The Arrival from the Darkness
Obsahy(1)
Statkář Dražický dostane od souseda Richarda Bora starou knihu, která ho zavede do tajemné Černé věže. Muž v ní nalezne alchymistickou laboratoř a mrtvolu neznámého muže. Ten má u sebe pergamen s návodem, podle kterého jej lze oživit. Dražický tak učiní a zjistí, že oživlý alchymista je jeho dávným předkem Ješkem Dražickým, který pracoval u dvora císaře Rudolfa II. Vítězství nad smrtí však přinese nečekané komplikace: probuzený návštěvník z dávných dob se totiž zamiluje do Dražického manželky Dagmar a chce ji získat pro sebe. O tu ostatně usiluje i soused Richard Bor... (Česká televize)
(více)Recenze (57)
Šlechtic (Karel Lamač) z časů císaře Rudolfa II. vypije elixír života, který ho uspí a probudí ho až jeho potomek ve 20. století Bohdan (Thedor Pištěk). Šlechtic se zamiluje do jeho ženy, která se podobá jeho předčasně zemřelé milé Aleně (obě hraje Anny Ondráková). Vynálezy 20. století jsou mu ve srovnání s ní lhostejné a rozhodne se získat její lásku. Drama plné tajných chodeb, tajemných knih a vzkazů, alchymie, elixírů života, lásky, vražd a vášně silnější než život i smrt. Skvěle natočený temný příběh využívá na svou dobu ještě hodně originálních flashbacků (do doby Rudolfa II.). Starý sluha Josefa Švába-Malostranského je hotový Stroheim. ()
"Budu vám vyprávěti.. Ale ne.. Poděsil bych vás.." ()
Vcelku povedená atmosféra, na svůj rok a původ vzniku i poměrně zajímavé zpracování - od flashbacků přes dvojexponované záběry. Především se mi však zalíbila pointa v pointě, která filmu dává nový rozměr. Jo, a zajímavost - hlavní hrdina se probere poté, co ve snu spadne do vody. Že by se Christopher Nolan inspiroval pro svůj Inception? (Myšleno samozřejmě v těžké nadsázce.) ()
Moje první setkání s československým němým filmem nedopadlo příliš úspěšně. Zde je uvedená délka 62 minut, bohužel ta verze, co jsem viděl já (nahraná z ČT1) měla jen 42 minut, takže to na mě působilo celé tak trochu zmateně a zkratkovitě, i když pár povedených scén by se našlo. Celkově vzatu hodně slabé tři hvězdičky. ()
Budem musieť ohodnotiť riadne oklieštenú, krátku verziu snímku a preto som vlastne sklamaný. Remeselne sa film ujal, jeho príbeh mi však nejako unikal ( zrejme z vyššie zmieneného dôvodu ). A tak si budem musieť počkať, kým sa mi niekde nenaskytne príležitosť vidieť celý, pôvodný snímok, aby som mohol hodnotenie a aj následný komentár predniesť v lepšom svetle. ()
Film je o alchýmii, láske, o túžbe aj smrti. Čakal som, že príbeh bude temný a strašidelný, ale čakal som márne, lebo nedisponoval ani jednou z týchto zložiek. Dejová linka je trocha komplikovaná, lebo v niektorých scénkach som sa trocha strácal. Hudba ma tiež neoslovila. Čakal som od tohoto filmu oveľa väčšiu záživnosť, ale vobec to nesplnil. ()
Nepochybně můj zážitek umocnila přítomnost živé hudby, která film doplňovala opravdu dobře. I když němý, film dokáže upoutat hezkou výpravou a slušnými kostými. Českých filmů, které by měly takovouhle mysteriózně středověkou atmosféru je žalostně málo, takže díky za tenhle restaurovaný snímek a ztracený klenot ()
Ve svý době bezesporu špička československé filmové produkce, co se týče kontextu kinematografie film by stěží obstál i před deseti lety - jak co se týče narace (špatná návaznost situací a orientace v ději a motivacích postav), tak mizanscény a práce s kamerou. Ve filmu není ani stopa po tajuplné atmosféře, jde jen o otrocky převyprávěný děj, kterému moc nepřidávají ani herci - Ondráková rozhodně nedává svým výkonem i image tušit, že se za pár let stane mezinárodně úspěšnou herečkou se skutečným "glamour". Film tak působí především svou patinou, která mu dodává jisté kouzlo, profesionalita je viditelná alespoň v ateliérových kulisách (rudolfinská Praha je skutečně malebná a tajuplná), i tak měl na mě film spíše uspávající dojem. O několik let starší Stavitel chrámu jej určitě strčí do kapsy. ()
„Příchozí z temnot“ je krásnou ukázkou toho, že horor má v československé a v české kinematografii mnohem delší historii než si vlastně myslíme, jenom a tuhle tradici nejsme schopni navázat, a to i přesto, že snímek „Příchozí z temnot“ je místy v podstatě gotickým hororem a má potenciál vyvolávat strach pomocí obrazu a toho, jak scéna vypadá. Tento potenciál není plně využit, spíše méně než více, ale to nic nemění na tom, že je to snímek zajímavý a byla by škoda, kdyby na něj padal jen prach. ()
Jeden z prvních československých hororů má rozhodně co nabídnout. Restaurovaný obraz je pěkně ostrý a zub času se tím pádem vytratil. Zdařilý hudební doprovod obstaralo v roce 2013 trio Neuvěřitelno. Verze, kterou u nás vydal na dvd v roce 2018 NFA obsahuje i nepoužité záběry z filmu a řadu dalších dokumentů, plus brožuru plnou zajímavých informací. Tak by měla vypadat informačně nabitá edice. ()
V dnešní době "fantasy boomu" může film působit pro mnohé až kultovně. Je spíše koncem gotických strašidelných příběhů než počátkem moderního hitchcockovského pojetí hrůzy. ()
Těžko to hodnotit. Ono to ve své době asi fungovat mohlo, ale dneska již těžko, protože herci tady strašně mimicky přehrávají, samotný nápad na celou hodinu opravdu není a že by mě to nějak uchvátilo, to se taky říct nedá. Jako jo, mohl bych pochválit formu, ale když si vzpomenu na německého Fausta z roku 1926, je to sakra velký rozdíl. Ani atmosféru to nemělo a celkově mě to nemělo moc čím zaujmout. Ještě teda uvidím, jak mě zaujme Otrávené světlo, ale tohle na víc jak lepší 2* nevidím. Nevidět Fausta, tak asi ty 3* dám, ale takhle to prostě jinak nejde. ()
"Zkus, synu, tu slast zemřít, ať můžeš v jiném století žít." Němý Hibernatus v důvěrně gotickém sdělení. Už měl být dávno na odpočinku a teď udeřil. Jdouc po, mé ženušky, bledých lících a blonďatých kadeřích. ()
Zajímavě pojatý příběh na hororovém pozadí. Prvních pět minut bylo ale stejně nejzajímavějších, místy to bylo trochu chaotické a nudné. ()
Dva podobné snímky a jejich zhodnocení.¬ V roce 1921 byla v mladé československé republice natočena vzápětí po sobě dvě filmová díla podobného "dobrodružného" ražení, na nichž podíleli se tíž tvůrci, částečně i včetně hereckého obsazení. Šlo o snímky "Příchozí z temnot" a "Otrávené světlo" ve scaenáři a režii Jana S. Kolára, herce, scaenáristy a režiséra, po válce pak předního odborníka na historii předválečné filmové produkce. Následují má zhodnocení a porovnání obou snímků, připomínám, že moje hodnocení je vždy objektivní, zahrnujíc pohledy odborný, kulturní i divácký stejnou měrou, a zároveň je vždy i neformální jako nutná podmínka živého pohledu v oposici k pohledu zkostnatělému, "akademickému".¬ Fantasy horor "Příchozí" je natočen "tajemněji", jak to ostatně vyplývá i z genru, než kriminální drama "Otrávené světlo". Kvalita nátočtu — režie, kamery, střihu, hereckých výkonů, kulis, dramaturgie je srovnatelná. "Příchozí" je však o něco, byť ne o mnoho, divácky vděčnější, na čemž trvám i proti tomu svědčícím číslům (%) ukazujícím průměrné hodnocení (ČSFD 73/83, IMDb 63/71, TMDb 67/70). Moje přesvědčení i naproti uvedeným číslům je založeno na názoru, že u menšího počtu hodnocení projevuje se to, že v prvním "návalu" hodnocení je vždy více nadšenců, a ti snímek spíše nadhodnotí. Tomu odpovídají počty hodnotících u našich snímků — ČSFD 510/210, IMDb 94/27, TMDb 3/1, jsou ony vždy dva- či třikrát větší u "Příchozího" a různost hodnocení obou snímků je v přímé úměře k počtu hodnotících.¬ Pro onu "diváckou" složku pohledu hodnotím nepatrně výše "Příchozího" — v mnou používané středové devítičlenné stupnici (obdobě stupnice školní s případnými plusy či minusy k číslu) to je za 6 (vlastně školní dvojka), "Otrávené světlo" pak za 5 (školní dvě mínus). Zaokrouhlením do nestředové šestičlenné stupnice ČSFD vznikne dojem, jakoby byl "Příchozí" výrazněji lepší (4 * proti 3 *), což však není pravda a viníkem onoho dojmu je právě zaokrouhlení z mé stupnice. S tím ovšem nemohu dělati nic — šestičlenná stupnice zhrubuje pro svůj malý počet členů.¬ Na závěr ukážu rozdíl mezi plně objektivním plus neformálním hodnocením a hodnocením objektivním buď čátečně nebo vůbec ne. Tak známý odborník uživ. Douglas hodnotí oba snímky stejně, za 5 *, neboť z jeho úzkého pohledu filmového teoretika jsou oba snímky výborného provedení. Nebo, uživ. SOLOM., který se dívá hlavně na horory rozličné jakosti a hodnotí výrazně pocitově, dal oběma snímkům taktéž shodné hodnocení, a to 4 *, neboť jeho pohled mu řekl, že oba snímky jsou výrazně lepší než většina braku, na který se dívá. ()
Prestoze Anny Ondra s Lamacem jsou moji velci oblibeci, u tohoto dilka jsem se nejak extra nepobavil. Treba priste, zatim prumer. ()
Na svoji dobu filmové veledílo. Dojem určité afektovanosti hereckého projevu, který dnes může u některých diváků vzniknout, je způsobený tím, že herci v němých filmech museli používat výraznější gestikulaci a mimiku, aby byl děj divákovi srozumitelnější, zkrátka museli víc „hrát“. Občasné titulky přes celé plátno nedokázaly zvládnout všechno. Anny Ondráková byla perfektní herečka, která by zazářila ve filmech i dnes, ať už v modernějších šatech nebo případně i bez šatů. ()
Murnau to sice není, ale je to jednoznačně silně nadstandardní kousek, který strčí do kapsy mnohé pozdější kousky. ()
Film po svém znovuzrození v roce 2013 se skutečně stává z historického pohledu jedním ze skvostů české kinematografie. Ano, je na něm znát výrazná stope německého expresionismu, ale to mu jen dodává sílu. Němý film dává hercům navíc velké možnosti vyniknout, protože vše, co cítí musí vyjádřit pohybem. A to se Pištěkovi, Lamačovi, Ondrákové a dalším podařilo skvěle. Potlesk však patří zejména těm, kteří film vrátili k životu takřka v té podobě, jak ho znali diváci před 95 lety. Art před jeho uvedením vysílal dokument o tom, jak se film znovuzrodil. Bylo to moc zajímavé! ()
Zajímavé a opravdu strašidelné dílo. Nejvíc je strašidelné tím, jak je staré. Vždyť za rok to bude již 100 let, kdy tento film vznikl. Ta doba tomu filmu opravdu pomáhá, protože to jak to točili, tak to dneska fakt působí hororově. Ten obraz je na jednu stranu příšerný, ale na druhou stranu tomu dává takovou mrazivou atmosférou. Stejné je to u herců, kteří jsou barveni na bílo s černými kruhy pod očima. Vkusná je i délka. Těch 60 minut je akorát, a tak na rozdíl od jiných němých filmů se divák nenudí. Mě to skutečně bavilo od začátku do konce. Na němý film je tam toho hodně a díky těm popiskům ve filmu, které jsou doslovně psané, to každý pochopí, o co tam jde. Začíná to prokletou knihou, kterou dostane Bohdan Dražický (Theodor Pištek, ten mimo jiné tam nejde ani poznat). Ta ho naláká do tajuplné jeskyně pod Černou věží v nedaleké zřícenině. Tam objeví mrtvolu (Karel Lamač), kterou sám oživí a ta mu povídá o tom, jak žil v dobách Rudolfa II. Rudolfínská doba je tu vyobrazena detailně (alchymisté, elixír života, měšťané...). Chybí tu jen ten Golem. Na hradě je všechno tak staré, tak špinavé, až to děsí, stejně jako ta mrtvola. Naopak sídlo Dražického je honosné sídlo tehdejší šlechty. Objeví se tu i jeden veterán. Dnes to působí trošku jako dobrodružná pohádka, hlavně ale jako horor, ale rozhodně z toho dýchá taková mrazivá atmosféra všeho starého, plesnivého, smradlavého... Pro mě veliké překvapení. [452. hodnocení, 44. komentář, 73%] ()
Související novinky
Noir Film Festival 2021: Filmy bez předsudků
Noir bez předsudků bude stěžejním tématem 9. ročníku Noir Film Festivalu, který se letos stěhuje na nové místo – hrad Český Šternberk, v jehož pěti interiérových sálech a na hradním nádvoří bude od… (více)
Fenomén ČSFD.cz tento pátek na ČT Art
Jedinečný cyklus osmi půlhodinových dokumentů od pěti režisérů nabízí originální pohled na české filmové dědictví i péči o něj. Série vznikla v úzké spolupráci s Národním filmovým archivem (NFA).… (více)