Úsvit planety opic

Ape not kill ape. Ohromující dojem ze Zrození zůstává nepřekonaný, ale pokračování nedělá opičákům žádnou ostudu, naopak. To jen svět Úsvitu, ve kterém jsou hrdinové i chybující na obou stranách barikády, působí velmi skutečně a natolik uvěřitelně, že místo akčně-dramatického diváckého zážitku nabízí spíše skličující podívanou. I v té je ale spousta prostoru pro skvěle zvládnuté vypjaté okamžiky, které si pro sebe znovu nepřekvapivě krade majestátní Caesar. Pomalu ztrácím jistotu, kolik dílů může tato sága ustát, ale pokud se opravdu pojede dál pod Reevesovým vedením, vytratí se obavy velmi rychle. (24.07.2014)

Zdá se, že takřka 50 let staré téma má stále co nabídnout. Výzvy autorům, hutné a chutné zážitky divákům. Pomineme-li skutečnost, že lidoopi (skorolidé; jsme, ať se nám to líbí, či ne, nahé opice) mají značně omezenou mozkovou kapacitu (objem mozkoven se u lidí na dolní hranici pohybuje kolem 1150 kub. cm, zatímco u lidoopů je horní hranicí 900-1000 kub. cm) a konstrukce jejich hrtanu vylučuje zvládnutí zvukové lidské řeči, je pohádka, kterou nám předkládají zpoza oceánu, výborně vyvážená ve scénáři, skvěle malovaná kamerou (útoky lidoopího vojska) a výtečně koordinovaná režií. Pro téma mezidruhového dialogu tu bylo vykonáno opravdu mnoho. Zajímavé je - lidé či lidské role tu opravdu jen stínují - pojetí šimpanzího vůdce Cézara a za zmínku stojí i obří moudrý orangutan. Cézar svými projevy, zejména v závěrečné fázi filmu, silně připomíná Lincolna ze stejnojmenného nedávného amerického hitu. Jeho protivník Koba (jakýsi gruzínský Jánošík, jinak stranická přezdívka Džugašviliho-Stalina; jedná se o úmysl či náhodu?) je typickým populistou, na němž ulpívají znaky vůdců typu Mussoliniho či Hitlera. Ne náhodou je většina filmu komponována v šerosvitu zřejmě sekvojových (?) lesů nedaleko Friska, ne náhodou Cézar připomíná vše možné, jen ne vůdce, který na složité otázky ordinuje jednoduché odpovědi; chová se povýtce rooseveltovsky. Kápne-li do tohoto menu sem tam i zrnko humoru a zjistíme-li, že chybují i velikáni, zážitek, který se nám z více než dvouhodinové ságy, plné 3 D technologických pohlazení, postupně skládá do značně trvalé a propracované vzpomínky, je v každém případě nevšední. A krásný. (16.07.2014)

Tak jako si občas Češi na zájezdech stěžují, že je ve Španělsku moc Španělů, tak já si postěžuji, že je v Úsvitu planety opic moc opic. Místy mi film připomínal ukrajinský film Kmen. Na nějaký komerční trhák to nevypadá. Trochu vážněji: od konce minulého dílu muselo (dle stavu vegetace a věku Caesarova syna) uběhnout minimálně 10 let, to si celou dobu lidi a opice žili v těsném sousedství a nevšímali si jeden druhého? Pak najednou dojde k jednomu konfliktu, který je obsahem tohoto filmu, a skončíme v podstatě na stejném místě, kde jsme začali. Vlastně úplně zbytečný film, doufám, že v příštím díle už budou opice na trochu pokročilejším stupni vývoje a budou aspoň umět mluvit. 3D úplně nanic. (16.07.2014)

Tvůrce "trenažerského" Monstra po letech oddychu nezklamal a znovu natočil adrenalinový horor desetiletí. Ne drama, ne akční bombu. Prostě hutný hororový thriller bez lekaček a plný dusivé atmosféry lepkavého, nebezpečného pralesa. Snímek je nyní po francovském, lehce psychologickém originu zejména o opicích, lidé v něm téměř vůbec nehrají - sám Oldman je na plátně nejvíce 10 minut. Spokojenost pak mohla snadno být maximální, to by se ovšem jinak parádní scénář nesměl snažit přechytračit sám sebe, a na úkor nezbytné akce ve finiši servírovat až podezřele mnoho uzívaného moralizování. Blockbuster roku zdaleka ne, letní pop-cornovka jako vyšitá. (14.07.2014)

Možná moc přísné hodnocení. Ale rozdíl přístupu tvůrců mezi prvním a druhým dílem je tak velký, že větší musí být i rozdíl v hodnocení. ... Pro mě byl příběh natolik předvídatelný, že to až rušilo :) A i když jsou už dneska triky fakt skoro dokonalý, tak tady to vypadá, že jsou tím nejhlavnějším, co má divák obdivovat (a já je fakt obdivoval !). Hlavní by měl být ale příběh a triky by ho měly dokreslit ... ne naopak. (13.11.2014)