypravovali se čeští filmaři velice často za hranice, kde mohli natáčet i velké interiérové scény. Jejich cílem byly především berlínské ateliéry Am Zoo a Jofa v Johannistalu, stejně jako vídeňské studio Dreamland, už proto, že finanční náklady těchto ateliérů byly zvláště výhodné v době inflace, kdy se při výhodném směnném kurzu mohlo v Německu a Rakousku platit tamní znehodnocenou měnou. Zkušenosti získané z těchto opakovaných pracovních zájezdů do blízké ciziny přišly pak záhy vhod pro vybudování moderních ateliérů společnosti AB na Vinohradech, kdy nevyhnutelná nutnost natáčet v zahraničí rázem odpadla. Kolárův takřka hororový příběh, využívající k působivému efektu i tajemný návrat do rudolfinské doby, je jedním z nejvýraznějších a zároveň nejvyspělejších odkazů výše zmíněné filmové praxe, kdy zkušenosti získané v zahraničních ateliérech vytvářely nenahraditelný fond pro výrobu ryze českých témat, ovlivněných ale v dobrém slova smyslu světovými parametry. Nebývale kvalitní je výběr a vedení hereckého ansámblu, a to jak v případě Karla Lamače a Theodora Pištěka, tak u Anny Ondrákové, film od filmu krásnější a umělecky výraznější. Je tedy nanejvýše tragické, vydal-li se český němý film v následujících letech zcela jiným směrem, nevyužívajíc nic z toho, co tehdy pionýři v čele s Kolárem vytěžili svými pravidelnými návštěvami v zahraničních ateliérech. ( -Ponrepo 4/11/13- )(8.11.2013)

  • Stanislaus
    ***

    Film, který je svou kvalitou a zpracováním srovnatelný s o dva roky starším Stavitelem chrámu. V Příchozím z temnot je sice poněkud zvučnější obsazení, ale ve výsledku jde o průměrné mysteriózní drama okořeněné fantasy. Nejvíce mě asi zaujaly použité interiéry a výbuch laboratoře.(2.2.2013)

  • Tom_Lachtan
    ***

    jeden z nejzajímavějších zážitků, který mi český film nabídl, jako jeden z nemnoha němých filmů Československa jest dobře sehnatelný.(30.6.2012)

  • Iggy
    ****

    Šlechtic (Karel Lamač) z časů císaře Rudolfa II. vypije elixír života, který ho uspí a probudí ho až jeho potomek ve 20. století Bohdan (Thedor Pištěk). Šlechtic se zamiluje do jeho ženy, která se podobá jeho předčasně zemřelé milé Aleně (obě hraje Anny Ondráková). Vynálezy 20. století jsou mu ve srovnání s ní lhostejné a rozhodne se získat její lásku. Drama plné tajných chodeb, tajemných knih a vzkazů, alchymie, elixírů života, lásky, vražd a vášně silnější než život i smrt. Skvěle natočený temný příběh využívá na svou dobu ještě hodně originálních flashbacků (do doby Rudolfa II.). Starý sluha Josefa Švába-Malostranského je hotový Stroheim.(30.5.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace