Celebrity

„Tamhle je režisér Papadakis. Umělec! Jeden z těch pitomců, co točí černobílé filmy.“ Škodolibá satira na showbyznys a celebrity. Škoda režisérova neobsazení se do hlavní role, na druhou stranu Kenneth Branagh hraje samotného Neurotika tak výborně, až má divák pocit, že je na plátně právě Allen. Ty gesta a mluva (chvílemi i hlas), celý Woody. Ale film není jen o něm, protože je zde celá paleta všemožných roztodivných postaviček, a to opravdu zdařilých, samozřejmě i díky jejich představitelům. Nejvíc se mi líbil Leo DiCaprio a jeho bohémský idol, pak podvedená a sama sebe hledající Judy Davis (její předvádění orální sexu na banánu mě totálně zničilo!) a nakonec nádherná, přelétavá Winona Ryder (která byla díky černobílému obrazu snad ještě více k sežrání). Sem tam se našla i nějaká ta podařená hláška, no a pak je tu ten všeříkající konec. Celkově to vidím na slušné 4*. „Podívejme, Donald Trump! Na čem pracujete?“ - „Chci koupit a dát zbourat katedrálu sv. Patricka. Postavím tam mrakodrap.“ - „To je báječné!“ (28.01.2017)

Příjemné retro, které však bylo v první části mnohem svižnější než na konci. Woodyho Allena jako herce nemám v lásce, s režií je to jiné, nedávno viděné Cassandra's Dream to potvrzují.___Z předvedených výkonů bych chtěl vyzdvihnout Leonarda di Capria, ten kluk prostě zahraje moc fajnově cokoliv. "Yeah. Take the banana and give me your best blowjob. Go ahead. Yeah, down the hatch. Oh my God! - Have you ever injured him?" (22.07.2008)

Leonardo spratkovitý, energický a soustředěný, Charlize nejen při tanci totálně sexy, nymfomanka Winona půvabná, Judy odhazující svou prudérní výchovu a sledující instruktáž s banánem, zdatně Woodyho imitující Kenneth… To my z nich udělali celebrity, jenže zatímco nám stačí na plátnech kin nebo na stránkách časopisů, on tenhle živočišný druh vyhledává. Prostě nechtěl být náhodným kolemjdoucím, až ho to nakonec celé semlelo. Novinář Lee chtěl změnit svůj život, opustil monotónní manželství a doufal, že svůj poslední vlak ještě chytí. Přijdou úspěchy, ale hlavně osobní i profesní pády. A Woody se za kamerou směje. Napsal stovky dialogů, mnohokrát se dokonale strefuje, znovu oslavuje svůj černobílý Manhattan, znovu se otírá o obvyklé vztahové otázky. A znovu to klaplo. (21.06.2017)

Srážím jednu hvězdičku z pomstychtivosti. Začátek vypadal velice slibně, jak tam ten nesmělý panicovitý čtyřicátník kroužil kolem sice né moc vnadné, ale přesto přitažlivé blondýnky. To mě upoutalo na křesle a já na to čučel až do konce, místo abych šel spát a probudil se ráno hezky čerstvý. A přitom se v podstatě ty dvě hodiny jednalo o stále stejné plácání, kterému chyběl další rozměr, neb toho jsou Američani málokdy schopni. Filmu nepřidává ani tradiční strojové Dikaprovo hraní - sice všechny pohyby a mimika přesně tak, jak mají v dané situaci být, ale člověk za tím cítí chlad a kalkul, žádnou pravou emoci. (23.02.2013)

Celebrita kam se podíváš, kamkoli nohu položíš, šlápneš na celebritu. Dokonce ani pověstných 15minut slávy je moc na místě, kde je celebritou každý, kdo se byť jen otřel o divadelní prkno nebo modelingové molo, hérečka, jejíž tělo patří manželovi, ale hlava jen jí, vlastním banánem přidušená lektorka sexu, učitelka, z které partner z branže vyrobí moderátorku prostě tím, že jí dá do ruky mikrofon, a moře dalších hysterických figurek, které své ego prožívají způsobem, jenž vyprovokoval Woodyho Allena k této velmi trefné a vtipné reakci. (04.09.2005)