Když Burian prášil

Film akoby sa celú prvú polovicu skladal z dvoch filmov. Jeden burianovský, kde si hraje Burian sám pre seba so svojimi poľovníckymi historkami o jeleňovi a višni a svojráznymi hudobnými číslami a druhý film normálny s výbornými hercami a obstojným príbehom o komplikovaných rodinných vzťahoch. Našťastie sa to ku koncu spojí, trápne fóry sa vytratia a môžem to považovať za priemernú veselohru minulých čias. (14.05.2014)

Ten název docela klame tělem, protože tady o klasického Prášila, tedy Münchhausena. Je to komedie o jednom baronovi a o tom, jaká mohou vzniknout nedorozumění z toho, když se řekne pár lží anebo se něco neřekne. Čí je vlastně Benda syn, to je až do konce záhada. Film není třeskutě vtipný, ale Vlasta Burian mě po nějaké době opět potěšil. (02.07.2015)

No, podle mě jeden ze slabších Burianových filmů, který mě příliš nebavil. Známý baron Archibald Prášil, britský šlechtic, který měl spoustu ženských a je nejlepší v lovu holubů, vlastní zámek. Na něj přijíždí nový tajemník Benda, který je už tajně ženatý s Prášilovou dcerou Karličkou. O tom neví ani baron, ani jeho žena Olga. Baron dostane večer v hospodě cenu za to, že se mu ráno povedlo sestřelit několik holubů. Pak řekne myslivcům vymyšlenou historku o svém pradědovi a jeho lovu jelena a pak hraje na imaginární hudební nástroje. Benda se mezitím baví s baronkou a vypadá to, že po ní jede, ale ve skutečnosti jí chce vysvětlit, že je ženatý s její dcerou. Opilý baron v noci vypráví další vymyšlenou historku svému věrnému sluhovi Ronaldovi, tentokrát o medvědovi. Ronald také vede evidenci všech baronových levobočků. Druhý den se však situace zkomplikuje a baronka usoudí, že Benda je její syn, kterého měla s hrabětem Kocharowskim. Baron si však také myslí, že Benda je jeden z jeho parchantů. Největším gólem je ovšem zjištění, že Benda je s Karličkou ženatí - vždyť jsou to sourozenci, i když jen nevlastní! K tomu se ještě objeví pravý otec Bendy, což je jistý Bedřich, se svou manželkou. Nikdo tomu nevěří a tak dojde k bitce. Ale nakonec to snad dobře dopadne. Možná se také vyřeší záhada, proč při každé lži spadne ze stěny talíř. Pro mě tedy takový zamotaný film o levobočcích, nevyřešených románcích z minulosti, vyprávění hloupých příhod a také padajících talířích. (12.12.2023)

Ačkoliv jsem původně byl k tomuto filmu o něco více kritický, nyní po opětovném shlédnutí s delším časovým odstupem musím přiznat, že má něco do sebe. Celkově vzato působí toto dílo velmi zábavně nejen Burianovými hláškami v podobě "alimentačního" diáře či komentářů nejen na svou nezvanou dámskou návštěvu, ale i výbornými výkony jeho tradičních přihrávačů pánů Marvana, Šlégla či Trégla, díky kterým jsou filmy našeho komika století většinou na vysoké úrovni. (28.04.2011)

Jeden z nejlepších burianovských filmů je současně festivalem nevšedních hereckých výkonů předních dramatických umělců té doby. Některé upoutává hrrrabě Kocharrrovski Čeňka Šlégla, jiné živelné hercovství Marvanovo, další burianovská noblesa vzorné evidence alimentů a náležité svědomitosti při vyplácení těchto nedobrovolných závazků života; skvělou práci odvádí i Oldřich Nový. Pokud se nemýlím, jednu z největších ploch ve své krátké umělecké dráze tu dostává tragická sestra Lídy Baarové Zorka Janů-Babková a její křehký, i dnes působivý dívčí půvab a nepopiratelný, bouřlivě se rozvíjející talent. Český hraný film má v uchopení a zvládnutí této klasické látky lehkého žánru štěstí na dva Mistry komiky: Buriana a Kopeckého. Je to štěstí nejen naší kinematografie, ale i filmového diváka. Patrně všech žijících a snad i budoucích generací. (27.08.2007)