Na hraně zítřka

Některé informace v komentáři jsou za hranou toho, co byste chtěli vědět před zhlédnutím filmu. Na delší dobu zřejmě nejnákladnější lamerský gameplay a zároveň potenciálně nejoblíbenější film Cruiseových odpůrců, protože v žádném jiném filmu Tom tolikrát nezemře. Na hraně zítřka při svém smělém slučování poetiky filmů a videoher podceňuje odlišnost elementárních principů, na nichž stojí filmový, potažmo herní zážitek. Ke hrám se vracíme kvůli možnosti stát se (skrze své avatary) silnějšími, rychlejšími, obratnějšími a tyto schopnosti opakovaným hraním vylepšovat. Filmy identifikaci s postavou ochuzují o prvek interaktivity a o pocit, že jsme to my, kdo se stává zdatnějším (jakkoli každé sledování filmu v jistém ohledu také představuje interaktivní činnosti, při které zdokonalujeme své kognitivní schopnosti). Tím víc by se měly snažit postavy prokreslit a postupným dávkováním informací podpořit naše emocionální napojení na ně. Promyšlený, postupně vyhodnocovaný příběh a věrohodné postavy by zkrátka měly mít navrch nad bezprostřednějším „motion and emotion“. V tomhle ohledu Na hraně zítřka kriticky selhává. Příběh je stejně jednorozměrný a tupě přímočarý jako v libovolné akční videohře. Postavy se ani příliš nenamáhají s hledáním řešení, které by nezahrnovalo hodně střelby a mrtvol. Přestože protagonistovi několikrát vstoupíme do hlavy a zadíváme se na svět jeho očima (velmi herní skenování prostoru), film nám neposkytuje dost vodítek, proč bychom mu měli fandit. Kromě toho, že je zbabělcem, který nechce bojovat, se o něm téměř nic nedozvíme. Jeho povšechná charakterizace odpovídá požadavku „otevřených“ herních postav, do nichž může hráč snáze promítnout své vlastní já. (Emily „full metal“ Blunt pak ztvárňuje schematickou akční krásku, do které se musí platonicky zamilovat každý druhý nerd – navenek je sice svéhlavá, tvrdá a nezkrotná, ale stále zdatnější hrdina ji nakonec dle očekávání vezme pod svou patronaci a tím promění v další křehký objekt milostného citu.) Jenomže co funguje ve videohře, působí jako scenáristická laxnost ve filmu. Nejvýraznější proměna, kterou prochází, spočívá ve zdokonalování fyzických schopností, nikoli v přehodnocení názoru na válčení, fatalismus a další nabízející se témata. Zejména ale kvůli zvláštní schopnosti, kterou disponuje, nemáme po většinu filmu důvod se o něj obávat (scénář rozhodně dostatečně nevyužívá potenciál situace, kdy by Cage byl pouze vážně zraněn, ale nezemřel). Můžeme se tudíž jen bavit tím, jak lamerskými způsoby umírá a jak ostatní postavy uvádí do rozpaků rozsahem svých znalostí. Ani narativně nosná skutečnost, že v některých scénách vidí dál do budoucnosti než divák (a je tudíž explicitně využíván jako vypravěč příběhu, resp. jako hráč, který se probojoval dál), nebyla rozpracována nad rámec jednoduchých gagů nebo patetických gest. Nejméně se Liman videohrami ironicky nechal ovlivnit při režii akčních scén, v nichž je asi třikrát více střihů, než by bylo třeba, vinou čeho jsou minimálně třikrát méně přehledné, než by být mohly. Na hraně zítřka je zábavná letní jednohubka, která názorně dokládá, jak kontraproduktivní může být přílišná, ale přitom nepříliš promyšlená snaha sblížit filmové a herní prvky. Prosté napodobování nestačí a alespoň v mém případě vedlo zejména k přemítání nad tím, o kolik zábavnější by bylo to stejné hrát. 70% (03.06.2014) (méně) (více)

Je to vydarený akčný sci-fi film s Tomom Crusiom v hlavnej úlohe. Má výborný príbeh o dôstojníkovi, ktorý ešte nikdy nebol v boji, keďže jeho špecializáciou sú vzťahy s verejnosťou a keď sa odmietne zúčastniť nadchádzajúcej rozsiahlej invázie proti mimozemskej rase, ktorá sa už niekoľko rokov snaží ľudstvo definitívne poraziť, je degradovaný a prinútený k tomu proti svojej vôli. Počas akcie síce umrie, ale tesne predtým ho zasiahne krv jedného z výnimočných mimozemšťanov, vďaka čomu získa schopnosť reštartovať deň a tak spolu s najlepšou bojovníčkou urobia všetko preto, aby mimozemšťanov definitívne porazili. So spracovaním som nadmieru spokojný, je tu plno mojich obľúbených prvkov, ktoré mám v tomto type filmu veľmi rád, hlavne tá mimozemská invázia a výrazný military štýl, ale aj tak som sa predsa len trochu obával toho samotného reštartovania dňa. Vo väčšine prípadov síce dopadne celkom dobre, ale k tomuto žánru mi až tak nesedel a bál som sa, aby to neupadlo do stereotypu, no našťastie to dopadlo najlepšie, ako vôbec mohlo. Hlavne prvé dve tretiny sú skutočne prvotriedna žánrová zábava, kde všetko funguje skvelo, pričom mi nevadili ani tie totožné lokácie a veľmi podobné situácie, stále tu má čo zaujať. Hlavne je skutočne radosť pozerať na tú premenu hlavného hrdinu zo zbabelca, ktorý to berie skôr s humorom až na prvotriedneho vojaka, ktorého ten neustály boj a strata priateľov poznačili a rovnako výborne funguje aj chémia medzi ním a najlepšou bojovníčkou, pričom to našťastie neprejde do romantickej línie, toto si vystačilo len v náznakoch. Posledná tretina si tiež udrží stále slušnú úroveň, ale predsa len v porovnaní s predchádzajúcim dianím cítiť úpadok. Samozrejme mi neprekáža, že sa dej posunie, ale predsa len mi to už neprišlo až tak zábavné a zaujímavé, než celá fáza predtým a aj ten úplný záver by som si prial iný. Akcie je tu plno a je výborná. Je veľkolepá, hlavne na tie viaceré rozsiahle zábery na pláž je radosť pozerať, perfektne natočená a dokonca aj zostrihaná, až na tie trochu rozporuplné obleky vojakov mi sedí celý ten vojenský štýl, pričom poteší výber zbraní a bojovej techniky, nesklame ani vzhľad a bojový štýl mimozemšťanov a nakoniec mi ani absencia krvi vôbec nevadila. Tu sa ani nedá vybrať to najlepšie, všetka akcia dokáže pobaviť, ale najviac predsa len tá z prvej polovice, na pláži pod rozsiahlou paľbou to má najväčšiu pôsobivosť. A určite musím pochváliť aj humor, ani som nečakal, že bude až takto dobrý, ale bavil som sa výborne. Herecké obsadenie je na tom veľmi dobre, Tom Cruise mi v podobných filmoch sedí, pričom mi vyhovoval v tej zábavnejšej, ale aj vážnejšej polohe, k tomu výborná Emily Blunt, potešia nadriadení BIl Paxton a Brendan Gleeson a aj tých pár výraznejších vojakov svoj účel splní. S réžiou a technickou stránkou som veľmi spokojný, perfektná vizuálna stránka, kamera, strih a efekty sa tentoraz až prekvapivo vydarili, k tomu humor, celkom fungujú aj emócie, len to mohlo mať výraznejší pocit bezmocnosti, ten mi tam chýbal. Škoda ten slabšej poslednej tretiny, inak by som premýšľal aj nad plným hodnotením, ale aj tak som až prekvapivo spokojný, som rád, že aj v dobách, keď sa už na blockbustery prakticky nedá ani pozerať sa občas objaví takýto vydarený. 80% (21.09.2014) (méně) (více)